Bombardování v závěru války, které přineslo větší zkázu než jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki

Bombardování v závěru války, které přineslo větší zkázu než jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki
Autor: public domain|Popisek: Následky bombardování Tokia
28 / 09 / 2020, 11:00

Tokio zažilo v noci z 9. na 10. březen 1945 nálet, který se v počtu absolutních ztrát na životech stal nejtěžším náletem historie. Své vykonaly především zápalné bomby svržené ze strategických bombardérů B-29. Nálet bývá porovnáván co do absolutního výsledku se svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

První nálet na Japonsko s masivním nasazením zápalných bomb zažilo milionové město Kóbe, významné průmyslové centrum s velkými loděnicemi, 4. února 1945. Podobně jako ostatní japonská města byly jeho budovy postavené převážně ze dřeva a papíru. A právě toho Američané po několika testech na speciálně pro ten účel postavené "japonské vesnici" ve vojenském testovacím prostoru (mj. pro využití biologických a chemických zbraní) v Utahu (Dugway Proving Grounds) využili.

První nálet na Tokio s využitím zápalných bomb proběhl již 25. února, kdy 174 bombardérů svrhlo 454 tun převážně zápalných pum ze standardní operační výšky B-29. Výsledek nedosáhl očekávání. Bombardování relativně lehkými pumami z velké výšky bylo dosti nepřesné. Generál LeMay proto nařídil nálet opakovat, tentokrát z hladiny 1500-2700 m. Šlo o výšku, v níž byl účinek japonského protiletadlového dělostřelectva relativně nízký, přičemž nálet měl proběhnout v noci, čímž by byla eliminována hrozba beztak nepříliš nebezpečného japonského stíhacího letectva. Z bombardérů byly dokonce odstraněny všechny zbraně kromě zadního střeliště, čímž Američané šetřili palivo.

Do operace Meetinghouse se zapojilo 334 letounů, z nichž 279 shodilo japonské hlavní město 1665 tun bomb, především 230 kg vážících kazetových zápalných bomb E-46 obsahujících 38 napalmových bombiček M-69. E-46 je uvolnila ve výšce 600-800 m, které se vznítily po dopadu a působily požáry na značné ploše.

                 

                                                                         Video: YouTube

Důsledky byly hrozivé a v absolutních číslech ztrát a destrukce předčily srpnové jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki. Ovšem přirozeně za zcela jiných operačních nákladů, což bylo důvodem, pro který jaderné bomby měly na japonské velení horší psychologický dopad než konvenční bombardování. Japonci netušili, kolik takových zbraní mají Američané k dispozici, ale věděli, že bombardérů schopných je svrhávat měli k dispozici stovky. A v této souvislosti je pozoruhodný další údaj: celý projekt B-29 vyšel, včetně vývoje, na přibližně 3 miliardy dolarů. Projekt Manhattan, tedy vývoj jaderné zbraně, na 1,9 miliardy, a vývoj a výroba pokročilého bombardéru svou cenou překonaly vývoj nejúčinnější zbraně.

Jen o několik dní později zasáhl podobný nálet také výše zmíněné Kóbe, nad které v noci ze 16. na 17. března zaútočilo 331 Superfotressů. Ač šlo o noční nálet, Američané napočítali 280 japonských stíhačů, z nichž 96 se podařilo bombardéry napadnout. Celkem ovšem byly ztraceny jen tři B-29, přičemž není zřejmé, zda je sestřelily stíhačky, protiletadlová obrana, nebo se nevrátily z jiného důvodu. Zajatou posádku jednoho odsoudili Japonci k smrti a popravili. Nálet neměl tak ničivé důsledky jako nálet na Tokio, přesto byla zničena více než pětina plochy města a zahynulo na 10 tisíc lidí.

 

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace