Bitva u Cušimy - Japonci ,,příkladně" rozdrtili Rusy a způsobili krizi carského režimu

Bitva u Cušimy - Japonci ,,příkladně” rozdrtili Rusy a způsobili krizi carského režimu
foto: Wikimedia Commons, Public domain/Ruský pancéřový křižník Admiral Nachimov, který byl potopen v bitvě u Cušimy

Bitva u Cušimy byla velkým vítězstvím Japonců nad Rusy. Zároveň bitva způsobila krizi carského režimu.

Námořní bitva u Cušimy byla vyvrcholením konfliktu mezi Japonskem a Ruskem, kdy na souši (a samozřejmě na moři) carský režim utrpěl vážné porážky. Japonsko-ruská válka, která začala v roce 1904, měla více příčin. Jednou z nejdůležitějších byl spor o teritoriální vliv v Mandžusku a v Koreji.

Ve válce se utkaly země, z níž jedna (Rusko) dlouhodobě bojovala s politickými problémy, zatímco ta druhá (Japonsko) byla velmocí na vzestupu zvlášť po reformách Meidži, kdy začal stoupat i vojenský význam Japonska. Rusko nepředpodkládalo, že by mohlo v nastalém konfliktu prohrát, a přece se stalo.

Samotná válka začala japonským útokem na strategicky důležité přístavy Port Arthur a Čemulpcho v únoru 1904. Japonci porazili dálněvýchodní ruskou flotilu. Rusko se však nehodlalo vzdát a poslalo do bojů na Dálném východě svou Baltskou flotilu. To jakoby předznamenalo ruskou katastrofu u Cušimy, která se stala posledním hřebíčkem do rakve snah Ruska o ovládnutí Port Arthuru a přilehlých oblastí.

V bitvě u Cušimy proti sobě stanuly 4 japonské bitevní lodě, 27 křižníků, dále torpédoborce a pomocné lodě proti ruským 8 bitevním lodím, 3 pobřežním bitevním lodím, 8 křižníkům a dalším menším lodím. Admirál Zinovij Rožestvenskij měl smést japonskou flotilu, protože ta byla (alespoň na papíře) silnější. Nicméně japonské lodě byly lépe vyzbrojené, mobilnější a císařské loď stvo mělo i lepší výcvik než to ruské.
Admirál Heihačiró Tógó této výhody v bitvě beze zbytku využil a drtivě porazil ruskou flotilu pod vedením Rožestvenského. Ruské ztráty činily 21 lodí, které byly potopeny, téměř 4 400 mrtvých a 5 917 zajatých, Japonsko ztratilo 3 torpédové čluny, mělo po bitvě 117 mrtvých a 583 zraněných.

Portsmouthský mír ze září 1905 pak přinutil Rusko, aby se zřeklo území Port Arthuru, jižního Sachalinu a též uznalo panství Japonska nad Koreou. V plné ,,nahotě" se tak po bitvě u Cušimy, která uzavřela rusko-japonskou válku, prokázala ruská politická, vojenská a hospodářská slabost. Ta vedla k dalšímu prohloubení krize carského režimu.

Zdroj: warhistoryonline.com

 

Tagy