Boj na život a na smrt 6. července 1940: Britské bombardéry a dvoumotorové stíhačky ve vzdušné vřavě

Boj na život a na smrt 6. července 1940: Britské bombardéry a dvoumotorové stíhačky ve vzdušné vřavě
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Formace britských bombardérů Blenheim
08 / 06 / 2022, 10:00

Operace britských bombardérů a dvoumotorových stíhačů nejsou v prvním roce války příliš probírané téma, což napravíme.

Zatímco Britové doposud nevyhlásili tzv. bitvu o Británii, boje probíhaly bez přestávky, o čemž svědčila aktivita jak Coastal, tak Bomber Command, které plnily úkoly nad mořem a nad nepřátelským územím. Začneme hezky zrána. Hudson Mk.I N7358 vzlétl v 04.25 k útokům na nepřátelské lodě poblíž norského pobřeží. V 06.21 spatřila osádka 4 motorové lodě, ale kvůli nedostatku mraků, které byly podmínkou, nezaútočila. O 10 min. později však na pozici XZUB1500 zahlédla dvě lodě a připravovala se shodit bomby, když byla napadena jedním Me 109, který do nich vystřílel několik dávek a zasáhl. Radista Sgt R. W. Willis byl trefen do levé paže a letadlo se ukrylo v mracích.

Zatímco Hudson byl poškozen jen málo a znovu vzlétl k bojové akci 12. července, byť si jinou osádkou, Willis zmizel ze záznamů až do 23. října. Známý je nárok Oblt. Wilhelma Moritze (1.) ze 4./JG 77 na Blenheim západně od Stavangeru v 07.01, ale jestli šlo o tento souboj, není jisté. Tatáž jednotka se třemi Hudsony dostala do boje se dvěma Ju 88 ještě v 19.00, ale bez hmatatelného výsledku.

Málo kdo to ví, ale Britové používali Blenheim Mk.IVF k denním eskortním misím jako dálkové stíhačky. V 08.30 vzlétly dva od 254. Squadrony k ochraně křižníků HMS Southampton, HMS Coventry a 4 torpédoborců. Cílem bylo pokusit se zachránit těžce poškozenou ponorku HMS Shark.

V 10.20 své ovečky nalezly asi 50 námořních mil východně od Stavengeru, ale za 20 min. asi 4 míle severně od původní pozice se na ně znenadání ze slunce vrhly 4 Me 110. Blenheim Mk.IVF P6950/QY-N byl napaden párem Me 110 poblíž Stavangeru a rychle zasažen do pravého motoru, který vzplál. Hydraulika byla prostřílena, což znemožnilo Sgt Alanu Patricku Savegeovi operovat s kulometnou věží.

Útokem zepředu byla rozstřílena přístrojová deska, Acting Sgt R. D.  McLaren zasažen střepinami perspexu a těžce popálen na pravé ruce a paži. Při útoku byl P/O Vincent James Pattison zabit. Proraženo bylo palivové potrubí a v kabině vypukl požár. Letoun dopadl střemhlav do moře. Sgt Savage a Sgt McLaren byli vylovení torpédoborcem HMS Fortune a dopraveni do Rosythu.

Zatímco pozorovatel Sgt Robert McVeigh komunikoval z Blenheimu Mk.IVF L8842/QV-N s torpédoborcem Aldis lampou, byl zezadu napaden Me 110. Sgt Johnson se chvíli snažil střílet z věžového kulometu, ale neúspěšně. Pravá olejová i palivová nádrž byla prostřelena, stejně tak jako pozorovatel. Stroj byl nucen nouzově přistát vedle torpédoborce HMS Cossack. Pilot Sgt Albert W. Tubbs a radista/střelec Sgt Arthur Johnsson přežili, ale Sgt McVeigh podlehl následkům střelných zranění a velké ztrátě krve. Jeho tělo bylo vhozeno do moře.

Známý je pouze jeden nárok, Uffz. Erich Zickler ze 3./ZG 76, Blenheim západně od Stavangeru v 10.50, takže došlo k podcenění úspěchu. Dlužno dodat, že ponorka HMS Shark byla německými letadly poškozena natolik, že se musela vzdát a potopila se při odtahu. Kromě toho poškodily německé bomby blízkými výbuchy ještě torpédoborec HMS Fame, a to tak, že ve službě byl znovu až 10. října.

Bombardovací nálet nám představí akce 59. Squadrony Coastal Command. Blenheim Mk.IV L9473/TR-K vzlétl v 07.00 k náletu na přístavní město v Kanálu, ale během návratu byl napaden dvěma Me 109. Pilot šel těsně nad vlny, přičemž se jeden nepřátelský stíhač posadil přímo za ocas a druhý se chystal zaútočit pod úhlem. Pilot přidal na doraz a rychlost vzrostla až na 434 km/h. Po 5 min. se druhý Me 109 odpoutal. První pálil údajně jak z kulometů, tak kanónů, přičemž střely prolétaly i po obou stranách stroje. Zasáhl a zničil kulometnou hlaveň. Prostřílel svislou ocasní plochu a kanónovou střelou konec levého křídla.

Němec pálil mimo efektivní dostřel kulometu Vickers K, tedy za 300 yardy (274 m). Po dalších 5 min. se odpoutal i on. Ocasní plocha byla i nadále funkční a stroj v 09.00 přistál. Pramen jej uvádí již 9. července v akci, takže škody musely být velmi malé. Patrně si jej nárokoval Fw. Alfred Schenk ze 2./JG 54, Blenheim západně od Rotterdamu v 09.00 německého času.   



Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

Zdroj: historynet.cz



Tagy článku