Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Petljakov Pe-8
Petljakov Pe-8 byl projekt čtyřmotorového bombardéru, na který chtěli Sověti v budoucnu spoléhat. Nicméně nakonec ambice letounu nebyly nikdy naplněny.
Projekt, od kterého si Sověti slibovali mnohé. Před vypuknutím druhé světové války vznikal čtyřmotorový bombardér Petljakov Pe-8 (TB-7) a měl představovat nejdůležitější článek v sovětském bombardovacím letectvu.
Na projektu se začalo pracovat v polovině třicátých let a vznikající letoun dostal civilní označení ANT-42 a vojenské TB-7. Na starost si bombardér vzala konstruktérská skupina CAGI A. N. Tupoleva, kterou vedl V. M. Petljakov. Práce probíhaly poměrně rychle a letoun se poprvé vznesl do vzduchu 27. prosince 1935.
Délka mohutně vyhlížejícího letounu činila 23,59 m, rozpětí 39,10 m, vzletová hmotnost 27 000 kg, dolet 4 700 km. Maximální rychlost činila 441 km/h.
Konstruktéři stáli před důležitou otázkou, jak optimálně zvolit složení motorové jednotky. Pohon stroje zajišťovaly 4 dvanáctiválcové motory Mikulin AM-35A o výkonu 994 kW, druhá výrobní série již měla zabudované čtyři řadové dvanáctiválcové dieselové motory Čaromskij AČ-30B. Třetí výrobní série pak byla osazena čtrnáctiválcovými dvojhvězdicovými motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, což vedlo ke zvýšení rychlosti stroje na 450 km/h a doletu až na 6 000 km.
Bombardér byl vyzbrojen dvěma kanony ŠVAK ráže 20 mm, dvěma kulomety UBT ráže 12,7mm a ŠKAS ráže 7,62 mm. Stroj mohl nést až 5 000 kg bomb. Bombardér vstoupil do služby v roce 1939.
Zpočátku byla letouny vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu. Stroje Pe-8 bombardovaly v srpnu Berlín, Kaliningrad, Budapešť či Štětín. Významnější kapitolou v nasazení letounů byla úvodní fáze bitvy u Kurska v roce 1943, která představovala klíčový předěl ve válce. Po skončení války Pe-8 sloužily bombardéry k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při zkoušení proudových letadel.
Výroba probíhala od roku 1936 a skončila o osm let později, když v tomto období vzniklo jen 93 kusů. Bombardér měl tu ,,smůlu", že jeho výroba byla náročná a nenašel se pro něj dostatek duralu a navíc i motorů. Proto v roce 1944 musela být výroba stroje Pe-8 ukončena. Zajímavý letoun, který měl rozhodně vyšší ambice, a s nímž měli Sověti své plány, tak nikdy nebyl masově vyráběn.
Zdroj: militaryfactory.com