Bolševizace po gottwaldovsku. ,,Karlínští kluci" provedli na sjezdu KSČ puč a dali se plně do sovětských služeb

Bolševizace po gottwaldovsku. ,,Karlínští kluci&quote; provedli na sjezdu KSČ puč a dali se plně do sovětských služeb
Autor: Creative Commons (CC0 1.0)|Popisek: Klement Gottwald
23 / 03 / 2020, 16:30

V únoru 1929 proběhl V. sjezd KSČ, který měl v dějinách této strany zvlášť velký význam. Bolševizátoři v čele s Klementem Gottwaldem totiž provedli vnitrostranický puč a napříště se stali poslušnými vykonavateli směrnic Komunistické internacionály (Kominterny).

KSČ byla v první republice antisystémovým subjektem, který usiloval násilnými formami svrhnout legální ,,buržoazní" vládu a nastolit diktaturu proletariátu (rozuměj diktaturu KSČ). Tato strana měla v období první republiky relativně silnou podporu, její volební výsledky se pohybovaly kolem 10%, v roce 1925 skončila KSČ dokonce druhá na pásce. Nicméně po roce 1925 v období ,,kapitalistické stabilizace", jak to sami komunisté nazývali, přišlo období, se KSČ dostávala čím dál více do krize. Začala se postupně formovat opozice proti vedení tvořené Bohumilem Jílkem a Václavem Bolenem.

Opozici začali tvořit tzv. karlínští kluci v čele s mladým Klementem Gottwaldem, pozdějším ideologem Václavem Kopeckým, Jaromírem Dolanským, Janem Švermou či Josefem Guttmanem. Tato radikálně naladěná garnitura mladých komunistů podrobovala kritice vedení KSČ pro svou neakceschopnost, pasivitu a neschopnost jít mezi masy. Po krachu tzv. Rudého dne v roce 1928 kritika zvlášť zesílila a bylo jasné, že dvojice Bolen-Jílek, budou čelit na plánovaném sjezdu v únoru 1929 zdrcující kritice ze strany ,,karlínských kluků". To se také potvrdilo ve dnech 18.-23. února 1929, kdy V. sjezd na různých místech probíhal, aby nebyl rozehnán policií. Vnitrostranicky šlo ve sporu o to udržet určitou nezávislost strany, co se týče programu, nebo se bezvýhradně podřídit Kominterně. 

Na sjezdu, který proběhl narychlo a o jeho konání neměli někteří členové stávajícího vedení informace, pak právě Gottwald zkritizoval stávající ,,oportunistické" vedení strany, na vrub mu přičetl neúspěch Rudého dne, pasivitu a neschopnost vést stranu. Intrikami se podařilo vyšachovat ze hry jak Bolena s Jílkem či odboráře Arna Haise a další funkcionáře strany, kteří byli již dále nepohodlnými. Gottwald, který vytyčil heslo od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě, převzal otěže strany a v čele vydržel až do roku 1953. Cíl se gottwaldovcům podařil naplnit. Od roku 1929 se KSČ stala ,,vzorným" vykonavatelem směrnic z Moskvy. Do budoucna se měla znatelně i zúžit politika kompromisů a KSČ spíše představovala sektu než standardní stranu na politickém kolbišti.

Důsledky z vnitrostranického puče však byly pro KSČ alespoň navenek neblahé. Nastal masový odliv členstva a ze strany, která měla několik set tisíc členů jich tak posléze ,,zbylo" pouze kolem 40 000. V. sjezd měl svou dohru i na kulturní frontě. Skupina sedmi spisovatelů-komunistů, kterou například tvořil Vladislav Vančura, Jaroslav Seifert, Ivan Olbracht či S. K. Neumann na protest proti bolševizaci vystoupili z KSČ. Vypadalo to, že z KSČ se stane marginální síla, která bude schopná oslovovat stále menší vzorek voličstva.

To se však nestalo, v tomto ohledu bylo vodou na mlýn komunistům-bolševizátorům propuknutí velké hospodářské krize 1929, z níž plně těžili. Z KSČ se tedy nestal neškodný přívěsek politického systému první republiky, jak mnozí předpokládali, ale strana si dokázala postupně znovu získat relativně silnou podporu nejchudších vrstvev obyvatelstva i dělnictva.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace