Bitva u Sokolova či u Kyjeva. Před 80 lety byl založen 1. československý polní prapor v Buzuluku

Bitva u Sokolova či u Kyjeva. Před 80 lety byl založen 1. československý polní prapor v Buzuluku
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Českoslovenští vojáci během cvičení s těžkým kulometem vz. 24 (ilustrační obrázek)
15 / 07 / 2022, 10:00

Před 80 lety vznikl 1. československý samostatný polní prapor v Sovětském svazu, který se zapsal do historie především účastí v bitvách u Sokolova či Kyjeva.

Dnes si připomínáme významný den. Právě před 80 lety vznikl v uralském městě Buzuluk 1. československý samostatný polní prapor, který aktivně zasáhl do několika významných bitev, které zviditelnily chrabrost československých vojáků. Hlavním atributem korpusu byl fakt, že se přihlásil k protinacistickému boji. Jednalo se o vůbec první organizovanou československou jednotku, která vznikla na území SSSR.

Organizování praporu předcházel německý přepad Sovětského svazu 22. června 1941 (plán Barbarossa), jako klíčová se v tomto směru následně jevila sovětsko-československá dohoda o obnově diplomatických styků a vytvoření československého vojenského sboru v SSSR, jež byla signována 18. července 1941. Dohodou sovětských a československých zástupců ze září 1941 se mělo stát uralské město Buzuluk. Při zformování praporu bylo využito náborových výzev, jež byly zveřejňovány v sovětském tisku či rozhlasu.

Příslušníkem praporu se mohli stát kromě československých občanů také sovětští občané české a slovenské národnosti. Po invazi německých hord do SSSR byli propouštěni rovněž českoslovenští občané, kteří mohli do praporu vstoupit. To se týkalo například válečného hrdiny Arnošta Steinera, který se zúčastnil mnoha bitev. Do polní jednotky vstupovali i muži a ženy z Podkarpatské Rusi, ale zaznamenány byly i případy, kdy se příslušníky praporu stávaly i celé rodiny.

V praporu se setkávali lidé různého politického i jiného vyznání, takže asi nepřekvapí, že docházelo v pravidelných intervalech k názorovým rozepřím. Na druhé straně jednotka začala podléhat vlivu  komunistů a tajné policie NKVD, na což upozorňoval náčelník československé vojenské mise v SSSR Heliodor Píka ve svých zprávách exilové vládě dlející toho času v Londýně.

Muži a ženy prodělávali stejně náročnou přípravu, která byla rozdělena do několika úseků, a jež zahrnovaly například střelbu, hod granátem či vytrvalostní přípravu.  Jednotka čítala celkem 954 vojáků.

Ústřední postavou při zformování jednotky se stal tehdy pplk. Ludvík Svoboda. Jeho aktivní organizátorská činnost slavila úspěch a v říjnu 1942 prapor dostal zbraně - pušky, kulomety, protitankové pušky a další potřebnou výstroj, nicméně neměl k dispozici těžké zbraně.

Brzy prapor přesvědčil o své užitečnosti, když se jeho příslušníci zúčastnili v březnu 1943 památné bitvy o Sokolovo, kterou zpopularizoval režisér Otakar vávra ve svém stejnojmenném dvoudílném snímku z roku 1974. Právě v bitvě u Sokolova si prapor vybojoval první ostruhy a respekt politických i vojenských představitelů SSSR. Prapor zasáhl poté i do bitvy u Kyjeva v roce 1943, či bitvy o Dukelský průsmyk.

Budování československých bojových jednotek na území SSSR pokračovalo dále, jako završení tohoto procesu můžeme považovat vytvoření 1. československého armádního sboru v roce 1944, jenž čítal asi 60 000 vojáků, a kam také vstupovali volyňští Čechové. Obě jednotky pak aktivně přispěly svým bojovým vystoupením k pozdější porážce nacistického Německa.  

Zdroj: Velké dějiny koruny české

Tagy článku