Blitzkrieg nepojmenovali Němci, ale Čech. Světoběžník Ferdinand Otto Miksche po sobě zanechal výraznou stopu

Blitzkrieg nepojmenovali Němci, ale Čech. Světoběžník Ferdinand Otto Miksche po sobě zanechal výraznou stopu
Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101I-218-0504-36 / Dieck / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Německá kolona tanků a mechanizované pěchoty postupující Ukrajinou, červen 1942
31 / 01 / 2022, 16:30

Diplomat a voják Ferdinand Otto Miksche, zapomenuté, ale o to důležitější jméno. Právě rodák z Karviné pojmenoval německou doktrinu vedení boje - blitzkrieg.

Miksche se narodil v roce 1905 v maďarsko-německé rodině. Rodáka z Karviné vychovávala jeho babička, a protože vyrůstal v jazykově rozmanitém prostředí, naučil se plynně několik cizích řečí. Poměrně brzy se začal zajímat o vojenskou problematiku, nicméně vojenskou důstojnickou školu v Budapešti nakonec nedokončil.

V roce 1927 byl Miksche odveden do československé armády a jako poručík sloužil u 112. dělostřeleckého pluku v Košicích až do poloviny 30. let. V té době propukala ve Španělsku občanská válka a Miksche se rozhodl vstoupit do španělské republikánské armády a bojovat proti fašistům v čele s generálem Franciskem Frankem. A právě zde udělá zářnou kariéru, když je povýšen na majora a exceluje v dělostřelecké problematice, kterou dokonce učí i na škole.

Od toho už nebylo daleko k odborné literatuře. Miksche je kromě jiného také znám jako vojenský teoretik a díky němu dnes známe slovo Blitzkrieg (blesková válka). O tomto způsobu vedení války, který používala nacistická vojska zejména na začátku války proti Polsku či Francii, napsal Miksche knihu, z níž se stal posléze hit mezi spojeneckými veliteli. Český důstojník, rodák z Karviné tak podrobně popíše fungování silných tankových svazků, které rychle a hluboko pronikají obranou nepřítele. V roce 1943 mu vyšla i kniha, která se zabývá organizací a taktikou leteckých výsadkových jednotek.

Ve vleklé občanské válce setrvá až do konce, ale pak je nucen ustoupit do Francie, kde na něho čeká nová mise - výstavba Československé legie ve Francii. V roce 1939 začal studovat na dělostřeleckém učilišti ve Fontainebleau, na frontu se ale nakonec nedostal. O rok později se přepravuje do Velké Británie, kde se posléze stává členem štábu generála Charlese de Gaulla a naváže úzkou spolupráci s hnutím Svobodných Francouzů, které má ,,základnu" v Londýně. Miksche se podílí jako teoretik na plánu invaze spojenců v Normandii, která proběhla 6. června 1944, a sám se bojů účastní.

Po skončení druhé světové války se stal díky svým službám prokázané Francii vojenským atašé na československým velvyslanectví v Paříži. V roce 1947 se z něho opět stává příslušník francouzských ozbrojených sil a člen generálního štábu v Paříži. V letech 1950-1955 pokračuje ve své kariéře ve službách NATO a vyučuje na škole generálního štábu v Lisabonu, posléze se stává důstojníkem zbrojního úřadu v Paříži.

Jeho bohatá a aktivní kariéra se uzavírá v roce 1968, kdy je Miksche penzionován. Zabývá se pak odborně vojenskou problematikou a napsal několik desítek publikací, které vyšly například v USA nebo i v Číně. Zemřel ve svých 87 letech v roce 1992 v Le Chesnay Trianon a zanechal po sobě výraznou stopu, která bohužel není u nás příliš známá. O to více je ale důležitější.

Zdroj: history.com

 

 

 

 

 

 

Tagy článku

-->