foto: Joe Rosenthal / Public Domain / Wikimedia Commons/Vztyčení vlajky na Iwo Jimě
Slavný výjev vztyčování vlajky na Iwodžimě, který se odehrál 23. února 1945, je známý snad každému vojenskému nadšenci. Málokdo však již ví, že má tato fotografie také také československou stopu v podobě Michaela Stranka.
Boje o ostrov Iwodžima, které se odehrály téměř na konci druhé světové války v únoru a březnu 1945, byly ,,předehrou" toho, co teprve přijde v bitvě o Okinawu. Iwodžimu se nakonec podařilo spojencům dobýt. V průběhu konfliktu se navíc podařilo vztyčit americkou vlajku na hoře Suribači, kterou spojenci těžce dobývali. Dobytí hory se nakonec na druhý pokus podařilo a mohl tak vzniknout možná nejslavnější válečný snímek vůbec, jehož autorem byl fotograf Joe Rosenthal.
Československá stopa v bitvě o Iwodžimu
Málokdo ovšem ví, že mezi vojáky, kteří vztyčovali americkou vlajku, byl také Michael Strank, který se narodil v roce 1919 ve spiššské vesnici Jarabina na Slovensku. Ta má v současné době necelých 1000 obyvatel. Strankovi rodiče Vasil a Marta se ve 20. letech přestěhovali do USA, kde hledali lepší budoucnost pro sebe i své dítě. Michaelovi proto bylo v 16 letech uděleno americké občanství a mladík se začal rozhodovat, co vlastně bude v nové vlasti dělat. Volba padla posléze na námořní pěchotu.
Strankovým osudem se stal boj proti houževnatému a neústupnému nepříteli v Pacifiku, kde Japonsko kladlo tuhý odpor. Po vztyčení americké vlajky na hoře Suribači však zdaleka boje neskončily a Japonci se připravovali na další útoky. Dne 28. února nastaly tvrdé boje a jak Američané, tak Japonci utrpěli těžké ztráty. Dne 1. března se pak Strankova jednotka dostala pod ,,zběsilou" japonskou palbu. Když chtěla zformovat protiútok v severní části ostrova. Strank utrpěl smrtelné zranění, kdy Japonci spustili dělostřeleckou palbu. Některé zdroje uvádějí, že jeho smrti předcházel ,,friendly fire", vedený z americké lodi.
Strank jako jeden z hrdinů bitvy o Iwodžimu
Rodákovi z Československa se však dostalo velké cti, když byl pohřben na slavném Arlingtonském hřbitově ve Virginii, kde odpočívají mimo jiné někteří američtí prezidenti. Michael měl bratra Petera, který se narodil v roce 1925. V době, kdy Michael zemřel, sloužil na americké letadlové lodi USS Franklin. Peter přežil svého bratra o více než půlstoletí, a ačkoli sám prošel mnoha nebezpečnými situacemi během války, na rozdíl od Michaela se dožil vysokého věku. Oba bratři zanechali silný odkaz jako příslušníci amerických ozbrojených sil během druhé světové války, přičemž Michaelovo hrdinství je dodnes připomínáno na památnících a v historických záznamech.
Význam bitvy o Iwodžimu
Iwodžima byla pro spojence klíčovou strategickou pozicí během druhé světové války. Tento malý ostrov v Tichém oceánu se nacházel na půli cesty mezi Japonskem a americkými leteckými základnami na Mariánských ostrovech, a proto představoval ideální místo pro přistání bombardérů B-29 Superfortress, které podnikaly nálety na japonskou pevninu. Japonci si byli dobře vědomi jeho strategického významu a postavili na ostrově mohutnou obranu, čítající řadu podzemních bunkrů, tunelů a opevněných pozic. Spojenecké síly tak čelily velmi tuhému odporu a boj o Iwodžimu se stal jednou z nejkrvavějších bitev v tichomořském tažení.
Bitva o Iwodžimu a letouny B-29
Bombardéry B-29 měly zásadní význam pro americké válečné úsilí v Pacifiku, zejména v závěrečné fázi druhé světové války. Tyto stroje byly schopné nést velké množství bomb na dlouhé vzdálenosti, což jim umožňovalo bombardovat klíčové japonské cíle, včetně hlavního města Tokia. Jedním z nejvýznamnějších typů útoků bylo bombardování japonských měst za použití látky napalm, což vedlo k masivnímu ničení městské infrastruktury a tisícům civilních obětí. Bombardéry B-29 létaly v takových výškách, že japonské stíhačky Mitsubishi Zero, které měly slabší výkon ve vyšších nadmořských polohách, je často nedokázaly efektivně dostihnout.
B-29 je známý především díky své roli při svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. Právě letoun B-29 Enola Gay nesl první atomovou bombu, kterou 6. srpna 1945 svrhl na Hirošimu. O tři dny později další B-29 (Bockscar) svrhl atomovou bombu na Nagasaki, což vedlo k urychlení japonské kapitulace. Tyto nálety, spolu s konvenčním bombardováním a napalmovými útoky, měly drtivý dopad na japonský průmysl i morálku, a završily americkou strategii totálního zničení nepřítele. Kapitulace Japonska proběhla 2. září 1945 na palubě americké bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu
Zdroje: www.history.com, www.nationalww2museum.org, www.britannica.com
Tagy