foto: Bill Taroli, Wikimedia Commons CC BY 2.0/Obléhání opevněného města v podání Mongolů
Zní to jako hloupý vtip, ale jde o výsledek vědecké studie. Jeden z nejúspěšnějších vojevůdců historie, sjednotitel mongolských kmenů a dobyvatel Čingischán, našel zřejmě po osmi staletích obdivovatele v řadách bojovníků proti klimatickým změnám. V roce 2011 vědci Oddělení globální ekologie Carnegie Institution vypočetli, že invaze, které mongolský nájezdník podnikl, zabránily uvolnění 700 milionů tun oxidu uhličitého do atmosféry. Jak se mu to povedlo? Jeho bojovníci totiž zabili tolik lidí, že zbavili populace širé již zemědělství podlehnuvší oblasti, které záhy opět pohltily klimatu vstřícné lesy. Jde o množství, které vyprodukuje spalování ropy a ropných produktů za rok.
Mezi roky 1206, kdy byl Temüdžin jmenován Velkým chánem, Čingischánem, a 1227, kdy zemřel, dobyl velkou část Číny, Střední Asie, Persii. Mongolové se dostali až do Evropy. Podle odhadů historiků přinesla mongolská expanze za jeho vlády smrt 30-60 milionů lidí. Pokračovala i za jeho nástupců a největšího územního rozmachu zaznamenala až za jeho syna Ögedeje.
Psali jsme
Mongolsko mělo na přelomu 12. - 13. století svého válečníka, který proslul jako slavný válečník a též vojenský stratég a inovátor. Sübetej...
Vědci ve své studii porovnávali řadu významných dějinných událostí či jevů, které měly dopady na velikost populace, jako byly epidemie moru v Evropě, pád dynastie Ming v Číně, objevení a podmanění si Ameriky Evropany. Podle zjištění byl nepřirozený a rychlý úbytek populace vždy následován rozšířením lesů, které dokáží absorbovat skleníkové plyny. Zatímco z pohledu teorie o klimatické změně zapříčiněné člověkem zmíněné případy neměly významně dlouhého trvání a zemědělství se vzpamatovalo relativně rychle, čímž pozitivní dopady nevyvážily, natož převýšily ty negativní, v případě mongolských invazí měl být pozitivní klimatický efekt tak dlouhotrvající a takového rozsahu, že vedoucí výzkumu Julia Pongratzová hovořila o "Zeleném Čingischánovi".
Není naším cílem rozhodovat, zda je taková teorie smysluplná, například s odkazem na kolísavou sluneční aktivitu a její vliv na pozemské klima, případně na otázku, zda dříve roste množství CO2 v atmosféře a až následně dochází vlivem skleníkového efektu k oteplení, nebo zda je růst CO2 v atmosféře důsledkem oteplení, které může mít mnoho dalších příčin.
Psali jsme
Čemu se kdo diví? Vezmeme-li do úvahy, co ve skutečnosti Greta říká, pak se nelze divit, že rozdělila společnost na nesmiřitelné tábory....
"Je častým omylem, když lidé věří, že vliv člověka na klima začal s masovým spalováním uhlí a ropy v průmyslové éře... Ve skutečnosti lidé začali ovlivňovat životní prostředí tisíce let dříve tím, že měnili vegetační pokrývku Země kácením lesů, aby získali více zemědělské půdy," citoval dr. Pongratzovou na svém webu klimaskeptik Vítězslav Kremlík. Omylem zde tedy již není nevěřit v zásadní vliv lidské činnosti na klimatické změny, omylem je myslet si, že lidstvo může za klimatickou změnu až se spalováním fosilních paliv.
Psali jsme
Milí čtenáři, někdy se stane, že dopíšu článek – a o pár hodin později lituji, že jsem s ním nepočkal, protože na světlo světa...
Zmíněnou teorii o Čingischánovi bychom měli za potenciálně poněkud nebezpečnou, má-li být jejím sdělením, že masakry během invazí ochladily planetu. Zejména v době, kdy se klimatickému alarmismu po jistém zavrávorání po tzv. climate-gate opět velmi daří a nadkontinentální moc přijímá jeden závazek za druhým v naději, že tím okouzlí zbytek světa a ztráta konkurenceschopnosti bude vyvážena pomalejší člověkem způsobenou změnou klimatu. Spasitelské syndromy v kombinaci s ideologií, která se staví do pozice jediné správné a definitivní, mohou vést ke krajnostem, jimž budou úvahy o "blahodárnosti" například Čingischánových metod inspirací.
Zdroj: wwf.panda.org; theguardian.com; klimaskeptik.cz
Tagy