Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 104-0941A / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Němci u Cambrai dobytý tank Mark IV
Film Fury (u nás jako Železná srdce) z roku 2014 byl podroben kritice z mnoha úhlů pohledu. Nejdiskutovanějšími byly choreograficky atraktivní souboj čtyř středních tanků Sherman s německým těžkým tankem Tiger, a především závěrečná scéna, při které jediný a nadto ochromený americký tank zastaví celý prapor SS dost dlouho na to, aby spojenci zvítězili ve druhé světové válce. Přibližně. Přesto historie nabízí skutečné příběhy, které mohly být filmové pohádce inspirací. Mezi nimi příběh britského tanku Fray Bentos ze srpna roku 1917.
K události došlo v průběhu bitvy u Passchendaele, známé také jako třetí bitvy u Yper nebo třetí bitva o Flandry. Ta se rozhořela na konci července 1917, zapojilo se do ní postupně 56 britských a francouzských divizí, na druhé straně osm desítek německých divizí, a po celkových ztrátách odhadovaných až na více než 800 tisíc mužů skončila 10. listopadu, a je považována za jednu z nejhorších v dějinách Velké války.
Hrdinou našeho příběhu je tank typu Mark IV v tzv. "mužské" variantě, tedy vyzbrojený kromě tří kulometů Lewis také dvěma 57mm (6liberní) kanóny Hotchkiss ("ženská" verze nesla pouze kulomety). Vozidlo vážící 29 tun ovládala osádka osmi mužů. Pancíř dosahující tloušťky 6-12 mm ji chránil dostatečně proti kulometné palbě a motor o výkonu 105 koňských sil dával těžkopádnému stoji rychlost 6 km/h. Dojezd činil pouhých 30 km.
Do služby byl uveden začátkem roku 1917 a byl vylepšením předchozích typů prvních britských tanků coby odpověď na obecnou převahu defenzívy nad ofenzívou, kterou se vyznačovala zákopová válka. První nasazení proběhlo 7. června 1917. Za sucha se osvědčil i v těžkém, dělostřelectvem přeoraném terénu. Hlavní hrozbu pro něj představovalo dělostřelectvo.
video: youtube
Během třetí bitvy u Yper velel tanku označenému F41 kapitán Don Richardson, který své vozidlo pojmenoval Fray Bentos podle populárního výrobce soleného hovězího. Tank se účastnil útoku 61. pěší divize zahájeného 22. srpna 1917 nedaleko vesnice Sainte Julienne nedaleko Yprů. Bojiště bylo po tři týdny ostřelováno dělostřelectvem, nadto hustě pršelo a rozrytá zem se proměnila v těžko schůdnou bažinu. Šlo o podmínky pro nasazení tanků velmi obtížné.
Fray Bentos bojištěm manévroval s obtížemi a kapitán Richardson dokonce šel pěšky vedle tanku, a pomáhal řidiči najít schůdnou trasu. Tanku se podařilo palbou vyřadit německé kulometné hnízdo, ale intenzivní kulometná palba z německých pozic neustávala a Richardson byl zraněn do nohy a musel se vrátit do vozidla. Další střela zasáhla řidiče do krku a vyřadila jej z akce. Neovládaný tank sklouzl do příkopu. Pokusy o vyproštění tanku znemožňovala německá palba. Mezitím byl útok britské pěchoty odražen a jednotky ustoupily zpět do výchozích linií. Fray Bentos zůstal osamocen v dočasně dobytých čelních německých pozicích.
Němci zahájili protiútok. Německá pěchota obklopila nepohyblivý britský tank. Vojáci se snažili vhodit dovnitř granáty. Většina Britů utrpěla zranění, ale osádka se nevzdávala a palbou kulometů a ručních zbraní pobila desítky nepřátel. Tank se proměnil v železný bunkr vsazený do německé linie. Opakované německé pokusy tank zničit byly odráženy s těžkými ztrátami, a tato bitva trvala tři dny. Vyčerpaným, ale odhodlaným Richardsonovým mužům postupně došla voda, potraviny a nakonec i munice. V poslední fázi pili vodu z chladiče motoru svého tanku.
Po 60 hodinách kapitán Richardson usoudil, že více udělat nelze, a 24. srpna v noci opustili přežívající tankisté svůj stroj a plazili se těžkým bahnem a přes mrtvá těla pobitých nepřátel i britských vojáků směrem k britským liniím, kterých z posledních sil dosáhli. Kapitán bude vyznamenán Vojenským křížem, tři další vojáci Medaili za záslužné jednání (DCM) a ostatní Vojenskou medaili. Richardson svůj nový tank Mark IV pojmenoval Fray Bentos II a sloužil až do konce války. Opuštěný Fray Bentos bude po válce sešrotován.
Zdroj: Mark Felton Productions; wikipedia.org