Ve třicátých letech 20. století byl výtlak bitevních lodí omezen na 35 000 tun mezinárodními smlouvami z roku 1922. Nové bitevní lodě se mimo výjimek neměly stavět až do roku 1936.
Jediným způsobem, jak mohli Němci obejít limity dané smlouvou s Británií z roku 1935, bylo podvádění, a Bismarck porušil pravidla opravdu hodně. Standardní výtlak byl 42 321 tun, plný 45 928 tun a bojový výtlak až 50 933 tun. A jediným reálným omezením, kterým čelil tým konstruktérů vedený Hermannem Burkhardtem, byla šířka bran na Kielském kanálu, přes které se Bismarck musel dostat.
Němci neměli přístup k údajům, které měli k dispozici Britové, poučení první světovou válkou a následnými experimenty. V každém případě však zůstali němečtí konstruktéři poplatní německé filozofii první světové války a v případě bitevních lodi Scharnhorst a Gneisenau vycházeli konstruktéři z nikdy nepostavených bitevních křižníků Mackensen. Bismarck také následoval trend doby díky své vyšší rychlosti, kdy výkon lodních strojů dosahoval 136,000 shp a rychlost až 30 uzlů.
psali jsme: Svědectví po letech: "Pane, Bismarck se vzdává,“ hlásil námořník důstojníkovi. Jeho ignorace zabila 2 000 lidí
Měl Bismarck lepší ochranu než ostatní bitevní lodě té doby?
I jeden z konstruktérů lodi, Heinrich Schulter, nebyl spokojen s pancéřovým pásem okolo lodi (nebyl vyroben z oceli Wotan, ale z cementované oceli Krupp KC), který nedosahoval dostatečně hluboko pod čáru ponoru.
Bismarckův pancíř byl používán na německých válečných lodích již od roku 1928. Wotan Harte n / A ("nový typ") prakticky odpovídal kvalitě spojeneckých ekvivalentů. Kruppova cementovaná ocel použitá na vertikální desky, byl nepatrně horší než americký pancíř Class B. Wotan Starrheit (WSh) byl extrémně tvrdý, ale křehký pancíř používaný k ochraně posádek lehkých zbraní před střepinami a náboji.
psali jsme: 27. května 1941 se potopil Bismarck, Hitlerova chlouba
Během bitvy v Dánské úžině zasáhla bitevní loď HMS Prince of Wales Bismarck pod pancéřový pás, což způsobilo poškození palivových nádrží německé lodi a přinutilo ji se pokusit o návrat do Francie. Pancéřový pás o šířce 320 mm byl během závěrečné bitvy dokonce dvakrát proražen a řídicí věž s pancéřovou ochranou 350 mm byla proražena dokonce 25krát.
Důvodem, proč Bismarck narazil na svoje limity, a to i přes překročení legálního výtlaku, byl ten, že jeho konstrukce nebyla účinná (i když vyprávějte to HMS Hood). Hlavní výzbroj byla podobná té, co měla císařská bitevní loď SMS Bayern z WW1, tedy osm děl ráže 380 mm ve čtyřech dvojitých věžích. To zbytečně zvyšovalo výtlak lodě ve srovnání s bitevními loděmi, které používaly třídělové nebo dokonce čtyřdělové věže. Dalším retroprvkem zvyšujícím hmotnost lodě bylo velké množství dvoudělových věží ráže 150 mm a 105 mm.
Byl tedy Bismarck tím nejlepším zabijákem?
Bismarck nebyl ani nejrychlejší, ani nejsilnější lodi na světových oceánech své doby. Jeho předchůdce Scharnhorst byl rychlejší a byl i lépe pancéřovaný.
psali jsme: Před 75 lety Bismarck potopil britský bitevní křižník HMS Hood
Boční salva Bismarcku měla nižší hmotnost než britské, francouzské či italské bitevní lodě té doby, vážila 6400 kg oproti například 8460 kg lodi HMS Rodney.
Proč se tedy Bismarck stal legendou obklopenou mýty?
Během bitvy v Dánské úžině Bismarck poslal ke dnů symbol Royal Navy a moc nechybělo a nevyzkoušená bitevní loď Prince of Wales šla ke dnu také, ale z neznámého důvodu Němci pochroumanou loď nedorazili. Díky této bitvě se Bismarck stal nepřítelem číslo 1 pro Royal Navy a musel být potopen.
Bismarck se ctí odolával 90 minut dvěma britským bitevními lodím a dvěma těžkým křižníkům, kdy obdržel asi 300-400 zásahů. Admirál sir John Tovey musel nechat hořící vrak lodi dorazit torpédy křižníku HMS Dorsetshire.
psali jsme: Video: Bitevní loď HMS King George V v Halifaxu
Byl Bismarck potopen vlastní posádkou, nebo ho Britové dostali? Vzdávala se poničená loď Britům, ale ti ji chladnokrevně popravili?
Ať tak nebo jinak, posádka lodi Bismarck se vydala na cestu, ze které se vrátilo pouhých 115 mužů z celkem více než 2000, včetně lodního maskota, kocoura Oscara.