Vyhnali ho tenkrát bolševici. Ve válce proti Němcům se chtěl generál Machrov připojit k Rudé armádě. Osud rozhodl jinak

Vyhnali ho tenkrát bolševici. Ve válce proti Němcům se chtěl generál Machrov připojit k Rudé armádě. Osud rozhodl jinak
Autor: Bundesarchiv, Bild 101I-209-0090-28 / Zoll / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Němečtí vojáci a tank LT vz. 35 postupující plání kdesi na severu SSSR (ilustrační obrázek)
06 / 07 / 2022, 16:00

Generál Pjotr Machrov měl skutečně nevšední příběh. Tento ruský generál v občanské válce bojoval proti bolševikům, které nenáviděl, a nakonec emigroval. Když vypukla válka s Německem, chtěl se zpět do vlasti vrátit a bojovat i v hodnosti vojína. Nakonec mu tato možnost dána nebyla.

23. června 1941, den poté, co Německo zahájilo ozbrojený vpád na území SSSR, dostal sovětský velvyslanec ve Francii Alexander Bogomolov poněkud nezvyklý dopis. Stálo v něm toto: ,,Povinnost vojáka mě zavazuje k tomu bránit moji vlast společně se sovětským lidem. Prosím vás o podání žádosti sovětské vládě pro povolení mého návratu do SSSR a narukování do Rudé armády."

Machrovovi bylo v té době již 64 let, ale jak psal v dopisu velvyslanci, považoval za svou vlasteneckou povinnost vojáka pomoci zemi, která byla nyní napadena německými vetřelci, a to klidně v jakékoliv armádní roli - třeba  jako obyčejného vojína. Machrov se chtěl vrátit do vlasti a bojovat za ni i přesto, že s bolševiky sváděl bitvy 20 let předtím a Sověti mu to jistě nezapomněli. Machrov do vypuknutí války s Německem trávil život ve Francii, kam emigroval po bojích s bolševiky. Osvojoval si demokratické zásady a liberální postoje, současně se však zajímal o socialismus, o němž poměrně dost přečetl. Nikdy se však nestal komunistou v pravém slova smyslu.

Právě ozbrojený konflikt s Německem, na nějž by stejně jednou došlo, rozdělil ruskou emigrantskou komunitu v Evropě. Jedna část válku vítala nepokrytě a nadšením a považovala ji za příležitost, jak porazit nenáviděnou bolševickou vládu, a ,,přiložit" ruku k dílu a Němcům v tom pomáhat. Druhá část, k níž patřil i Machrov, však viděli v invazi spíše tragédii, protože sice mohla smét vládu bolševiků, které z duše nesnášel, ale trpěl by pod německou nadvládou zejména obyčejný sovětský lid, což nechtěl dopustit.

Bogomolov na Machrovův dopis sice neodpověděl, ale zato se aktivity v podobě dopisů bojovníka proti bolševismu dostaly do rukou německé kontrarozvědky. V dopisech Machrov nabádá své přátelé, aby nespolupracovali za žádnou cenu s nacisty, protože Rudá armáda nakonec zničí německou armádu.

Německá kontrarozvědka informovala představitelé kolaborační vichystické vlády, která posléze začala konat a v srpnu 1941 byl Machrov zatčen v Cannes. Generál skončil ve vězení, z něhož jej převezli do koncentračního tábora ve Vernet d’Ariège. Od téměř jisté smrti Machrova zachránil penzionovaný generál Henri Albert Nissel, který intervenoval na patřičných místech. Z koncentračního tábora byl Machrov vyreklamován na konci roku 1941.

Na jeho nasazení proti německé armádě kvůli nečekaným okolnostem a zákrutám osudu tak nikdy nedošlo. V únoru 1945, těsně před koncem války, se Machrov setkal s Bogomolovem, který na jeho tehdejší dopis nereagoval. Bogomolov se mu omluvil, že nemohl na jeho výzvu reagovat, nicméně posléze dopis postoupil politickým představitelům v Moskvě, kteří k němu zaujali kladný postoj. V roce 1946 Prezidium Nejvyššího Sovětu vydalo dekret, který obnovoval občanství těm, kteří je pozbyli emigrací a žili jako například Machrov ve Francii.

Generál, zklamaný z toho, že nemohl nikterak zasáhnout do bojů s Němci, dostal sovětský pas, který mu však nebyl posléze z neznámých důvodů prodloužen. Machrov se tak již do SSSR nevrátil a zemřel v Cannes v roce 1964 v požehnaném věku 87 let.

Zdroj: Russia Beyond


Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace