Chtěli rozbít republiku, teď ji zachraňovali před fašismem. Názorová otočka KSČ vzešla z Moskvy

Chtěli rozbít republiku, teď ji zachraňovali před fašismem. Názorová otočka KSČ vzešla z Moskvy
Autor: Wikipedia
24 / 07 / 2020, 16:30

Před 85 lety proběhl VII. kongres Komunistické internacionály (Kominterny), který nasměroval jednotlivé komunistické strany k obraně republiky před hrozícím nebezpečím světového fašismu. Předtím tomu tak ale zdaleka nebylo.

Ve třicátých letech se nad Evropou začala zlověstně zatahovat mračna hrozícího fašismu. V lednu 1933 se dostal k moci Adolf Hitler a po dvou měsících, kdy si ,,hrál" na demokrata, už nemohl být nikdo na pochybách, jaké jsou skutečné cíle agresivní ideologie. Komunistické strany, tedy jednotlivé sekce Kominterny, od VI. kongresu v roce 1928 praktikovali sektářskou linii ,,třída proti třídě", která byla namířena proti sociálně demokratickým stranám, kterou komunisté ztotožňovali s fašismem. Proto je také nazývali veřejně či v tisku hanlivou nálepkou ,,sociálfašisté".

Bylo však jasné, že ve 30. letech bezprostřední nebezpečí představuje právě fašismus, a nikoliv sociálně demokratické strany. Komunistická strana Německa se navíc dopustila fatálních chyb, které usnadnily nástup Hitlera k moci. Vedení této strany zastávalo názor, že hnědá totalitní diktatura se brzy zdiskredituje zrevolucionizuje široké masy a vytvoří podmínky pro uskutečnění proletářské revoluce. To však byl zásadní omyl, který kritizoval český komunista a novinář Josef Guttmann. Ten otevřeně kritizoval postup německé komunistické strany, ale tvrdě narazil jak v Kominterně, tak v samotné KSČ, která jej vyloučila jako trockistu.

Kominterna dále razila taktiku ,,torpédování" sociálně demokratických stran jako úhlavního nepřítele. V roce 1935 se však ideologická linie začíná měnit se stále větší hrozbou fašismu. VII. kongres Kominterny, který začal v červenci 1935, vyhlásil politiku lidové fronty, tedy jednotného bloku komunistů a dalších socialistických stran a dalších organizací proti fašismu.

KSČ se postavila na obranu republiku podle direktiv Kominterny a už nechtěla v dohledné době svrhnout kapitalismus (rozuměj legální vládu), ale usilovala o to se dostat do čela protifašistického boje. Dlužno podotknout, že pokud by Kominterna neprovedla obrat na VII. kongresu, tak by se komunisté dostali zcela nepochybně do izolace. Komunisté tak navazovali s ostatními socialistickými stranami dohody ,,zdola" o společném postupu, usilovali o sjednocení odborových centrál za stejným účelem - společného boje proti fašismu.

V zářijových událostech 1938, které vyvrcholily přijetím Mnichovského diktátu, komunisté tvrdě protestovali proti anglo-francouzskému ultimátu na odstoupení pohraničních oblastí Německu. Zástupci KSČ figurovali ve Výboru na obranu republiku, utvořeném 21. září 1938. Po přijetí potupného Mnichovského diktátu se snažil Klement Gottwald orodovat u prezidenta Edvarda Beneše, aby diktát nepřijímal a argumentoval tím, že národ je připraven po úspěšně provedené mobilizaci z 23. září 1938 bojovat proti nepříteli.

Bylo již však pozdě a ani komunisté nemohli nic změnit na Benešově rozhodnutí. Na druhé straně z vyhraněného protikapitulantského postoje komunisté těžili zejména po skončení druhé světové války, kdy v rámci boje o moc argumentovali mimo jiné tím, že nekomunistické strany chystali v únoru 1948  ,,nový Mnichov", proti němuž se v září 1938 komunisté jasně postavili.

Vznikla ,,marxistická legenda" o komunistech jakožto jediných odpůrcích Mnichovského diktátu, přičemž proti němu byli i národní demokraté a vlastenecké křídlo kolem Ladislava Rašína, syna ministra financí, na něhož byl spáchán v roce 1923 atentát.

 

Zdroj: Zdeněk Kárník: České země v éře první republiky (1918-1938), díl třetí

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace