Boje 41. Squadrony v květnu a červnu 1943 na Spitfirech XII. Německé Focke-Wulfy zle dorážely

Boje 41. Squadrony v květnu a červnu 1943 na Spitfirech XII. Německé Focke-Wulfy zle dorážely
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Spitfire F Mk XII
18 / 11 / 2022, 16:00

S novými Spitfiry Mark XII, které měly zkrácená křídla pro lepší ovladatelnost v nízkých výškách, létala 41. a 91. Squadrona. První jmenovaná měla jen málo příležitostí k boji.

Velitel A Flightu F/Lt Hugh Lawrence Parry (EN236/EB-D) a Sgt Walter Raymond „Wingco“ East (EN612) vzlétli v 06.15 k tradiční hlídce nad Dieppe z Hawkinge. Tato červená sekce letěla v nulové výšce, ale asi 5 námořních mil od francouzského pobřeží se otočili na kurz 030o. Po 5 min. na 060o a byli ve výšce 500 stop okamžitě napadeni Focke-wulfy. Parry uvedl, že jich bylo 6 a přilétli zprava. Další dva pak spatřil ze strany přístavu Dieppe za sebou. Na velmi krátkou vzdálenost vypálil krátkou dávku z kanonů i kulometů a domníval se, že zasáhl. Žádný nárok nepodal.

Nepřítel na ně naletěl zezadu a sekce se rozpadla. Parry odhodil přídavnou palivovou nádrž a po tři minuty byl pronásledován třemi Fw 190, které pořádně kouřily. Při indikované rychlosti 347 mil v hodině však snadno ulétl a v 07.10 přistál v Hawkinge. Easta už nespatřil. Vyslal krátké „mayday“ a zmizel. Pravděpodobně jej zabil Ltn. Waldemar Radener z 4./JG 26, který si nárokoval svůj první úspěch 15 km severně od Berck-sur-Mer v nulové výšce, přičemž čas musel být 06.50, ne 16.50, jak je chybně zaznamenáno úředníkem.

Zbytek května se obešel bez bojových ztrát, pouze tři nehody. Další boj nastal 4. června, kdy byli do vzduchu k poplachovému startu nad Eastbourne vysláni Australan F/Lt Donald Hamilton Smith (EN602/EB-H nebo T) a Polák F/O Jerzy Jakub „George“ Solak (MB800/EB-B). Bílá sekce narazila na 18 Jabos od IV./SKG 10. Ty přelétly pobřeží mezi Birling Gap a Beachy Head a v nízkém letu zleva napadaly město. Způsobily značné škody, byť údajně pouze 7 civilistů bylo zabito a 43 zraněno. Zahynuli obyvatelé Meads Street 24a, 26a a 28, bomby dopadly na Channel View Road, poblíž Beach Laundry a Beach Hotel a zničily Caffrey’s Garage na Lushington Road i knihovnu v centru. Protiletadlová obrana vystřílela 570 dělostřeleckých granátů a 1675 kulometných střel.

Nepřítel se ostře stočil na moře a Smith se Solakem šli po něm. Palbu zahájili již z boku s předsazením, když před nimi Fw 190 prolétaly mezi 600 a 300 yardy. Smith se poté dostal za jeden z nich a zaznamenal zásahy kanóny i kulomety, přičemž pozoroval, jak mu kleslo křídlo, aby naneštěstí znovu srovnal a uletěl. Australanovo letadlo bylo schopno jen 2400 otáček za minutu, takže neměl šanci. Polský pilot se dostal rovněž za Fw 190, po kterém předtím střílel, a viděl, jak jeho vrtule narazila do vody. O nepřátelském letadlu pak tvrdil, že se pokusilo stoupat, ale poté rychle přešlo do pádu, narazilo do moře 3-5 námořních mil od břehu, přičemž černý kouř stoupal do 30 stop. No, jak to říci jemně, prostě si to vymyslel, protože k ničemu takovému nedošlo. Přesto dostal uznáno jisté zničení, ostatně stejně jako W/Cdr John Ratten, létající s 453. Squadronou jako červený 1, který udeřil na nepřítele až při zpátečním letu. Dopad poblíž Forêt de Crécy, patrně kolem 11.44, mu potvrdil i P/O Otto Smik z 222. Squadrony.

Ve 12.00 si poškození kromě Smithe nárokoval i F/Lt Donald George „Don“ Adrews, který byl modrým 3 (MA229/FU-?). JG 2 přišla o jeden Me 109 a druhý byl poškozen, rozhodně ne o Fockerwulf. Nad Eastbourne však došlo ke ztrátě Gruppen-Adjutanta Oblt. Kurta Hevlera. Ten dostal zásah od protiletadlového děla, nárokovali si jej skotští střelci, a pokoušel se udržet svůj Fw 190A ve vzduchu. To se nezadařilo, takže zkusil nouzově přistát v bažinatém terénu Normans Bay, kde smrtelně havaroval. Podle svědků se oddělil od svazu, který mířil na moře, a naopak on směřoval nad pevninu. Tam šel přímo nosem k zemi, což by naznačovalo, že pilot byl smrtelně zraněn již ve vzduchu. Hevlera dopad odhodil z kokpitu. Dále víme, že 20mm granátem byl zasažen i stroj Ltn. Leopolda Wengera. Tvrdí, že střela prošla celým strojem až do motoru a on měl problém udržet jej ve vzduchu. Střepina jej trefila do nohy. Zde se nabízí teorie, že buď stoupal v linii palby, nebo jej trefil Spitfire.   

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

Zdroj: history.com

Tagy článku

-->