Bitva u Hořic 1423 - Žižkovo slepé vítězství

Bitva u Hořic 1423 - Žižkovo slepé vítězství
08 / 04 / 2019, 16:00

20. dubna proběhne první ročník rekonstrukce jedné z největších bitev husitských válek - bitvy u Hořic neboli bitvy na Gothardu z dubna roku 1423. Na 150 účastníků se utká v bitvě pod velením Jana Žižky z Trocnova a Diviše Bořka z Miletínka na straně husitské a Čeňka z Vartemberka na straně české katolické šlechty.

V sobotu 20. dubna po oficiálním zahájení u sochy Jana Žižky se můžete těšit na představení HMB (Historical Medieval Battles - stále populárnější bojový sport) boje a jeho historické pozadí. Dále se můžete těšit na komentovanou přednášku projektu Civitas Pragensis, který Vám představí zbraně a zbroj doby husitské a bojovníky tehdejší doby. Během konání celé akce budou také k nahlédnutí nejrůznější stánky s dobovými řemesly. A samozřejmě občerstvením.

Celý den pak vyvrcholí komentovanou bitevní ukázkou Bitva u Hořic 1423 - Žižkovo slepé vítězství, ve které se Vám pokusíme přiblížit události, které se zde měly odehrát. K dispozici bude také bezplatné parkoviště, které se nachází poblíž Gothardského hřbitova. Akce bude pro diváky volně přístupná bez vstupného (resp. vstupné dobrovolné).

Bitva u Hořic 1423

Hlavní příčinou bitvy u Hořic byla snaha o rozšíření radikálního husitského vlivu ve východních Čechách. K bitvě mělo dojít v druhé polovině měsíce dubna, léta páně 1423. Její přesné datum ovšem není známo.

Poblíž v té době ještě malého městečka Hořice, na vrchu zvaném Gothard a jeho okolí měla svést bitvu vojska panské jednoty pod vedením Čeňka z Vartemberka a královehradeckých radikálních Orebitů pod vedením Jana Žižky z Trocnova.

Poté, co se Jan Žižka rozkmotřil s táborskými husity odešel působit do Hradce Králové, kde později převzal vedení nad celým Hradcem Králové a orebitským svazem. Když Čeněk z Vartemberka počtvrté přešel od husitů na stranu panské jednoty, rozhodl se Jan Žižka postupně začít ničit a napadat svými vojsky Čeňkův majetek a državy. Záměrem bylo opět vrátit původní území v okolí Miletína a Dohalic husitskému hejtmanovi Divišovi Bořkovi z Miletínka, který se svojí družinou táhl společně s orebitským vojskem.

Petr Schleiss jako Jan Žižka

Toto se neobešlo bez odpovědi a Čeněk začal na Jičínsku shromažďovat šlechtu, která byla loajální králi Zikmundovi, a na potlačení vlivu východočeských husitů měla velký zájem. Během operování Žižkových vojsk v Jičínském prostoru a plenění Čeňkových držav zřejmě Žižka zjistil, že se proti němu shromažďuje značná síla "železných pánů" a proto se raději stáhl zpět do kopcovitého terénu v okolí Hořic, kde na vozových hradbách vyčkával na nepřítele.

Jan Žižka byl již v té době zcela slepý. O druhé oko přišel při dobývání hradu Rábí, zřejmě odštěpkem z kamenné zdi po zásahu střelou z katapultu. Žižka zemřel na otravu krve v důsledku zranění o necelý rok později při husitském tažení na Moravu. Vzhledem ke zdravotnímu stavu nikdy neporaženého Žižky je tedy pravděpodobné, že jako vysoce postavený šlechtic vedl bojové operace husitů Diviš Bořek z Miletínka a to právě díky výborné znalosti terénu v okolí Hořic.

Adam Balcárek jako Diviš Bořek z Miletínka

Bitva samotná byla v podstatě opakováním husitské osvědčené taktiky vozové hradby. Prostor bitvy byl vybraný tak, aby obrnění rytíři panské jednoty nejprve unavily své koně v kopcovité krajině a nezbylo jim sil k útoku proti vozům do kopce. Čeňkovi "železní páni" měli údajně sesednout z unavených koní v rozbahněných lukách a rozhodli se pro pěší boj.

Čeněk zaútočil se svými oddíly bez zbytečného přemýšlení přímo proti vozové hradbě, přičemž jim při první příležitosti odpověděli husité z vozů mohutnou palbou z kuší, hákovnic, děl a tarasů. Když se konečně "železným pánům" podařilo dostat do kontaktního boje s vozy, byli na hlavu poraženi a utlučeni čerstvými bojovníky na vozech.

Čeněk z Vartenberka

Čeňkovi vojáci se obrátili na útěk, přičemž jim ještě do zad vpadla husitská jízda a pěší vojsko, které čekalo přesně na tento okamžik zmatku a porážky. Vzhledem k tomu, že panští sesedli v otevřených lukách kde nebylo možné koně uvázat, všechny koně utekli s prvními výstřely bitvy. To mělo za důsledek úplné poražení Čeňkova vojska, které nemělo už jak uniknout.

Čeněk sám si prý s těží zachránil holý život s malým množstvím svých družníků. Počet ztrát v bitvě není znám. Husité však měli údajně do bitvy u Hořic nasadit okolo 3000 bojovníků a 120 vozů. Bitva u Hořic byla první bitvou radikálních husitů a umírněných husitů ve spojení s panskou jednotou.

Autor: Adam Balcárek

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace