Autor fotografie: US Navy, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Momentka z bitvy
Bitva u ostrova Savo se odehrála z noci z 8. na 9. srpna 1942 a vítězství v ní slavili Japonci. Nicméně ti nedokázali výhody dále využít.
Po bitvě u Midway, která se odehrála v červnu 1942 se stal centrem pozornosti ostrov Guadalcanal v Tichém moři. O strategicky důležitý ostrov včetně letiště sváděli tuhé boje Američané a Japonci od srpna 1942 až do února 1943, kdy se japonský nepřítel z ostrova stáhl. Nicméně boje v celé guadalcanalské kampani neměly pro Američany příznivý začátek. Hned na jejím počátku, z noci z 8. na 9. srpna 1942 totiž došlo k bitvě u ostrova Savo, který je situován zhruba 12 kilometrů severovýchodně od nejsevernějšího cípu Guadalcanal.
Japonci nečekali v roce 1942, že by Američané a spojenci provedli útok na Guadalcanal a ostrov Tulagi a byli do určité míry tímto krokem překvapeni. Očekávali totiž pozdější útok. 7. srpna 1942 však se však spojenecké jednotky pod velením kontradmirála Richmonda Turnera skutečně vylodily na již zmíněném Guadalcanalu, Tulagi a také ostrově Florida. Invazní jednotky se skládaly ze čtyř skupin - severní, jižní, západní a východní.
Ústředním figurou na japonské straně byl velitel 8. flotily Guniči Mikawa, který se rozhodl rázně ,,jednat" a podniknout protiúder. Proti invazním plavidlům tak vyplul Mikawa se skupinou sestávající z těžkých křižníků Čókai, Aoba, Kako, Kinugasa a Furutaka, lehkých křižníků Tenrjú a Júbari, doplněných torpédoborcem Júnagi. Cílem japonského admirála bylo se vyhnout spojeneckým letadlům a zaútočit na invazní plavidla z noci z 8. na 9. srpna 1942.
Začala bitva u ostrova Savo. Proti sobě se postavili již zmíněný Mikawa a Turner s admirálem Victorem Crutchleym. Japonci měli k dispozici 7 křižníků a jeden torpédoborec, Američané pak 8 křižníků a 15 torpédoborců. Na jejich straně tak stála přesila, nikoliv jen optická.
Mikawova formace připlula k ostrovu Savo bez povšimnutí okolo západní skupiny a provedla první neúspěšný torpédový útok. Až záhy byl japonský svaz zpozorován torpédoborcem Patterson z jižní skupiny, který vyhlásil poplach. Při boji s jižní skupinou byly z boje vyřazeny křižníky Canberra po zásazích granátů (později se potopila) a Chicago, poté co mu torpédo utrhlo příď. V 1:45 Mikawa rozdělil skupinu do dvou kolon a obrátil na sever. Proti nim plul spojenecký severní svaz v obdélníkové formaci.
Japonci v bitvě u ostrova Savo slavili nesporné vítězství a jednoznačně dominovali. Podařilo se potopit americké křižníky USS Anton, USS Quincy, USS Vincennes a australský křižník Canberra. Ztráty Američanů a jejich spojenců byly skutečně výrazné - čítaly 1077 lidí. Naopak Japonci mohli být spokojeni, jejich ztráty činily pouze 58 lidí, 3 poškozené křižníky.
Američané se nedokázali vyrovnat s Mikawovým bleskovým protiúderem z 8. na 9. srpna, navíc zde selhal i letecký průzkum, jenž nedokázal identifikovat cíl a složení japonské úderné skupiny.
Nicméně zde se ještě zastavme, protože ač Japonci dosáhli skutečně pronikavého vítězství, nebylo zcela využito. Po boji se severní skupinou Mikawa rozhodl, že se už nebude vracet k invazním plavidlům a z obav před leteckými útoky odplul směrem do Rabaulu. Japonské vítězství by bylo ještě drtivější, kdyby Mikawa nepřikázal se odpoutat z bojiště, ale zvolil místo toho pronásledování nepřítele, který utrpěl značné ztráty.
Zdroj: history.com