Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Bitva u Kressenbrunnu v Chronica Hungarorum
Válečník, který založil více jak 60 měst včetně dnešního Kalinigradu a Moravského rohu v Rakousku. Český král železný a zlatý Přemysl Otakar II dnes slaví 761 let od svého největšího vítězství v bitvě u Kressenbrunnu.
12. července roku 1260 nedaleko Bratislavy nad soutokem řeky Moravy a Dunaje se na Rakouské straně shromáždilo méně početné vojsko Přemysla Otakara II. Na druhé straně, dnešní slovenské, tehdy uherské, stálo početnější vojsko krále Bély IV., kterého podporoval polský Boleslav Stydlivý, dále Chorvatské království a Haličsko-volyňské knížectví z dnešní Ukrajiny. Mnohé zdroje tuto bitvu hodnotí jako jednu z největších bitev středověku. Král Přemysl Otakar II. vedl osobně do bitvy svou proslulou železnou jízdu, která absolutně rozdrtila prví útočnou vlnu nepřítele a další jeho síly zahnala do řeky Moravy. Jádro Otakarovy armády tvořily vysoce disciplinovaní rytíři v železné zbroji o váze až 30 kilogramů na velkých válečných hřebcích.
Uhrům se stala osudnou nedisciplinovanost prvních sil vedených Bélovým synem Štěpánem, který předčasně zahájil bitvu útokem na české sbory. Před bitvou bylo dohodnuto, že vojsko Přemysla Otakara II. ustoupí od břehu řeky, aby se mohlo uherské vojsko přebrodit přes řeku Moravu. Dohodu však nedisciplinovaný Štěpán nedodržel a útok zahájil dříve, než sám uherský král řeku přebrodil. Princ Štěpán napadl Moravu již 8 let před bitvou u Kressenbrunnu roku 1252 s východoevropskými Kumány, kteří nebyli křesťané a měli i zcela odlišný nerytířský způsob boje. Útočily luky na malých rychlých konících a při pustošivých nájezdech na Moravu odvlekli mnoho křesťanů do otroctví.
Své útoky prováděli tak, že než došlo k řádné bitvě, stáhli se za hranice. Až u Kressenbrunnu bylo možné jejich zákeřnost pomstít, když znovu nedrželi pravidla rytířské bitvy. Štěpán s Kumány zjevně spoléhal na rychlý překvapivý útok, který byl však odražen a tvrdě pacifikován železnou královskou těžkou jízdou. Od této bitvy se Přemyslu Otakarovi II. právě díky jeho železné jízdě začalo říkat král železný. Druhé přízvisko – král zlatý – pak získal nejen díky českým stříbrným dolům, ale díky příjmům z královských měst, které zakládal. Města měla nejen ekonomický, ale i bezpečnostní význam.
Přemysl Otakar II. na obranu proti Uhrům postavil na Moravě dnešní města Uherský Brod a Uherské Hradiště. V Rakousku přímo na místě vítězné bitvy i město Moravský Roh tedy německy Kressenbrunn. Při posledních oslavách založení města zde byla českými vlastenci odhalena socha zakladatele města. Český král v nadživotní velikosti zde stojí se zlatým mečem na znamení míru a štítem na kterém je český dvouocasí lev. Meč držený jako křiž si Přemysl Otakar II mohl dovolit nosit i na svém plášti, neboť byl řádným velitelem dvou křížových výprav.
Při své křížové výpravě proti pohanům k Baltu založil královské město, tedy Královec, který dnes známe jako severozápadní výspu Ruska město a oblast Kaliningrad. Přemysl Otakar II. křížové výpravy vedl s cílem přesvědčit papeže, aby na Moravě povýšil olomoucké biskupství na arcibiskupství, a tím zbavil české království závislosti na říši. To se však povedlo až jeho pravnukovi Karlu IV., který si svého praděda velmi cenil, a proto na jeho počest jej nechal pochovat jako velkého válečníka na čestném místě v jim budované katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
Zdroj: Velké dějiny zemí Koruny české III.