Cíl: Zlomit morálku nepřítele. Pět nejkrvavějších bombardování druhé světové války

Cíl: Zlomit morálku nepřítele. Pět nejkrvavějších bombardování druhé světové války
20 / 12 / 2019, 16:00

Diskuse dodnes vzbuzují otázky po smyslu a provedení bombardovací ofenzívy vedené druhoválečnými spojenci zejména proti Německu a Japonsku, a především nálety směřující sice proti oblastem s vyšší či nižší koncentrací vojenských nebo pro válečný průmysl významných zařízení, ale nevyhnutelně zasahující také civilisty velmi hustě obydlená místa. Anebo dokonce proti civilistům přímo zaměřená ofenzíva s cílem podlomit morálku nepřátelské země a přimět ji ke složení zbraní.

Mezi bombardovací ofenzívy s nejvyšším počtem obětí patří kobercové bombardování Tokia od listopadu 1944 do srpna 1945 s více než 100 tisíci obětí, Hamburku, kde bylo jen během operace Gomorrah zabito přes 40 tisíc osob, Drážďany, kde v únoru 1945 zahynulo 25-35 tisíc lidí. Odhady obětí 363 náletů na Berlín se pohybují od 20 do 50 tisíc. A na 20-40 tisíc lidí bylo zabito v Londýně od září 1940 do května 1941. Nelze přitom pominout, že německé a japonské letectvo v úvodních fázích války na civilisty ohledy nebralo nejen v Londýně, byli jeho cílem, a počty obětí jsou později relativně vyšší čistě v důsledku technického pokroku, průmyslové převahy a strategické iniciativy spojenců.

Bombardování Londýna v letech 1940 a 1941, 20-40 tisíc obětí

Luftwaffe v nich pokračovala i po porážce v bitvě o Británii. Zahájeny byly v odvetě za odvetu - první německé bomby na Londýn dopadly v důsledku navigační chyby. Obratem byl bombardován Berlín. A Hitler se pustil do soutěže, kterou následně odnesly destitisíce nejen Němců. V Londýně od září 1940 do května 1941 zahynulo podle odhadů a různých pramenů na 20-40 tisíc lidí, a dalších 50-140 tisíc bylo zraněno. Bylo zničeno na jeden milion bytů. Na Londýn dopadlo během 71 náletů 18291 tun bomb.

Bombardování Berlína v letech 1940-1945, 20-50 tisíc obětí

Německé hlavní město bylo během války terčem 363 náletů, zprvu britského letectva, později také amerického a sovětského, přičemž kromě taktických a středních bombardérů bylo vystaveno především útokům svazů strategických čtyřmotorových strojů, a to ve dne i v noci. Kromě objektů vojenského nebo průmyslového významu byly bombardovány cíleně také obytné čtvrti města. Největší americký nálet na centrum města, jímž se měla pohybovat 6. tanková armáda směrem na východní frontu, proběhl 3. února 1945 s účastí na 1000 bombarérů a bezmála 600 stíhaček. Sovětský generál Berzarin porovnával efekt strategického bombardování a dělostřeleckého a raketového ostřelování města: západní spojenci podle něj měli během dvou posledních let války shodit na město 65 tisíc tun bomb, zatímco sovětské dělostřelectvo spotřebovalo jen za dva týdny 40 tisíc tun munice.

Bombardování Drážďan v únoru 1945, na 25-35 tisíc obětí

Drážďany byly významným průmyslovým centrem východního Německa, a jako takové byly vystaveny velmi silnému bombardování. První nálety proběhly 7. října 1944 a dalších 133 bombardérů na město zaútočilo v lednu. Nejmohutnější, a nejdiskutovanější nálety proběhly od 13. do 15. února 1945, kdy na 1300 britských a amerických bombardérů shodilo na město přes 3900 tun zápalných a výbušných bomb. Obrovská plocha města zanikla v plamenech, v nichž zahynulo 25-35 tisíc osob. Zničení krásného města a utrpení civilních obyvatel je mnohými považováno za zbytečné a dokonce za zločin.

Bombardování Hamburku v červenci 1943, 42600 mrtvých

Průmyslové centrum, velký přístav, loděnice produkující obávané ponorky - Hamburk byl jedním z nejbombardovenějších německých měst vůbec. Nejintenzivnější bombardovací ofenzívu zažil v posledním červencovém týdnu roku 1943 během operace Gomorrah. Město pohltily ohnivé bouře, mj. díky delšímu období sucha, jimž za oběť padlo na 42600 osob. Operace se účastnilo na 3000 letounů, bylo shozeno na 9000 tun bomb a zničeno na 250 tisíc domů a bytů. Tvrdě zasažen byl průmysl, který se do konce války plně nezotavil. Hamburk byl poté cílem dalších 69 náletů, a celkem na něj za celou válku dopadlo 22580 tun bomb.

Bombardování Tokia od listopadu 1944 do srpna 1945, přes 100 tisíc obětí

Velké svazy amerických strategických bombardérů začaly napadat japonské hlavní město od listopadu roku 1944, a nálety pokračovaly až do japonské kapitulace 15. srpna 1945. Více než 80 % bomb svržených na Tokio shodily obávané B-29 Superfortressy, proti nimž mělo slábnoucí japonské námořní i armádní stíhací letectvo jen velmi malé šance zasahovat. Nejintenzivnější nálety proběhly 9. a 10. března 1945 v rámci operace Meetinghouse, která se stala historicky nejničivější bombardovací operací vůbec. Na město dopadlo 1700 tun především zápalných, napalmových bomb shazovaných velmi přesně z malých výšek (1500-3000 m), zničeno bylo bezmála 300 tisíc budov a nálety přinesly smrt více než 100 tisícům obyvatel, více než jaderné bombardování Hirošimy nebo Nagasaki.

Spojenecké nálety na německá a japonská města byly nezpochybnitelně odpovědí na první takové útoky z úvodní fáze války v podání letectev států osy. Ani jedny, ani druhé nepotvrdily meziválečné teorie, podle nichž mělo bombardování samotné přinášet rozhodnutí ve válce, zejména díky účinkům na morálku obyvatelstva. Naproti tomu rozhodně vliv měly a nutily protistranu k obnově poškozovaného průmyslového potenciálu namísto jeho nerušeného rozvoje. Současně přinesly poznání, že se mohutným svazům strategických bombardérů nelze jednotlivě efektivně ubránit. V úvodní fázi studené války se obě strany v důsledku toho soustředily více na rozvoj ofenzívních prostředků.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace