Bitva u Třebíče: křižáci opustili město vyhořelé a vypleněné

Na konci července roku 1466 byla papežem Pavlem II. vyhlášena křížová válka proti kacířským Čechám. Král Jiří z Poděbrad byl sesazen z trůnu a označen za kacíře. Katolické oddíly Zdenka ze Šternberka byly posíleny křižáky, ke kterým se později připojily i skupiny uherského krále Matyáše Korvína. Jiří z Poděbrad se však odmítl vzdát a rozestavěl své oddíly po celé Moravě.

V průběhu května roku 1688 sesazený český král poslal svá vojska vedená synem Viktorínem z Poděbrad do sousedního Rakouska, aby zaútočila na skupiny vévody Bedřicha. Viktorín však byl obklíčen a donucen vrátit se zpět na Moravu. Matyáš jej začal pronásledovat a nechal vyslat své spojence, aby do poloviny měsíce připravili k městu Telč několik skupin. Králův syn mezitím dorazil na Moravu a ubytoval se v třebíčském klášteře.

psali jsme: Smrt posledního rytíře Jana Lucemburského: Slepý český král šel statečně vstříc smrti

O něco později dorazil před brány města i uherský král Matyáš a jeho deset tisíc vojáků. Okamžitě se pustili do dobývání města a do několika dnů jej vyplenili. Dne 14. května Viktorín poslal Jiřímu psaní, ve kterém popisoval situaci. Král nechal svolat radu na níž se odhlasovalo, že proti Matyáši budou shromážděna vojska. To však trvalo poněkud dlouho a král nechal do oblasti Třebíče vyslat žoldnéřské skupiny a poté i vojsko pod vedením jeho dalšího syna Hynka. To čítalo asi 8000 pěších a 1000 jezdců.

psali jsme: V bitvě u Nikopole Zikmund Lucemburský a křižáci selhali

Než Hynkovy skupiny došly k Třebíči, Viktorín byl zajat a uvězněn v klášteře. Aby mohl komunikovat se svým bratrem, vystřeloval z okna nepozorovaně šípy. Nakonec však Viktorín využil situace, uprchl a pak se s šesti sty bojovníky probojoval k vojsku bratra. Finální bitva se uskutečnila 9. června a Viktorínovy a Hynkovy skupiny byly nuceny odtáhnout s nepořízenou. Klášter se bránil ještě několik dalších dní, až vypálenou a vypleněnou Třebíč opustila i vojska Matyáše Korvína. Eliáš Střelka ve své kronice píše, že po sedm let na místě bývalého města zůstaly pouze polozbořené ruiny kláštera a městská věž.