Popisek: Bitva u Actia
Caesarův nejvyšší vojenský velitel Marcus Antonius se seznámil se svou osudovou ženou v Tarsu a kvůli vládkyni Egypta zavrhl svou římskou ženu Octavii, sestru Caesarova adoptivního syna Octaviana.
To se ukázalo jako jedna z první velkých chyb Caesarova muže a další už jen vedly k jeho definitivnímu rozkolu s římským senátem. Asi poslední kapkou bylo prosazování syna Caesara a Kleopatry jako legitimního dědice Říma. Následovalo Antoniovo postavení mimo zákon a vyhlášení války zamilované dvojici.
Antoniovo mohutné loďstvo bylo soustředěné v maloasijském Efesu, kde se k němu počátkem roku 32 př.n.l. přidala i Kleopatra s výkvětem svého loďstva. Obávala se, že kdyby tam nebyla, bývalá Antoniova žena by svého bratra a bývalého muže usmířila. Antonius cítil, že se válka dvou římských triumvirů zvrhne ve válku Říma proti ctižádostivé Kleopatře, což značně změní charakter konfliktu. Ta ale nedbala jeho rad, zůstala a na jaře roku se přesunula se svým milencem do Atén, kde místo vojenských cvičení a přípravy lodí pořádali slavnosti.
psali jsme: Jak získaly svá jména slavné římské legie
Antonius začal ztrácet poslední zbytky sympatií svých římských spojenců, kteří si nepřáli Kleopatřinu přítomnost u vojska, a tím si mocnou královnu znepřátelili tak, že z obav o holý život museli utéci k Octavianovi, který tak získal zprávy o svých nepřátelích.
Antoniovo loďstvo bylo obrem na hliněných nohou, mnoho lodí bylo značně zchátralých, chyběli mu námořníci. Antonius tedy část nepotřebných lodí spálil a na zbývajících asi 230 lodí přesunul vojáky z jemu věrných legií. Nechtěl svést opravdovou námořní bitvu, své nejmohutnější lodě spojil řetězy a tyto plovoucí pevnosti umístil před vjezdem do zálivu, kde na březích čekalo jeho pozemní vojsko. Octavianovo loďstvo se mělo o nehybné obry roztříštit. I proto vydal Antonius velitelům svých křídel přísný rozkaz neopouštět své postavení, a nebojovat na širém moři s kvalitnějším protivníkem. Oba velitelé Sosius i Publicola se ale nechali strhnout událostmi bitvy a opustili svá výhodná postavení.
Sedmdesát špičkových lodí Kleopatry stálo nečinně v záloze a egyptští, féničtí námořníci sledovali postupnou zkázu Antoniova loďstva. Stále ale mohla Kleopatra bitvu rozhodnout. To, co udělala, ale nikdo nečekal. Její lodě se prohnaly bojištěm a zamířily k Peloponésu.
psali jsme: Ztracené římské legie ve službách čínských císařů
Antonius přestoupil na rychlou galéru a vyrazil za Kleopatrou. Loďstvo bez velitele bojovalo statečně dál, ale Octavianův velitel Agrippa vybavil své lodě katapulty vrhající na nepřátele hořící smůlu, a boky lodí zesílil dubovými prkny proti nárazům klounů nepřátelských lodí.
Boje skončily v podvečer 2. září roku 31 př.n.l, Octavianus drtivě zvítězil.
Opuštěná pozemní armáda čekala na Antonia týden a pak se po přechodu svého velitele Kanidia Krassa k Octavianovi vzdala.
1. srpna roku 30 př.n.l. se Octavianus vylodil v Egyptě a nešťastný Antonius spáchal sebevraždu nalehnutím na meč. Kleopatra ho následovala o 11 dní později, kdy její vyjednávání s Octaviánem o kapitulaci selhala.
Octavianus nechal popravit syna Caesara a Kleopatry, kterému bylo v té době přibližně 17 let a mohl ohrozit jeho nárok na trůn. Děti Antonia a Kleopatry Octavianus svěřil do péče své sestry, zavržené manželky Antonia.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více
Zdroj: Na vlnách moří a oceánů, Václav Švarc