foto: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schlacht_von_Zablat_Hogenbersche_Geschichtsbl%C3%A4tter.JPG/Bitva u Záblatí
Dlouhodobé spory mezi protestanskou a katolickou šlechtou a panovníkem došly roku 1618 Třetí pražskou defenestrací v otevřený válečný konflikt. Z obavy o svůj holý život začali z Českého království přes Plzeň prchat katoličtí církevní hodnostáři a šlechta.
Protestantská vojska pod vedením Petra Arnošta Mansfelda, financovaného savojským Karlem Emanuelem, se proto rozhodla toto opevněné město urychleně dobýt, aby odliv zastavila. Mansfeldova skupina však nebyla tak početná, aby čelila náporu dobře chráněného města a rozhodla se město obklíčit s cílem jej vyhladovět. Za tento svůj krok se Mansfeld setkal mnohokrát s kritikou, jelikož nechal strádat vesměs nevinné civilisty. Za dobytí města si nechal Petr Arnošt následně dobře zaplatit, jelikož občanům vyhrožoval, že jejich domovy zapálí.
psali jsme: Bitva u Třebíče: křižáci opustili město vyhořelé a vypleněné
To si však katolíci nemohli nechat líbit a za knížecí spolek Katolická liga vyslali do Čech armádu v čele s císařským generálem a brilantním stratégem Karlem Bonaventurou Buquoyem. K této skupině se následně připojily pluky Albrechta z Valdštejna nebo Henri Duval Dampierra.
Po příchodu do Čech začal Buquoy a jeho spojenci přemýšlet nad tím, jak inteligentního Mansfelda porazit. Plán byl následující: odlákat Petra Arnošta ze Záblatí u Českých Budějovice, kde po tažení na Plzeň nabíral nové síly, a pod falešnou záminkou útoku na nedalekou obec, Mansfelda překvapit v Záblatí. Plán vyšel dokonale. Katolická vojska zaútočila na blízké Netolice, které díky znalosti místních obyvatel vydrancovala. Když se o útoku dozvěděl Petr Arnošt, okamžitě vytáhl na Netolice, ale když zjistil, že je město prakticky v troskách, vrátil se zpět do Záblatí.
psali jsme: V bitvě u Nikopole Zikmund Lucemburský a křižáci selhali
Tato rychlá změna názorů však u jeho vojáků způsobila, že se vojsko rozdělilo do několika částí a přestalo Mansfelda poslouchat. Šlechtic byl zoufalý a začal do centra Záblatí shromažďovat veškeré své síly. Rozdělenou armádu se mu však už nedařilo spojit. Toho využili katolíci v čele s Albrechtem s Valdštejna a 10. června roku 1618 na Petra Arnošta zaútočili. Při první příležitosti město zapálili a protestanty obklíčili. Na bojišti vznikl chaos a protestanti začali z kvůli všudypřítomnému zmatku z kouře a letního horka útočit i na své vlastní muže.
Zbytek armády, který vyčkával za hranicemi města katolíci rovněž napadli, ale protestanti nápor překvapivě ustáli. Dříve, než však nastal další den boje, protestantské jednotky vyslaly své zástupce za katolíky s poselstvím, že se vzdávají a požadují za určitou malou úplatu svou svobodu. Generál Buquoy s tímto příměřím souhlasil a nabídl protestantům možnost přejít do jeho armády. Tím, že větší množství vojáků přešlo na katolickou stranu se Mansfeldovo vojsko prakticky rozpadlo a další protestanská vojska v té době útočící na Vídeň a České Budějovice neměla jinou možnost než se stáhnout.
psali jsme: Osudová bitva u Szigetváru. Pro největšího tureckého dobyvatele Sulejmana Nádherného byla tou poslední
Místo toho, aby se Mansfeld musel zodpovídat ze zpackané strategie, dostal další peníze na žoldáky a sestavil novou armádu složenou ze čtyř tisíc mužů.
Tagy