Autor fotografie: Mickey Thurgood, public domain|Popisek: Boris Pash (vpravo)
Americký poručík Boris Pash a zpravodajec, původem Rus, měl velmi zajímavé osudy. Bojoval ve druhé světové válce, kde projevil velkou statečnost a dokázal zabavit jaderné zdroje nacistů, které pak použili Američané k postavení své vlastní atomové zbraně.
Etnický Rus se narodil jako Boris Paškovskij v roce 1900 již na americké půdě, jeho otec Feodor Paškovskij byl knězem. V roce 1913 následoval malý Boris svého otce, když se vrátil do carského Ruska, nadále si však udržel americké občanství, které se mu později velmi hodilo.
V roce 1916 se jeho otec přihlásil do armády a 16letý Boris tak učinil také. Sloužil jako vojín u dělostřelectva, zatímco jeho otec Feodor jako vojenský kaplan. Boris bojoval v armádě proti Německu a Rakousko-Uhersku. Oba byli antikomunisticky orientovaní, a tak 7. listopad 1917, kdy bolševici provedli ozbrojený puč, ,,revoluci" nepřivítali. Právě naopak. Mladý Boris sloužil u bělogvardějců a snažil se společně s ostatními zabránit bolševikům, aby se zmocnili celého Ruska. To se však nepodařilo.
Rusko tak již pro Borise nepředstavovalo světlou budoucnost a musel narychlo odejít zpět do USA, kde se z něho stal zapřísáhlý odpůrce komunismu. V Americe se z Borise stal spořádaný občan - oženil se, měl děti, zůstal věrný pravoslavné církvi, když pravidelně chodil do kostela. Posléze jej využila americká rozvědka, protože Boris uměl výborně jak anglicky, tak rusky.
Později měl i tu ,,čest" s FBI, která si ho nechávala jako zálohu, oficiálně však nebyl nikdy jejím zaměstnancem. Jako zpravodajec projevil svůj talent, ne všichni však byli zajedno s jeho metodami práce. Neměl rád ,,otce atomové bomby" Roberta Oppenheimera, kterého podezříval, že je ruským špionem a prosazoval, ať z projektu Manhattan, na jehož konci měla vzniknout atomová bomba, odejde. Oppenheimera však podržel generál Leslie Groves a tak nakonec slavný fyzik zůstal.
Poté, co vypukla druhá světová válka, Pash byl povolán do aktivní služby v armádě a zároveň plnil roli zpravodajce, který se stal vojenským velitelem mise Alsos, jež měla za úkol vypátrat bližší informace o německém atomovém programu, a pokud možno zajistit všechny důležité materiály vztahující se k němu. Příslušníci mise Alsos pak provedli řadu operací v Německu, Francii a dalších místech.
Členové této mise pak byli jedněmi z prvních z amerických jednotek, kteří vstoupili na francouzskou půdu a zajistili zde skryté zásoby urania a cenné informace týkající se německého atomového programu. Vše z toho pak Američané využili v rámci vlastního atomového programu.
Pashova skupina se pak připravovala na provedení operací v Německu, která vyvrcholila obsazením německé atomové laboratoře ve městě Haigerloch. Další materiály a zařízení vztahující se k výzkumu atomové bomby zajistila skupina také ve městech Bisingen či Hechingen. Mise Alsos si pak připsala ještě další významný úspěch, když v Urfeldu zajali známého německého fyzika Wernera Heisenberga, který pracoval na výzkumu, na jehož konci měla být atomová bomba.
Po záslužné práci, kterou odvedl Pash v druhé světové válce, pracoval jako vojenský zástupce pro CIA, kde šéfoval kontroverznímu programu s názvem PB-7, spojeného s protikomunistickými aktivitami v Evropě. Program měl údajně zahrnovat nejen únosy nepohodlných lidí, ale také vraždy. V rámci tohoto programu mělo dojít také v Albánii v roce 1949 v režii Američanů k puči. Když měl Pash hovořit o tomto programu, jehož detaily a rozsah neznáme do detailu, vždy říkal, že si nic nepamatuje, stejně tak jeho kolegové.
Pash odešel do důchodu v roce 1963, který trávil sepisováním svých pamětí a cestováním. Dožil se konce komunismu, rozpadu Sovětského svazu, svou původní domovinu však už nikdy nenavštívil. Zemřel v roce 1995 ve věku nedožitých 95 let.
Zdroj: rbth.com