Autor fotografie: Gebripe / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons|Popisek: Karabina vz.33
Za 2. světové války používali němečtí výsadkáři a jednotky horských myslivců československé pušky vz. 33, určené původně pro naše četnictvo a finanční stráž. Tato zbraň bez přehánění např. vyhnala při operaci Merkur Brity a Řeky z Kréty.
Operace Merkur, na jejímž konci bylo v roce 1941 dobytí ostrova Kréta, je pro nás Čechy zajímavá z více důvodů. Německé horské a výsadkové jednotky, které ostrov v kombinované vzdušně-námořní obojživelné operaci dobyly, byly totiž vyzbrojeny československými karabinami vz. 33, které měla původně ve své výzbroji Stráž obrany státu. Tato zbraň se tak bohužel přiřadila k dalším úspěchům šikovných českých hlav a rukou, které se nepřízní osudu nepoužívaly na obranu svobody, ale většinou sloužily té špatné straně v poslední světové válce.

Operace Merkur a význam pušky vz. 33
Význam operace Merkur a nasazení československých zbraní v ní je příkladem, jak důležité bylo technické know-how a výrobní kapacity československého zbrojního průmyslu. Kvalita karabin vz. 33 byla natolik vysoká, že se stala preferovanou zbraní německých horských jednotek, které ji využívaly díky její spolehlivosti a přesnosti v náročných podmínkách. Tento fakt potvrzuje nejen vysokou úroveň konstrukční práce českých inženýrů, ale také výjimečnou kvalitu výroby v továrnách Zbrojovky Brno. Němečtí vojáci často zmiňovali, že karabina vz. 33 byla lehčí a ovladatelnější než standardní německé pušky, což jim poskytovalo výhodu v těžkém terénu a v bojových situacích, kde bylo nutné rychlé a přesné střelby.
Československá Karabina vz. 33, ve své době také označována jako krátká puška vz. 33 pod továrním názvem vz. 16/33, vznikla původně za účelem přezbrojení četnického sboru, který měl ještě na počátku 30. let ve své výzbroji už technicky opotřebované a zastaralé pušky z dob 1. světové války systému Mannlicher vz. 1895. Podle názoru mnoha odborníků je čs. karabina vz. 33, vyráběná po skončení série náročných zkoušek v Brně od roku 1934, považována za vůbec nejlepší zbraní vzniklou na systému Mauser v celé historii.
Výroba pušky vz.33 do německé okupace
K prvním československým četnickým a finančním oddělením se tyto skvělé zbraně dostaly o rok později. Až do okupace ČSR Německem bylo vyrobeno kolem 25 000 ks karabin vz. 33. Ani tento počet ale nedostačoval, a tak musela být část příslušníků Stráže obrany státu, která pušku vz. 33 měla ve své výzbroji, během sudetoněmeckého puče a potom bojů s přesilou Freikorpsu v čs. pohraničí narychlo vyzbrojena armádními puškami vz. 24. Mechanismus této karabiny je téměř identický s armádní puškou vz. 24, přičemž mnoho jejích součástek, včetně celého závěru, lze mezi těmito dvěma zbraněmi zaměnit.

ČS Karabina vz. 33 v německých rukou
Výroba této skvělé zbraně ovšem s okupací Československa neskončila. Pro její výborné vlastnosti, upřednostňující jí do horského a náročného terénu, kde pro klasickou pušku nebylo místo, si ji oblíbily hlavně horské jednotky wehrmachtu. Pod označením G 33/40 sloužila ale v omezené míře také u paradesantních, resp. kluzákem vysazovaných výsadkových jednotek (např. při obsazování Holandska a právě na Krétě) nebo u ženijních útvarů. Od svého vzoru se zbraň lišila jen v několika detailech: měla jiné chránítko mušky a kvůli vyšší botce pažby byla o půl centimetru delší. Na levé straně hlaviště pažby, která byla také o něco kratší, pak měla ochranný plech. Lišilo se také upevnění nosného řemene, které bylo nutno upravit podle standardu wehrmachtu.
U československých karabin vz. 33 vyrobených do německé okupace byl na levé straně pouzdra závěru nápis: ČS. ZBROJOVKA AKC. SPOL. V BRNĚ VZ. 33, a na objímce pouzdra závěru byl shora český lev se slovenským znakem na prsou. Na levé straně objímky bylo výrobní číslo tvořené čtyřmi číslicemi s písmenem a nad ním přejímací značka (lvíček a poslední dvojčíslí roku). Zbraně určené pro četnictvo a ministerstvo vnitra měly do kruhové značkovací destičky, vsazené na pravé straně hlaviště pažby a označení ČETN.

Speciální vyryté označení FS měly Karabiny vz. 33, se kterými bránila v letech 1938-39 Finanční stráž hranice Československa před německými, rakouskými, maďarskými a polskými teroristy, vojáky a příslušníky SS. Po okupaci Československé republiky a vyhlášení Slovenského štátu Němci i slovenští fašisté přikázali odstranění všech symbolů čs. státu. V Protektorátu byl z prsou lva odstraněn (většinou pracně vydůlčíkováním) slovenský znak, mnohdy ale zmizel i celý lev. Na Slovensku byl český lev odstraněn celý a písmena ČS ve jménu zbrojovky rozklepána.
Odbojová puška vz.33
Navzdory německé okupaci a snahám o odstranění českých státních symbolů se v řadách československého odboje našli tací, kteří se nevzdali a karabiny vz. 33 dokázali uchovat pro budoucí boj za svobodu. Karabina vz. 33 hrála významnou roli v bojích slovenského národního povstání, kde se opět ukázala její spolehlivost a efektivita v boji. Vojáci, kteří s touto zbraní bojovali, oceňovali její jednoduchou údržbu a schopnost fungovat i v nejnáročnějších podmínkách, což bylo klíčové pro partyzánské jednotky operující v horských oblastech.
Podle některých údajů bylo do ukončení výroby v roce 1942 vyrobeno až 131 403 kusů, což jasně ukazuje na vysokou profesionalitu československého zbrojního průmyslu. Ten byl konečně jedním z hlavních důvodů pro německou okupaci naší země. Bohužel, zradou našich britských a francouzských „spojenců“ jen část těchto výborných zbraní dostala šanci vystřelit si proti odvěkému nepříteli Čechů. Jednalo se hlavně o ty pušky, které českoslovenští vlastenci v březnu 1939 uschovali pro použití v odboji. Ty měly k dispozici např. odbojová skupina na Finančním ředitelství, napojená na legendární organizaci Tří králů pplk. Mašína, pplk. Balabána a škpt. Morávka nebo Obrana národa z Boskovic, které je zakopaly v létě 1939.

Jeden z těchto úkrytů byl objeven náhodou zakopaný asi dva metry pod ornicí na jižní Moravě teprve před několika lety. Otázkou zůstává, kolik jich je dodnes neobjevených. S československými puškami vz. 33 bojovali také během Slovenského národního povstání v srpnu až říjnu 1944 a později až do osvobození ČSR příslušníci slovenské Finanční pohraniční stráže hlavně na západním, severním a jižním úseku fronty a také slovenští „žandárovia“, opět spíše na vedlejších úsecích povstalecké fronty (hlavní směry přehrazovala 1. čs. armáda na Slovensku, včetně 2. čs. samostatné parabrigády). Některé z těchto zbraní se dochovaly až do dnešních dnů a jsou vystaveny v muzeích jako připomínka odporu proti okupantům. Význam a odkaz karabiny vz. 33 tak přesahuje její technické a bojové vlastnosti, stává se součástí národní historie a kulturního dědictví.
TTD údaje československé karabiny vz. 33:
Výrobce: Zbrojovka Brno
Ráže: 7,92 mm
Náboj: 7,92 mm Mauser (dnes označovaný podle C.I.P. jako 8x57 JS)
Délka bez bodáku: 995 mm
Délka s bodákem: 1305 mm
Délka hlavně: 490 mm
Hmotnost bez bodáku: 3,35 kg (někdy se uvádí také 3,48 kg)
Hmotnost s bodákem: 3,754 kg
Kapacita zásobníku: 5 nábojů
Úsťová rychlost: 820 m/s
Dostřel: 1000 metrů
Počet drážek vývrtu: 4
Stoupání vývrtu: 240 mm
Smysl stoupání: pravý
Zdroje: Vojenský historický Ústav, válka.cz, guns.com