Briand-Kelloggův pakt: Když měl být svět bez válek

Briand-Kelloggův pakt: Když měl být svět bez válek
Autor: Autor neznámý, public domain|Popisek: Podepisování Briand-Kelloggova paktu v roce 1928
29 / 04 / 2021, 10:00

Briand-Kelloggův pakt měl zapovědět válečný konflikt jako prostředek v řešení mezinárodních krizových situací. Byl podepsán v roce 1928.

V roce 1928 byl podepsán v Paříži Briand-Kelloggův pakt, který vylučoval válku jako takovou v řešení mezinárodních sporů. Výjimku měla představovat obranná válka proti napadení nepřítelem.

Smlouvu podepsal francouzský ministr zahraničí Aristide Briand a jeho americký protějšek Frank B. Kellogg. Parafování smlouvy o třech článcích bylo reakcí na skončení první světové války, která byla do té doby největším ozbrojeným konfliktem, jehož se zúčastnilo několik desítek států, a jednak měl pakt být jakousi prevencí, aby ozbrojené konflikty či válka nebyly použity jako prostředek na mezinárodním poli. Válka tak byla prohlášena za nelegální prostředek v mezinárodních vztazích.

V prvním článku smlouvy tak bylo ustanoveno, že ,,Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují jménem svých národů, že odsuzují válku jako prostředek k řešení mezinárodních sporů a zříkají se jí jako prostředku státní politiky ve svých vzájemných vztazích." V druhém článku pak ,,Vysoké smluvní strany uznávají, že urovnání neb vyřešení veškerých sporů a konfliktů, které mohou mezi nimi vzniknout, ať budou jakékoli povahy nebo původu, nemá se nikdy dít jinak než pokojnými prostředky."

Ke smlouvě se připojilo například Československo, Japonsko, Polsko, Itálie, Indie, Austrálie, Kanada, Belgie a další státy. K paktu se mohl připojit kterýkoliv stát, který souhlasil s jeho jednotlivými články.Je zajímavé, že některé státy, které smlouvu signovaly, pak za několik let ozbrojený konflikt či válku sami vedli - Itálie (italsko-etiopská válka), Japonsko (japonsko-čínská válka).

Co však Briand-Kelloggův pakt značně limitovalo, byla praktická právní nevymahatelnost konkrétních článků. Smlouva totiž v případě jejich porušení neměla žádné páky na to, které by prosadily vynutitelnost těchto ustanovení, pokud by jednotlivý stát smlovu porušil a uchýlil se k válce. Žádné sankce a tresty proto za porušení paktu nemohly hrozit.

Bylo tak poněkud naivní, že všechny státy se budou touto mezinárodní smlouvou řídit, protože byla toliko deklaratorním dokumentem. Vypuknutí druhé světové války potom jasně dokazovalo, že Briand-Kelloggův pakt nemohl ve skutečnosti plnit preventivní roli před válečným konfliktem a byl do značné míry jen idealistickou představou světa, kde už by války neexistovaly.

Na druhou stranu však Briand-Kelloggův pakt posloužil za pozdější základ pro tribunál na potrestání válečných zločinců po skončení druhé světové války.

 

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace