Bojové plyny obrat v první světové války nepřinesly, měly ale značný psychologický efekt

Bojové plyny obrat v první světové války nepřinesly, měly ale značný psychologický efekt
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Voják zasažený yperitem
01 / 02 / 2021, 10:00

Užití bojových plynů v první světové válce je téma dostatečně známé. Bojové plyny sice na jednu stranu nepřinesly obrat v konfliktu, měly ale značné psychologické dopady.

Užití bojových plynů nebylo na počátku 20. století ničím novým. Otravné prostředky válečníci nasazují od starověku, ale měřítka první světové války a její průmyslový charakter spolu se statičností fronty vytvořily podmínky, díky nimž se tento pokus, jak nepřítele napadnout a minimalizovat vlastní ztráty, zapisuje do historie jako specifická kapitola.

Nejen v taktické rovině se v dějinách válek střídají v převaze prvky útočné a obranné. Jedna strana přichází s účinnou zbraní, druhá strana proti ní vyvíjí účinnou protizbraň nebo taktiku, která výhodu eliminuje či alespoň omezuje. Nepředstavitelné ztráty, které všechny armády utrpěly na bojištích první světové války, byly do značné míry dány tím, že po většinu války, zejména na západní frontě, měly s ohledem na nemožnost manévru zcela zásadní převahu obranné prvky. Možnosti ofenzívy byly velmi omezené, a současně nebyla generalita schopna problém analyzovat a s nesmyslnými útoky živé síly proti automatickými zbraněmi vyzbrojeným, pevným pozicím podpořeným účinným dělostřelectvem přestat. Malá pohyblivost jednotek, výrazně nižší palebná síla útočníka. Řešení byla hledána různá. Některá racionální, jiná velmi nouzová, nespolehlivá a odsouzeníhodná i v kontextu hrůz zákopové války. A mezi ty patří nepochybně masové nasazení bojových plynů.

Řeč je přitom o bojových plynech, jejichž účelem je zraňovat a zabíjet vojáky v zákopech. Již od počátku války byly nasazeny dělostřelecké granáty se slzným plynem (zejm. ethylbromacetát), ale ty neměly prakticky žádný účinek. Koncentrace byla tak nízká, že si jich v cíli vojáci stěží povšimli. První masové nasazení podobné látky proběhlo v lednu 1915 na východní frontě během bitvy u Bolimova. Efekt 18 tisíc granátů zhatil mráz.

Prvním nasazeným smrtícím plynem byl chlór, který leptá měkké sliznice včetně očí, a při vysokých koncentracích působí smrt udušením. V dubnu 1915 německá armáda disponovala 168 tunami a 22. dubna jimi za příhodného větru napadla pozice francouzských koloniálních jednotek severně od Ypres. Plyn vytvořil přízemní šedozelenou mlhu. Francouzské vojáky nečekaná hrozba, proti níž neměli žádnou ochranu, překvapila a způsobila paniku a ústup - podobně ovšem úspěch takového rozměru nečekali ani Němci a sedmikilometrové mezery, která ve spojenecké linii vznikla, nebyli schopni využít. Fakticky tedy nepostoupili, protože se sami obávali účinků plynu.

Spojenecké velení protestovalo. Bojové plyny byly zakázány mezinárodními dohodami. Německo odpovědělo, že dohody zapovídaly užití plynů v dělostřeleckých granátech - chlór byl ovšem vypouštěn přímo z německých zákopů po větru. Opakované použití chlóru přineslo některé poznatky, jež byly později využity v obraně proti bojovým plynům. Plyn se projevil efektivněji u vojáků, kteří se snažili utéci (více se nadýchali, plyn se pohyboval s nimi po větru za spojenecké zákopy), nebo kteří zalehli či zůstali v zákopech, protože těžký plyn se držel při zemi. Současně byl plyn snadno detekovatelný pohledem i čichem.

Byly vyvinuty první plynové masky. Britové použili chlór poprvé 25. září 1915, ale neuspěli. Kromě dalších problémů se změnil vítr a množství plynu zůstalo v zemi nikoho, případně se vrátilo do britských zákopů. Ne všechen se podařilo vypustit, a následná německá dělostřelecká odpověď uložené kanistry rozbila a v kombinaci s primitivními a nevhodnými maskami způsobil vlastní plyn další ztráty ve vlastních řadách.

Nepříliš efektivní chlór nahradil Francouzi nově vyvinutý bojový plyn - fosgen, bezbarvý a obtížně detekovatelný, byl nasazován zpravidla v kombinaci s chlórem, který usnadňoval rozptýlení relativně hustého fosgenu. Jednou z nevýhod fosgenu byl pozdní nástup účinků. Oběti byly schopné ještě hodiny po útoku klást efektivní odpor. Během prvního nasazení, opět nedaleko Ypres, bylo užito 19. prosince 1915 88 tun, jež způsobily Němcům ztráty přes 1000 mužů, z toho 69 zemřelo. Směs fosgenu a chlóru užívaly nadále obě strany. Mj. je úspěšně použila rakousko-uherská armáda proti italským liniím na Monte San Michele v červnu 1916.

Nejúčinnějším bojovým plynem nasazeným ve velkém množství byl ovšem hořčičný plyn, později nazvaný Francouzi yperite podle města Ypres, kde byl poprvé nasazen. Ve velkých koncentracích může způsobovat smrt (zasažený může umírat týdny), ale efektivně vyřazuje vojáky z akce, přičemž se v oblasti zásahu podle podmínek může držet dny, týdny a dokonce měsíce.

Přesto se již nikdy neopakoval úvodní úspěch z 22. dubna 1915, za který Němci vděčili momentu překvapení, a sami ho neuměli využít. V letech 1917 a 1918 provedli spojenci více plynových útoků než Němci, zejména díly svému průmyslovému potenciálu, a obecně vzhledem k faktu, že vítr v západní Evropě je častěji západní než východní. Během války je odhadováno bezmála 100 tisíc plynem zabitých vojáků, a dalších 1230000 zasažených. Přes značný psychologický efekt a hrůzné důsledky pro zasažené se bojové plyny rozhodně neukázaly být efektivní zbraní, která by pomohla překonat v rámci zákopové války převahu defenzívy nad ofenzívou.

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace