Autor: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license|Popisek: Ilustrační fotografie
Nejúspěšnější český letec Velké války Otto Jindra se narodil se v jižních Čechách v Chlumci-Pilařově 18. března 1896. V devatenácti letech po ukončení studia na gymnáziu vstoupil do armády a začal studovat v dělostřelecké škole pro kadety ve Vídni.
Rozený sportovec exceloval v jízdě na koni, cyklistice nebo lyžování a samozřejmě motorismu. Navíc mluvil pěti jazyky, což se mu v rakousko-uherské armádě hodilo.
Zdroj: Česká stíhací esa první světové války, Austro-Hungarian Aces of World War 1
První světovou válku zahájil jako pobočník velitele 14. horského dělostřeleckého pluku a za odvahu v boji získal bronzovou medaili Signum Laudis. Požádal o převelení k letectvu a 10.9.2014 je zařazen k jednotce Flik 1, kde létal na strojích typu Albatros B. I a později i rakouských Hansa-Brandenburg B. I. a C.I. pod velením svého krajana nadporučíka Josefa Smetany.
14. listopadu 1914 je Otto na průzkumném letu sestřelen, ale jako zázrakem přežije a se svým pozorovatelem Maxem Hessem se dostane zpět ke svým.
21. 1. 1915 se Jindra stává velitelem Fliku 1, protože velitel Josef Smetana se nevrátil z bojového letu nad Rusy obleženou pevnost Přemyšl. V září 1915 absolvuje piltní výcvik a přesouvá se z místa pozorovatele za knipl. Leteckým esem s 5 sestřely se stává 9. dubna 1916.
Ke svému nejslavnějšímu letu odstartoval Otto 12. dubna 1916. Zpravodajská služba zjistila, že do města Chotyna dorazí na vojenskou přehlídku ruský generál Alexej A. Brusilov a samotný car Mikuláš II. Z Albatrosu B.I se na překvapené Rusy snesly bomby, které z kokpitu stroje vyhazoval nadporučík Godwin Brumowski. Pochodující ruské jednotky upadly do zmatku a rozprchly se před útočícím letounem. Takovou ostudu si nechtěli nechat líbit a čtyři ruská letadla Morane-Saulnier Parasol se ihned vrhla na opovážlivce, ale ostuda ruských vojáků toho dne pokračovala a Otto s Brumowskim si připsali na konto další dva sestřely. Mimochodem Brumowski se v budoucnu stal nejslavnějším c. a k. leteckým esem s 35 sestřely.
Svého posledního vítězství dosáhl Otto Jindra 18. prosince 1916. Zaútočil se svým Hansa-Brandenburg C.I na ruský pozorovací balón a tímto vítězstvím se posunul na první místo žebříčku nejúspěšnějších c. a k. pilotů.
Po válce vstupuje 2. listopadu 1918 do nově vznikající armády Československa a rychle postupuje až do pozice majora, ale začínají se projevovat jeho zranění z války a on v roce 1921 odchází do výslužby. Létání se ale nevzdává a zakládá leteckou společnost.
Nejúspěšnější český pilot monarchie umírá ve věku 46 let na srdeční ischemickou chorobu.
Zdroj: Česká stíhací esa první světové války, Austro-Hungarian Aces of World War 1