Československý odboj a Francie 1914-1918

Československý odboj a Francie 1914-1918
Popisek: Edvard Beneš a prezident Raymond Poincaré
22 / 06 / 2018, 10:00

Hlavní město demokratické Francie se stalo v době první světové války centrem vlasteneckého odboje Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků proti rakouské a maďarské okupaci a útlaku.

Český ani slovenský národ neměly zájem na genocidě Srbů, pokračování germánského Drang nach Osten proti Rusku, turecké expanzi v Arábii, Africe a kaspické oblasti, stejně jako imperialistické válce Německa a Rakouska proti Belgii, Francii, Velké Británii a Itálii. Nechtěli bojovat v cizí válce ani žít v Rakousku-Uhersku, které obyvatele utlačovaných slovanských zemí ekonomicky vykořisťovalo, zbavovalo národního uvědomění, vlasti, jazyka a víry. Proto se mnozí po jejím vypuknutí nevrátili ze zahraničí domů a další dezertovali na frontě po tisících z rakousko-uherské armády s cílem osvobození národů a vybojování svobody a samostatnosti. Přes rostoucí státní teror, střelbu četníků do neozbrojených civilistů, plné věznice i popravy, narůstal ve vlasti národní organizovaný odpor, který vrcholil demonstracemi, stávkami, dezercemi vojáků a vojenskými vzpourami. V zahraničí vstupovali vlastenci do legií v Srbsku, Rusku, Francii a Itálii. Celkově se jich bojů proti Rakousku-Uhersku zúčastnilo kolem 100 000. Všeobecně uznávaným vůdcem odboje se stal profesor Tomáš Garrique Masaryk (1850-1937), jehož tajemníkem byl Edvard Beneš.

psali jsme: Vojenské vztahy Československa a Francie

Dne 26. července po vypuknutí války vyšla česká „kolonie“ v Paříži  demonstrovat před rakouské velvyslanectví a strhla tam nenáviděný rakouský prapor. Janu Hofmanovi, budoucímu letci, se podařilo u francouzských úřadů prosadit, že Češi a Slováci žijící ve Francii nebyli zařazeni mezi nepřátelské Rakušáky, což umožnilo dobrovolníkům vstoupit 22. srpna 1914 do francouzské armády. První československá jednotka ve Francii byla rota Nazdar, původně Na Zdar!, podle česko-francouzského vlasteneckého časopisu vydávaného v Paříži vytvořená oficiálně 31. 8. 1914.  Příslušníky byli především členové spolků Česká beseda, Sokol a Rovnost. V souvislosti se založením je jmenován především náčelník sokolské jednoty v Paříži Josef Pultr (1886-1915) jenž vedl svých 300 druhů jako poddůstojník do první bitvy. Pultr padl u Artois, stejně jako první československý důstojník Václav Dostál (1888-1915), jmenovaný francouzskou vládou. Rota byla posílena 40 českými dobrovolníky z Anglie. Nejmladším dobrovolníkem byl šestnáctiletý Lumír Březovský z Prahy, který pracoval v Paříži jako číšník a padl v bitvě u Bayonne.

Rota Nazdar

Rota Nazdar

 

Vzhledem k tomu, že dobrovolníci byli občany cizího státu, mohli sloužit Francii pouze v rámci cizinecké legie. Rota Nazdar proto byla zařazena pod velením francouzského kapitána Salée do praporu C 1. pochodového pluku cizinecké legie. Další tři roty byly složeny z Poláků, Belgičanů a Řeků. Další dobrovolníci umožnili vytvoření praporu C u 1. Marocké divize cizinecké legie. Po velkých ztrátách na bojišti došlo k reorganizaci a formování československého 21. pěšího pluku. Dobrovolníci pocházeli ze zbytků roty Nazdar, z Austrálie (14), Ruska a Rumunska (2 170), USA (1 244 Čechů a 1 065 Slováků), Srbska (4 250). Část z nich byli zajatci z rakousko-uherské armády, kteří se rozhodli bojovat za svobodu vlasti. Dobrovolníci z Ruska byli příslušníci legie v Rusku a připluli přes Anglii. Díky tomu se podařilo vytvořit 21. a 22. střelecký pluk a následně 23. pluk amerických Slováků, které tvořily dohromady brigádu, jejíž velení převzal francouzský podplukovník Philippe (1869-1940). Konaly se kurzy specialistů, především kulometníků a spojařů, poddůstojníků a důstojníků. Českoslovenští dobrovolníci se proslavili především v bojích u Arrasu, Vouziers a Terronu, ale i na dalších místech.

psali jsme: Stoleté výroční vzniku československé armády ve Francii připadá na 18. leden

Prvním pilotem mezi československými dobrovolníky byl patrně Milan Rastislav Štefánik, který vybral z dobrovolníků pět dalších kandidátů do letecké školy Louise Blériota. Z nich byl údajně jako první nasazen Jan Hofman (1889-1917), původně příslušník roty Nazdar, který později zahynul při srážce s německým letounem. Další byli Vilém Stanovský (1896-1972), Charvát, Pilát a Štork, z nichž první byl později jedním z velitelů československého letectva. Sám Štefánik, který začínal ve francouzské armádě jako velmi úspěšný zakladatel meteorologické služby, bojově létal rovněž na srbské frontě. Spolupracoval s vlasteneckým hnutím v USA, napomohl ve Francii profesoru Masarykovi se získáváním politických kontaktů, působil rovněž v Itálii a navštívil legie v Rusku.

Díky dlouhodobým velmi dobrým vztahům se francouzská politická reprezentace počínaje prezidentem Raymondem Poincaré (1860-1920) a řadou vysokých důstojníků zasazovala o právo Čechů a Slováků na získání samostatnosti z područí Rakouska-Uherska na základě práva národů na sebeurčení. Spolupráce s americkým prezidentem Wilsonem (1856-1924), diplomacie budoucích prezidentů Masaryka a Beneše, vliv generála Štefánika a domácí odboj vedený především Karlem Kramářem (1860-1937) vedly k úspěchu. České země staly od porážky roku 1620 opět samostatnou zemí a ve spojení se slovenskými vlastenci byla 28. října 1918 vyhlášena demokratická Československá republika. V lednu 1919 dorazil jako první 21. pluk z Francie osvobozovat Slovensko.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace