Byl legendární Bismarck jen větší kopií bitevní lodi Bayern z Velké války?

Byl legendární Bismarck jen větší kopií bitevní lodi Bayern z Velké války?
Autor: Naval History and Heritage Command|Popisek: Bitevní loď Bismarck
14 / 03 / 2020, 14:00

Tato otázka často rezonuje na různých diskusních fórech, kde se fanoušci lodi střetávají s druhou stranou a vyměňují si zuřivě argumenty pro a proti.

Velmi povedený design třídy Bayern měl silný vliv na základní uspořádání hlavní výzbroje třídy Bismarck. A není čemu se divit, protože třída Bayern měla za první světové války konkurovat skvělé třídě britské Royal Navy Queen Elizabeth, která si zabojovala jak v první, tak v druhé světové válce. Bayern disponoval stejným dělostřelectvem jako QE, byl o něco kratší, širší a nepatrně pomalejší, kdy ale rychlost můžeme připočíst na vrub omylu německých konstruktérů, kteří se domnívali, že u třídy QE Britové zachovají rychlost 21 uzlů jako u předchozích lodí.

Takže ano, jak Bayern, tak Bismarck byly velké bitevní lodě s osmi děly hlavní ráže 380 mm, vyrobilo je Německo a mezi spuštěním na vodu obou tříd uplynulo nějakých 24 let, tedy tyto lodě by mohly představovat určitou konstrukční linii a konstruktéři Bismarcku zcela jistě do konstrukčních plánů svých předchůdců nahlédli. Spíš ale nahlíželi do aktuálních konstrukčních plánů lodí Scharnhorst a Gneisenau.
Mezi oběma třídami lodí je však dost rozdílů, že je můžeme považovat za technicky rozdílné. Podívejme se na rozměry obou tříd.

Délka - Bismarck 251 m, Bayern 180 m
Šířka - Bismarck 36 m, Bayern 30 m
Ponor - Bismarck 9,3 m, Bayern 9,39 m
Poměr délky k šířce - Bismarck 6,97, Bayern 6

Rozdíl je například v neexistenci tzv. přední paluby na Bismarcku čímž se mění mechanické vlastnosti celého trupového nosníku od kýlu nahoru. A pokud je rozdílný trup, musí se změnit i vše ostatní.

Rozdílně jsou umístěné i mohutné dělové věže nesoucí stejný počet děl o stejném kalibru. Obě lodě mají uspořádání věží 2-0-2, ale věže jsou na trupu rozmístěny jinak. Kratší Bayern je má více natlačené k středu lodi a před přední i zadní věží je mnoho prostoru. Naopak Bismarck má věže spíše v krajích lodi, což znamená, že se liší zatížení podélného nosníku obou lodí, konstrukce tedy nemůže být stejná.

Rozmístění pancéřování obou lodí také není stejné. Bayern měla velké, ztenčující se pancéřování typické pro dreadnoughty z Velké války, které chránilo velkou část trupu před HE granáty středního kalibru a zároveň poskytovalo ochranu před AP granáty pro životně důležité části lodi.

Pozdější design na rozdíl od tohoto byl více ve stylu ,,všechno nebo nic", kdy maximální ochrana byla soustředěna na dlouhém pásu podél trupu lodě a ochrana proti středním rážím byla znatelně menší. I tak ale podle mnoha expertů bylo rozložení pancéřování Bismarcku a Tirpitze v porovnání s moderními loděmi Spojenců poněkud archaické.

Jen pro informaci - design ,,všechno nebo nic" byl přímou reakcí na lodě typu all big gun (dreadnoughtů), kdy hlavním nebezpečím byly hlavní baterie děl ráže větší než 300 mm, ale význam děl menších ráží znatelně poklesl. Díky tomu konstruktéři zavrhli montáž středně silných pancéřů proti dělům menších ráží a soustředili maximální ochranu jen životně důležitým částím lodí. Ostatní části lodí na tom byly znatelně hůře.

Obě lodě používaly optické dálkoměry pro zaměřování hlavních děl, ale ty na Bismarcku využívaly veškerých znalostí získaných do 30. let minulého století. Ani zde tedy není mnoho společného s Bayernem, který byl co se týče systémů řízení palby plně na úrovni své doby či spíš ji přesahoval a tento systém vzbudil značný zájem u představitelů Royal Navy, kteří měli sesterskou loď Bayernu Baden k dispozici až do roku 1921, kdy ji rozstříleli jako cíl.

Obě třídy byly navrženy pro téměř stejné určení, tedy střet s protivníkem (Royal Navy) v Severním moři a severním Atlantiku a proto tedy musely určitou podobnost sdílet. Představují konvergentní filozofii designu v různém čase spíš než přímé pokračování vývojové linie. Navíc zde byla mezi Bayernem a Bismarckem ještě třída Scharnhorst.

Takže třída Bismarck je druhoválečným ekvivalentem Bayernu, ale nic víc.

Zdroj: Quora.com, Naval Encyclopedia, Navy General Board

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace