Sovětský svaz sestřelil civilní jihokorejský Boeing 747. Pět dní tutlal 269 obětí

Na sklonku studené války se odehrál podivný incident. Sovětský pilot ve svém Su-15 sestřelil jihokorejský Boeing 747, který se za záhadných okolností ocitl nad územím Sovětského svazu.

I když se psal rok 1983 a postupně došlo k obroušení napětí mezi oběma supervelmocemi, tedy SSSR a USA, strašák studené války byl stále přítomný. Jedním ze smutných příběhů zahrnujících smrt civilistů je i zkáza letounu Boeing 747, který patřil pod křídla společnosti Korean Air. Jihokorejský letoun měl 31. srpna 1983 namířeno z mezinárodního letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku na Mezinárodní letiště Gimpo v jihokorejském Soulu. Na palubě bylo tehdy 246 lidí a 23 členů posádky. Během letu se neočekávaly nějaké zásadní incidenty a proto každý pasažér na palubě předpokládal, že bude dopraven do Soulu bezpečně a včas, aby se mohl setkat se svými blízkými.

Osudová navigační chyba Boeingu 747

 

Letoun podle plánu doplnil palivo na Mezinárodním letišti v aljašském Anchorage a měl namířeno do jihokorejské metropole. To ještě nikdo na palubě netušil, jaká katastrofa let čeká. Z Anchorage stroj vzlétl 1. září 1983 ve čtyři hodiny ráno. Nicméně právě v této době došlo při nastavování autopilota k navigační chybě, což způsobilo, že letoun se odchýlil od původně plánované trasy a namířil si to nad sovětské území. Odchylka pak měla činit až několik set kilometrů z pravidelné trasy. Nikdo z posádky ani z pilotů si však neuvědomoval, že došlo k fatální chybě. 

People burn the USSR flag after a Soviet Su-15 fighter shot down a South Korean Boeing 747 over Sakhalin.
New York, September 1983 pic.twitter.com/NuZ8i1UfuK

— Eduard Andryushchenko (@kgb_files) September 15, 2021

  

Boeing 747 nad Sachalinem a Američané v akci

 

Jihokorejský Boeing 747 mezitím přeletěl poloostrov Čukotka a ocitl se nad Sachalinem. Tragédie se začala blížit. Letoun zaznamenaly radary, protože už vstoupilo do sovětského vzdušného prostoru. Situace byla ještě o to komplikovanější, že Sověti se chystali na cvičný odpal mezikontinentální balistické střely RT-2PM Topol. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost byla omezena, respektive zakázána mezinárodní smlouvou SALT II z roku 1979 mezi USA a SSSR ve Vídni, Američané spěšně připravili dva špionážní letouny, které měly za úkol odpal rakety sledovat v mezinárodním vzdušném prostoru. 

Sověti vyslali do vzduchu dva stíhače Su-15, jejichž úkol byl jasný - zastavit letoun, který byl vyhodnocen jako americký špionžní letoun, tedy narušitel, jenž představuje iminentní  bezpečnostní riziko. Posádka boeingu nevěděla, do jakých problémů se mezitím dostala. Sověti později tvrdili, že korejský boeing nereagoval na radiové signály ani varovnou střelbu, aby se odchýlil. Pilot Gennadij Osipovič letounu Suchoj Su-15, který v 60. letech vznikl jako reakce na americký B-52, v roce 1996 v rozhovoru pro New York Times prohlásil: „Viděl jsem dvě řady oken, což znamenalo, že se jedná o civilní letoun. Nicméně pro mě to nic neznamenalo, protože je jednoduché přeměnit  civilní letoun ve stroj pro vojenské použití." 

Boeing 747 sestřelen, sovětský pilot prý dělal svou práci

 

Osipovič později vypověděl, že jen dělal svou práci, protože dostal rozkaz od svých nadřízených, že má na korejský letoun vystřělit. Vše se navíc odehrávalo v podmínkách časové tísně. Západně od ostrovu Sachalin pak Osipovič vypálil raketu na jihokorejský letoun, jehož posádka vůbec netušila, co se právě děje. Výsledek akce musel být fatální, protože v troskách boeingu našlo smrt všech 269 lidí. Převážně se jednalo o Američany a Korejce. Incident vyvolal prudký hněv v Bílém domě. Tehdejší americký prezident Ronald Reagan byl pobouřen a sestřel civilního letounu ostře odsoudil. 

Sověti chtěli tragédii Boeingu 747 utajit

 

Pět dní Sověti tutlali, že civilní stroj Boeing 747 sestřelili právě oni. Naopak se snažili obvinit Washington z předem zinscenované provokace, k níž mělo posloužit právě civilní letadlo. Studenoválečná bojová horečka opět nebezpečně vystoupala, nicméně se nepromítla do přímých protiakcí. Po konci studené války a rozpadu SSSR se k incidentu vrátil Boris Jelcin, který se v roce 1992 omluvil jihokorejskému prezidentovi a předal mu černé skříňky ze sestřeleného letounu. Dlouhý stín nad tragédií však stejně poměrně dlouho zůstal.

Autor: Petr Duchoslav

Zdroj: Britannica