Bitva tří císařů u Slavkova - účastníci 214. výročí (Austerlitz 2019)

Bitva tří císařů u Slavkova - účastníci 214. výročí (Austerlitz 2019)
foto: Michaela Wecker/Austerlitz 2018

V rekonstrukci bitvy u Slavkova se v rámci programu akce Austerlitz 2019 střetne 1083 účastníků ze 16 zemí světa: 580 z Česka, 190 z Polska, 17 ze Slovenska, 72 z Maďarska, 70 z Německa, 61 z Itálie, 18 z Ruska, 11 z Běloruska, 6 z Belgie, 21 z Rakouska, 24 z Francie, 9 z Litvy, a po jednom z Velké Británie, USA, Kanady a Argentiny. Rekonstrukce bitvy předvede závěr slavné srážky z 2. prosince 1805, v níž Napoleon rozhodl válku třetí protifrancouzské koalice.

Složení skutečných armád v roce 1805 bylo následující:

Koaliční rusko-rakouská armáda

Vrchní velitel: Generál Michail Illarionovič Goleniščev-Kutuzov.
Náčelník generálního štábu (generální ubytovatel): generál Franz von Weyrother.

Předvoj 1.kolony-rakouský Kienmayerův sbor: Velitel podmaršálek Michael svobodný pan Kienmayer – zhruba 6800 muzů a 12 děl, pět rakouských pěších praporů a 23 jezdeckých eskadron, 10 sotní ruských kozáků.

Společným velitelem prvních tří kolon byl ruský generál, hrabě Fjodor Fjodorovič (Fridrich Wilhelm) Buxhoewden.

1.kolona (ruská): Velitel generálporučík Dimitrij Sergejevič Dochturov – zhruba 14.200 muzů a 60 děl, 22 ruských pěších praporů, dvě sotně kozáků.
2.kolona (ruská): Velitel generálporučík Alexandr Fjodorovič (Louis-Alexandre) hrabě Langeron – zhruba 12 tisíc muzů a 30 děl, 17 ruských pěších praporů, dvě eskadrony ruských dragounů a dvě sotně kozáků.
3.kolona (ruská): Velitel generál Przybyszewski – zhruba 9500 muzů a 30 děl, 18 ruských pěších praporů.

4.kolona (smíšená): Velitelé rakouský generál Jan Nepomuk Kolowrat a ruský generálporučík Michail Andrejevič Miloradovič – zhruba 16 tisíc muzů a 75 děl, 15 rakouských pěších praporů a 12 ruských, dvě eskadrony rakouských dragounů.

5.jezdecká kolona (smíšená): Velitelé rakouský podmaršálek Johann Josef kníze Liechtenstein, a ruský generál Fjodor Petrovič Uvarov – zhruba sem tisíc jezdců a 24 děl, 17 rakouských eskadron tězkého jezdectva, 30 ruských eskadron dragounů a lehké jízdy, 12 sotní kozáků.

Spojenecký předvoj (ruský Bagrationův sbor): Velitel generálporučík, kníze Petr Ivanovič Bagration – zhruba 14 tisíc muzů a 42 děl, 15 ruských pěších praporů, 33 jezdeckých eskadron a 15 sotní kozáků.

Záloha – Ruská carská garda: Velitel velkokníze Konstantin Pavlovič, šestadvacetiletý carův bratr – zhruba 10 tisíc muzů a 40 děl, 10 praporů gardové pěchoty a 17 eskadron gardové jízdy.

Celkový počet spojenců odhadnut téměř na 90 tisíc muzů, z toho počtu bylo asi 16 tisíc Rakušanů.

Napoleonova Velká armáda

Vrchní velitel: Císař Napoleon I. Bonaparte.
Náčelník generálního štábu: Maršál Louis-Alexandre Berthier.

I.sbor: Velitel maršál Jean-Baptiste-Jules Bernadotte – zhruba 12.300 muzů a 24 děl, dvě pěší divize: Rivaud a Drouet.

III.sbor: Velitel maršál Louis-Nicolas Davout – zhruba 6300 muzů a 12 děl, jedna pěší divize: Friant, jedna dragounská divize: Bourcier.

IV.sbor: Velitel maršál Nicolas-Jean de Dieu Soult – zhruba 24.000 muzů a 12 děl, tři pěší divize: Saint-Hilaire, Vandamme a Legrand, jedna lehká jezdecká divize: Margaron.

V.sbor: Velitel maršál Jean Lannes – zhruba 13.000 muzů a 40 děl, dvě pěší divize: Caffarelli a Suchet.

Jezdecká záloha (Muratův sbor): Velitel maršál Joachim Murat – sedm az devět tisíc jezdců a devět děl, dvě tězké jezdecké divize: Nansouty a d’Hautpoul, jedna dragounská divize: Walther, jedna lehká jezdecká divize: Kellermann.

Záloha – Císařská garda: Velitel maršál Jean-Baptiste Bessiéres – zhruba 5500 muzů a 24 děl.

Granátnická divize: Velitelé generál Oudinot a generál Duroc – zhruba 5500 muzů a 10 děl, přidělena jedna dragounská divize: Beaumont.

Celkový počet Francouzů: přiblizně 75.000 muzů.

Po 214 letech bude tedy na bojišti 0,66 % původního stavu bojujících. Akce Austerlitz 2019 se zúčastní 40 jednotek na francouzské straně (z nich 7 pěších a jízdních pluků Varšavského vévodství), 22 rakouských, 7 ruských, 1 saská a 1 britská. Mezi nimi tyto, jež byly nasazeny také 2. prosince 1805:

Francie: Pluk pěších granátníků Císařské gardy, 8., 18., 30., 33., 48., 57., 108., 111. pluk řadové pěchoty, 17. pluk lehké pěchoty, 5., 7. a 8. pluk pěšího dělostřelectva, Pluk jízdních myslivců Císařské gardy, 1. a 5. kyrysnický pluk; při 601 účastnících a budeme-li počítat 75 tisíc mužů přítomných a do bitvy 2. prosince 1805 zapojených, dosahuje krásných 0,8 % historického stavu. A jestliže pěchota v roce 1805 tvořila 77 %, jezdectvo 15 % a dělostřelectvo 5 % stavu, v našem podání to bude 78 %, 7 % a 12 %.


Rakousko: císařsko-královské pěší pluky č. 1 a 20, hulánský pluk č. 1; Rusko: Tělesný granátnický pluk, Apšeronský mušketýrský pluk, 5. myslivecký pluk, lehká dělostřelecká rota mjr. F. I. Mitrofanova (5. dělostřelecký pluk). Bylo-li Rusů a Rakušanů u Slavkova před 214 roky na 90 tisíc, dosahujeme dnes skvělého stavu 0,54 %.

Tagy