foto: Public Domain/Kamarádi jdou do boje
Pluky kamarádů byly čistě britským fenoménem. Velká Británie byla jedinou velmocí, která vstoupila na bojiště první světové války bez masově odvedených branců. Malá britská profesionální armáda nebyla na globální konflikt připravena.
Na vlně vlastenectví a patriotismu se do nových armád lorda Kitchenera hlásily tisíce dobrovolníků. Aby se tohoto vzepětí co nejlépe využilo, byl kladen důraz na místní vazby, protože by narukovalo ještě více mužů, kdyby mohli sloužit po boku svých kamarádů ze stejné čtvrti, nebo ze stejného sportovního klubu, případně po boku svých příbuzných či spolupracovníků.

Nikdo nečekal mlýnek na maso na bojištích Velké války, takže se nápad na „pluky kamarádů“ zdál být elegantním řešením situace. 21. srpna 1914 byl zformován první pluk kamarádů z burzovních makléřů z londýnského City. Lord Derby během týdne postavil 3 pluky pro Královský Liverpoolský regiment.
Pluky kamarádů se staly synonymem měst severní Británie, do armády se hlásily desetitisíce mužů z měst jako Manchester, Leeds, Hull, Newcastle, Glasgow nebo Edinburgh. Zapojily se ale samozřejmě i jiné regiony a muži se hlásili od Birminghamu po Bristol a od Cambridge po Cardiff.
Po výcviku dorazily první pluky kamarádů na bojiště západní fronty v půlce roku 1915, ale mnohé z nich nebojovaly až do známé bitvy na Sommě 1. července 1916. A právě zde se ukázalo, jak tragická byla myšlenka zařazení kamarádů do stejných jednotek. 125 000 mrtvých Britů na Sommě znamenalo, že pluky kamarádů utrpěly těžké ztráty.
Z 720 členů Accringtonských kamarádů padlo během 30 minut 584 mužů jen během prvního dnes bitvy na Sommě. Z 600 mužů Grimsby Chumbs padlo stejný den více než 500 mužů a ani další jednotky na tom nebyly lépe. Mnoho pluků vstoupilo do své první a zároveň poslední bitvy na rozkaz generála Henryho Rawlinsona seřazeno v řadách za důstojníky ozbrojenými revolvery nebo jen důstojnickými hůlkami. A jak vzpomínal jeden z německých kulometčíků, stačilo jen střílet, nemuselo se ani mířit a kamarádi umírali po stovkách.
V roce 1916 byla v Británii zavedena všeobecná branná povinnost a v důsledku strašných ztrát kamarádů a devastujícímu vlivu na komunity v Británii britská armáda postupně rozpustila pluky kamarádů do různých jednotek.
Zdroj: iwm.org.uk, history.com
Tagy