foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Podepisování Briand-Kelloggova paktu v roce 1928
Briand-Kelloggův pakt měl vyloučit válku jako prostředek v řešení konfliktních situací. Byla to sice ušlechtilá, ale nereálná snaha.
V roce 1928 byl podepsán v Paříži Briand-Kelloggův pakt, který vylučoval válku jako takovou v řešení mezinárodních sporů. Výjimku měla představovat obranná válka proti napadení nepřítelem.
Smlouvu podepsal francouzský ministr zahraničí Aristide Briand a jeho americký protějšek Frank B. Kellogg. Parafování smlouvy o třech článcích bylo reakcí na skončení první světové války, která byla do té doby největším ozbrojeným konfliktem, jehož se zúčastnilo několik desítek států, a jednak měl pakt být jakousi prevencí, aby ozbrojené konflikty či válka nebyly použity jako prostředek na mezinárodním poli. Válka tak byla prohlášena za nelegální prostředek v mezinárodních vztazích.
V prvním článku smlouvy tak bylo ustanoveno, že ,,Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují jménem svých národů, že odsuzují válku jako prostředek k řešení mezinárodních sporů a zříkají se jí jako prostředku státní politiky ve svých vzájemných vztazích." V druhém článku pak ,,Vysoké smluvní strany uznávají, že urovnání neb vyřešení veškerých sporů a konfliktů, které mohou mezi nimi vzniknout, ať budou jakékoli povahy nebo původu, nemá se nikdy dít jinak než pokojnými prostředky."
Ke smlouvě se připojilo například Československo, Japonsko, Polsko, Itálie, Indie, Austrálie, Kanada, Belgie a další státy. K paktu se mohl připojit kterýkoliv stát, který souhlasil s jeho jednotlivými články.Je zajímavé, že některé státy, které smlouvu signovaly, pak za několik let ozbrojený konflikt či válku sami vedli - Itálie (italsko-etiopská válka), Japonsko (japonsko-čínská válka).
Psali jsme
I když rok 1943 znamenal pro německé stíhací letectvo doslova katastrofu, zaznamenala Jagdwaffe na jeho začátku ještě celou řadu tradičních úspěchů....
Co však Briand-Kelloggův pakt značně limitovalo, byla praktická právní nevymahatelnost konkrétních článků. Smlouva totiž v případě jejich porušení neměla žádné páky na to, které by prosadily vynutitelnost těchto ustanovení, pokud by jednotlivý stát smlovu porušil a uchýlil se k válce. Žádné sankce a tresty proto za porušení paktu nemohly hrozit.
Bylo tak poněkud naivní, že všechny státy se budou touto mezinárodní smlouvou řídit, protože byla toliko deklaratorním dokumentem. Vypuknutí druhé světové války potom jasně dokazovalo, že Briand-Kelloggův pakt nemohl ve skutečnosti plnit preventivní roli před válečným konfliktem a byl do značné míry jen idealistickou představou světa, kde už by války neexistovaly.
Na druhou stranu však Briand-Kelloggův pakt posloužil za pozdější základ pro tribunál na potrestání válečných zločinců po skončení druhé světové války.
Zdroj: history.com
Tagy