foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Transportní loď Rigel v plamenech
Britský omyl, který přišel 27. listopadu 1944 skutečně draho. Právě tehdy transportní loď Rigel potkala pohroma. Letouny Seafire a Firefly startující z britské letadlové lodě HMS Implacable zaútočily na Rigel, protože ji mylně zaměnily za loď přepravující nepřátelské jednotky. Skutečnost však byla jiná, protože na lodi se nacházelo přes 2 000 sovětských, polských a srbských zajatců společně s 95 německými dezertéry a 8 norskými vězni. Spolu s necelou pětistovkou vojáků a pilotů bylo na palubě skoro 3 000 lidí. Za britský omyl však zaplatilo životy přes 2 500 z nich.
Před vypuknutím druhé světové války Rigel sloužil od roku 1924 v norském námořnictvu jako nákladní loď. Poté, co bylo Norsko v roce 1940 okupováno nacisty, si ji Němci zabrali pro sebe. Německo loď používalo k transportu svých jednotek a vojenského materiálu. 26. listopadu 1944 však loď, která vyrazila z norského přístavu Bodø, převážela poněkud jiný náklad.
Psali jsme
Slavné německé protiletadlové dělo ráže 88 mm se osvědčilo nejen ve své původní roli, ale možná především jako vysoce účinná protitanková i tanková...
A nutno dodat, že v naprosto nevyhovujících a nuzných podmínkách. Na její palubě se nacházelo 2 248 sovětských, polských a srbských zajatců společně s 95 německými dezertéry a 8 norskými vězni. Na plavidle bylo v inkriminované době ještě 455 vojáků a několik pilotů. Loď se vězni postupně plnila, až dosáhla skoro 3 000 lidí.
Vězni ovšem neměli elementární hygienické zázemí, ve stísněném prostoru byla doslova ,,hlava na hlavě" a na lodi tak vládla kvůli tomu značná nervozita, zajatci byli podráždění. Rigel a jeho posádka však pochopitelně netušili, jaká katastrofa se nevyhnutelně blíží.
Psali jsme
Britská třída bitevních křižníků Renown zahrnovala dvě lodě, jejichž stavba trvala pouze 20 měsíců. Jako bitevní křižníky se pyšnily vysokou rychlostí...
27. listopadu 1944 odstartovalo z britské letadlové lodě HMS Implacable průzkumné letadlo a spatřilo loď Rigel, doprovázenou několika dalšími plavidly. Piloti průzkumného letounu však udělali fatální chybu v tom, že zaměnili transportní plavidlo za loď, která převáží německé jednotky, jež měly podle nich měly posílit vojska ve střední Evropě. A to nechtěli samozřejmě připustit.
Britové se tak rozhodli zpečetit osud plavidla, jež se nacházelo mezi ostrovy Rosøya a Tjøtta, a které chybně identifikovali. Z paluby letadlové lodi HMS Implacable odstartovaly letouny Seafire a Firefly a zasypaly Rigel bombami. Slabě chráněná loď neměla šanci. Po několika zásazích britských letounů se začala potápět. Duchaplný kapitán Heinrich Rhode dokázal ještě plavidlo dostat na mělčinu ostrova Rosøya, který byl naštěstí blízko. Tím zachránil několik set životů.
Psali jsme
York, ač není širší veřejnosti známý, přitom patří mezi nejoceňovanější americké vojáky v první světové válce. Po smrti svého otce začal pít...
Na druhé straně ztráty po útoku byly hrozivé. Britský omyl přišel opravdu draho - stál život 2 571 lidí včetně 7 Norů. Vrak lodi Rigel zůstal napůl potopen až do roku 1969, kdy byl zlikvidován a ostatky zahynulých byly pohřbeny na válečném hřbitově ostrova Tjøtta.
V roce 2004 bylo publikováno interview s jedním přeživším této katastrofy, 83letým Asbjørnem Schultzem. Zanedlouho potom Schultz zemřel. Podle něho zaútočilo asi 40 letounů v 11 hodin na Rigel a Schultz na vlastní oči viděl, jak vězni skáčí přes palubu, aby se snažili doplavat na pevninu. Většina z nich se však utopila.
Zdroj: Russia Beyond
Tagy