Autor fotografie: Wikimedia Commons, Public domain|Popisek: Australani na letišti v Saigonu
Ve válce ve Vietnamu bojovali také Australané či Novozélanďané. V roce 1966 se odehrála dnes již pozapomenutá bitva u Long Tan, kde proti 2 000 příslušníků Vietcongu stanula pouhá stovka Australanů a pár Novozélanďanů.
Válka ve Vietnamu přinesla kromě hekatomb mrtvých také méně známé, o to však pozoruhodnější bitvy. Jednou z nich byla i bitva u Long Tan z roku 1966. V bitvě bojovalo 108 Australanů a 3 Novozélanďané, proti nim se postavila asi dvacetinásobná přesila složená z jednotek Vietcongu. Těch bylo asi 2 000 – 2 500. Bitva u Long Tan byla jedním z největších střetů, který s nepřítelem svedli právě Australané.
Australané do bitvy u Long Tan
Do jižního Vietnamu dorazili první australštívojáci v květnu 1966, další se připojili následující měsíc. To ještě neměli zdaleka tušení, jaká bitva je před nimi. Většinou se jednalo o mladé a nezkušené rekruty, kteří brzy poznali hrůzy války na vlastní kůži. Iniciátorem bitvy se stal přepad australské operační základny Nui Dat jednotkami Vietcongu. Ta pro Vietcong představovala rozhodně nevítaného návštěvníka. Naopak se Australané snažili prosazovat kontrolu nad jihovietnamskou provincií Phuoc Tuy.
Početně silný Vietcong v bitvě u Long Tan
Vietcong se rozhodli proto tento klín vytlouct klínem a připravit ozbrojenou akci, která by v důsledku eliminovala přítomnost základny na neuralgickém bodě. Několik dní před začátkem lítých bojů radiové signály hlásily přítomnost početných jednotek Vietcongu, nicméně v okruhu 5 km od základny hlídky nepřítele zatím nelokalizovali. K ní došlo v časných ranních hodinách 17. srpna 1966. K útoku použili Severovietnamci mimo jiné minomety a bezzákluzové pušky. Intenzivní ostřelování pokračovalo, nicméně pozemní útok jednotek Vietcongu nepřišel, ač jej Australané záhy očekávali.
Bitva u Long Tan na kaučukové pláži
Boje se posléze přesunuly na kaučukovou pláž Long Tan. 18. srpna Australané vstoupili na pláž a přivítala je palba z minometů, kulometů a dalších ručních zbraní. Australské jednotky, překvapené touto akcí, zoufale volaly o pomoc. Ta přišla v podobě novozélandské dělostřelecké baterie, která zachránila australské jednotky před rozdrcením. Navíc se přidal déšť a situace začala být pro obránce značně nepřehledná. Australané se dostali do obklíčení, neměli dostatek munice, aby odrazili motivovaného protivníka. Vše vypadalo již velmi zle. Australané tak tlačili na to, aby jim vrtulníky shodili promptně munici, aby se mohli bránit proti silné palbě jednotek Severovietnamců.
Nakonec se dočkali shození munice i přikrývek pro raněné, ale vrtulníky při tom musely odolávat nejen nepřízni počasí, ale především nepříjemné palbě nepřítele. Australané čekali na další posily ze základny, bez nichž by pro ně bitva dopadla masakrem. Přeživší z Roty D bojovali po boku svých kolegů z novozélandské polní baterie 161, australské polní baterie 103 a 105 a baterie Spojených států. Jejich přesná dělostřelecká palba způsobila Vietcongu těžké ztráty. Nakonec se Australané a jejich kamarádi ve zbrani přece jen dočkali toužebných posil.
Ze základny Nui Dat doputovaly na pláž jednotky z Roty B, které měly k dispozici obrněná vozidla, a způsobili jednotkám Severovietnamců těžké ztráty. Nepřítel byl po vyčerpávajícím téměř čtyřhodinovém boji odražen v hodině dvanácté. Na bojišti leželo v tratolišti krve 245 bojovníků Vietcongu. V bitvě u Long Tan padlo 18 Australanů a 24 zraněno, všichni mrtví kromě jednoho byli z Roty D. Pro Australany to byla tvrdá akce vykoupená oběťmi, nicméně účel světil prostředky a jednotky Vietcongu nedosáhly svého cíle, který si původně vytyčily.
Autor: Petr Duchoslav
Zdroj: Warhistoryonline.com