Bombardování Rotterdamu: Barbarský, ale také zbytečný čin

Bombardování Rotterdamu: Barbarský, ale také zbytečný čin
Autor: Bundesarchiv, Bild 146-2005-0003 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Rotterdamská nádraží Blaak a Laurenskerk po bombardování
16 / 05 / 2022, 16:30

Bitva o Nizozemí trvala krátce a Wehrmacht mohl 15. května 1940 slavit vítězství, kdy napadená země kapitulovala. Součástí německé vojenské kampaně se také stalo těžké bombardování Rotterdamu.

V květnu 1940 začaly boje o Nizozemí, které nakonec skončily kapitulací. Aby se vojska Wehrmachtu mohla soustředit na útok proti Francii, potřebovala jej vést obchvatem Maginotovy linie přes Nizozemí, Belgii a Lucembursko. Adolf Hitler nepočítal s větším odporem Nizozemců, ostatně armáda obránců se těžko dala srovnávat v existujících kategoriích. 

Více než 10 000 německých vojáků bylo vysazeno u strategických cílů u Rotterdamu, Haagu a Dordrechtu na samém počátku invaze. Němečtí parašutisté zabrali důležitá letiště, železniční stanice, předměstí a jiné strategické body. K parašutistům se rychle blížili jejich vojáci z Wehrmachtu, kteří postupovali bez většího odporu za ustupující zastaralou nizozemskou armádou.

Německo porušilo nizozemskou neutralitu, a i přes odpor, který však neměl šanci na úspěch, obsadilo a následně okupovalo. Součástí vojenské kampaně vůči Nizozemí bylo také těžké bombardování Rotterdamu. Právě toto město spolu s dalšími velkými se ještě drželo a nepodlehlo náporu německých hord.

Situace v Rotterdamu ráno 13. května 1940 byla po posledních třech dnech patová. Nizozemské síly pod velením plukovníka Pietera Scharroo držely severní břeh řeky Nieuwe Maas, která protéká městem a bránily Němcům v přechodu přes řeku. Německé síly zahrnovaly letecký výsadek vzdušných sil pod velením generála Kurta Studenta a nově dorazily pozemní síly generála Rudolfa Schmidta, tvořené 9. pancéřovou divizí a motorizovaným plukem SS Leibstandarte Adolf Hitler. Nizozemský protiútok vedený námořní pěchotou s cílem znovu dobýt dopravní most Willemsbrug, klíčovou křižovatku, selhal. Selhalo také úsilí nizozemské letecké brigády most zničit.

14. května 1945 město dostalo jasné ultimatum, nizozemští obránci se musejí bezpodmínečně vzdát, nebo bude Rotterdam bez milosti v následujícíh hodinách bombardován. Ultimatum adresoval generál Schmidt dopoledne 14. května 1945 nizozemskému veliteli Scharoo.

Scharoo konzultoval situaci se starostou Rotterdamu Pieterem Oudem a ten usoudil, že během několika hodin se nestačí uskutečnit evakuace, takže bylo doporučeno se vzdát. Německé bombardéry se již vznesly do vzduchu, nicméně i když se Nizozemci vzdali a ultimatum uposlechli, k pilotům bombardérů se již rozkaz o zrušení útoku na Rotterdam nedostal a místo toho tak započaly s nelítostným rozséváním zkázy.

Scharoo byl následně z bombardování, které již proběhnout nemělo, frustrovaný a odmítl dále vyjednávat s německou armádou. Nebylo to však už nic platné. Bombardování Rotterdamu představovalo sice rychlou akci, která trvala asi hodinu a půl, ale o to ničivější měla účinek. Během 90 minut přišlo podle zpřesněných informací nejméně 1 150 lidí a 85 000 přišlo o svá přístřeší.

Vzhledem k tomu, že nizozemská armáda neměla zdaleka dostatečné prostředky k tomu, aby se bombardování bránila, způsobil vzdušný útok Rotterdamu velké lidské a materiální škody. Značně bylo poškozeno historické centrum města, obytná čtvrť Kralingen a další frekventovaná místa. V důsledku bombardování se pak začaly šířit nekontrolovaně požáry. Bylo zničeno 24 978 domů, 24 kostelů, 2320 obchodů, 775 skladů a 62 škol.

Krátce po skončení německé akce rozhodla příslušná nizozemská místa o tom, že celé centrum města bude zbouráno s výjimkou protestantského kostela, obchodního centra, staré radnice, pošty a dalších budov. 

15. května 1945 Nizozemí v obtížné situaci kapitulovalo, aby zabránilo dalšímu krveprolití, když královská rodina mezitím uprchla do Velké Británie. Na pět let se tak z Nizozemí stal porobený stát. Okupovaná země dostala název Říšský komisariát Nizozemsko, do jehož čela byl postaven Arthur Seyss-Inquart, později popravený v roce 1946. S okupačním režimem a komisariátem spolupracovala místní nacistická strana Nationaal-Socialistische Beweging v čele s Antonem Adriaanem Mussertem, který získal titul „vůdce nizozemského lidu". 

 

Zdroj: history.com, Wikipedia

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace