foto: wikipedia, public domain/Černošský vojenský policista, 1942
24. června 1943 měly až v daleké Anglii nepřímé dozvuky rasové nepokoje, které se strhly o několik dní dříve v Detroitu. V městě, jehož předválečný kvetoucí průmyslový potenciál byl převeden na válečnou výrobu a potřeba pracovní síly do města přivedla v letech 1941-1943 na 400 tisíc přistěhovalců z jižních států. Přišli spolu se svými starostmi. Pověstnou jiskru do sudu prachu vhodily zvěsti o vzájemných násilných útocích mezi bílými a černými. Iracionální násilí, jemuž by souběžně bojující například australští vojáci na Nové Guinei těžko rozuměli, stálo život 34 lidí a 433 zraněných a škody ve výši 2 milionů dolarů. V Anglii, v Bamber Bridge v Lancashire zašli večer 24. června 1943 vojáci 1511. týlového zásobovacího pluku do místního pubu. Vojín Eugene Nunn byl nejen ustrojen proti předpisům, ale neměl ani propustku.
Během druhé světové války byly jednotky amerických ozbrojených sil stále rasově segregovány (a zůstane to tak přes různé snahy o změnu až do roku 1948). Vojáci afroamerického původu sloužili často v podpůrných rolích jako kuchaři, u týlového zajištění, apod. Mezi bojovými jednotkami je dobře známý příběh tzv. Tuskegee Airmen, úspěšné stíhací formace armádního letectva. A letectvu byl podřízen také 1511. týlový zásobovací pluk (Quartermaster Truck Regiment) zajišťující dopravu pro americké velitelství strategického letectva ve Velké Británii, resp. 8. leteckou armádu, a její základny v Lancashire. Základnou pluku byla Air Force Station 569 přezdívaná Adam Hall.
Psali jsme
Rasová segregace byla normou v armádě USA během druhé světové války. Přesto se Tuskegee Airmen, černošská letecká jednotka, ukázali jako mimořádně...
Pluk byl složen z černochů, a, jak bylo obvyklé, jeho důstojnický sbor naopak tvořili běloši (s jednou výjimkou), a s ohledem na okolnosti a úkoly jednotky nešlo o výkvět důstojnického stavu americké armády, čemuž odpovídal stav pluku po stránce disciplíny, vojenského vystupování a sílících konfliktů z důvodů ústrků, narážek a nespravedlnosti ze strany důstojníků. Výhradně bílí vojáci sloužili také u místní jednotky vojenské policie, 234. roty. Události v Detroitu byly v týdnu velkým tématem. Slily se do jednoho s obecným přístupem armády k černým vojákům, včetně pokusu zakázat barevným vstup do místních pubů, na což ovšem místní angličtí provozovatelé odpověděli vyvěšením cedulí s nápisem "vstup jen pro černé vojáky".
Rozbuškou byla z vojenského hlediska naprostá všednodenní banalita, která nicméně dostala v kontextu silného napětí nesmyslný rozměr. Do Ye Old Hob Innu vstoupili v noci 24. června dva vojenští policisté. Vojín 1511. pluku Eugene Nunn neměl řádnou vycházkovou uniformu, ale polní bundu vz. 1941, a při kontrole zjistili, že ani nemá propustku. Voják může být třeba fialový, ale není-li řádně ustrojen a nemůže-li se prokázat příslušnými dokumenty, může mít velmi snadno s vojenskou policií problém. Zde ovšem začala mít problém také vojenská policie. Do nesmyslné hádky se zapojila a vojína Nunna se zastala britská příslušnice Pomocných ženských sborů, která s vojáky 1511. pluku trávila v pubu večer. Situace eskalovala. Nunnův kolega, vojín Lynn Adams měl proti policistům vykročit s lahví v ruce, načež desátník Windsor vytáhl služební zbraň. V tu chvíli ještě zasáhl štábní seržant 1511. pluku Byrd a vojenská policie se stáhla. Adams měl na odjíždějící jeep hodit svou sklenici s pivem.
Policisté se vrátili ve čtyřech a skupinu z hostince zastihli již na cestě na základnu. Podle svědectví dvou vojáků 1511. pluku, kteří se do násilností nezapojili, je vyprovokovali vojenští policisté. Britský policista, který situaci viděl, naopak prohlásil, že vojenská policie jednala zprvu klidně. Nunn měl napadnout policistu Ridgewaye a strhla se bitka, při níž policista Bozman vytáhl pistoli a zasáhl do krku vojína Adamse. A zraněných bylo více. Podle tvrzení černošských vojáků je vojenská policie odmítla odvézt do nemocnice. Po základně 569 se začala šířit zvěst, že vojenská policie střílí černochy. Situaci se snažil uklidnit zástupce velitele pluku, major Heris, s podporou jediného černošského důstojníka, poručíka Jonese.
Okolo půlnoci pak na základnu přijelo několik jeepů vojenské policie včetně obrněného vozu vyzbrojeného kulometem. Mezi vojáky propukla panika. Vtrhli do skladu zbraní, ozbrojili se a vyrazili do "boje" proti vojenské policii. V nastalé přestřelce, která trvala až do čtyř do rána, byl zabit vojín Crossland. Pět vojáků pluku a dva vojenští policisté byli zraněni. Po návratu vojáků na základnu čtyři pušky chyběly.
Psali jsme
V roce 1960 došlo k události, která vstoupila do historie jako masakr v Sharpeville. Šedesát devět lidí černé pleti protestujících proti rasové...
Následoval nevyhnutelně vojenský soud. Třicet dva vojáků bylo shledáno vinnými z různých přečinů od vzpoury, chopení se zbraní po střelbu na důstojníka a vojenskou policii. Vynesené rozsudky byly později při odvolání sníženy, protože bylo shledáno, že na situaci se velmi neblaze projevilo špatné vedení jednotky a rasistické urážky ze strany vojenských policistů. Velitel 8. letecké armády generál Eaker shledal odpovědnost především na straně bílých důstojníků a vojenské policie. Černošské týlové jednotky nařídil sloučit pod jednotné velení, nechal nahradit některé jejich důstojníky, a vojenská policie měla nadále při těchto jednotkách vykonávat svou službu černošskými hlídkami. Opatření byla účinná a snížila dosud nadprůměrný počet disciplinárních přestupků. Zprávy o vzpouře byly cenzurovány.
Zdroj: www.lancs.live, wikipedia.org
Tagy