Čínský J-12: Lehký přepadový letoun, o kterém jste možná neslyšeli

Čínský J-12: Lehký přepadový letoun, o kterém jste možná neslyšeli
Autor fotografie: allen watkin, CC BY-SA 2.0 |Popisek: J-12
13 / 11 / 2020, 16:00

Na projektu lehkého přepadového nadzvukového stíhače se začalo pracovat koncem 60. let, ale nakonec úspěšný nebyl.

J-15, J-20 a další letouny jsou širšímu publiku zřejmě dostatečně známé, nicméně ten samý fakt zdaleka neplatí o projektu J-12, který měl pro čínské letectvo vyvinout ,,skutečně" lehký nadzvukový stíhač. Úsilí se však nakonec nezdařilo a J-12 nakonec do služby nevstoupil.

Vedoucí představitelé čínského letectva chtělo postavit malý, nenákladný a hlavně lehký letoun, který by nahradil MiG-19. Celkem vznikly dvě konkurenční alternativy, respektive designy letounů - J-11 a J-12. Do centra pozornosti se pak dostával právě design J-12, který se vyvíjel zdárněji a rychleji než J-11. Stroj J-12 byl navržen konstruktérem Lu Xiaopengem a vyvíjela ho společnost Nančang.

Podle představ vedoucích činovníků čínského letectva to měl být rozměry malý letoun s krátkým vzletem a přistáním (STOL). Stíhač měl být rovněž obratný zejména v malých výškách. Nakonec se podařilo v rámci vývoje letounu skutečně docílit malých rozměrů a velmi nízké hmotnosti. Prázdná hmotnost stroje totiž činila jen 3 172 kg, stejně malá byla jeho délka - necelých 11 m. Tyto cíle, respektive parametry se tedy podařilo splnit.

J-12 dosahoval rychlosti 1 472 km/h ve výšce 11 000 m, poháněl jej jeden proudový motor WP-6B, což byla čínská modifikace sovětského motoru RD-9B. Co se týče výzbroje, stroj byl vybaven jedním kanonem ráže 30 mm, jedním kanonem ráže 23 mm a dvěma raketami PL-2 vzduch-vzduch (varianta J-12I).

Poprvé vzlétl prototyp 26. prosince 1970, jenže svými výkony nepřesvědčil a testování bylo spíše zklamáním. Proto vznikly ještě další dva prototypy J-12. V rámci projektu pak vznikly ještě tři prototypy verze J-12I s některými vylepšeními a úpravami, jako modifikovaný trup a další úpravy křídel. Stroj byl osazen i výkonnějším motorem Wopen WP-6Z.

Varianta J-12I vzlétla 1. července 1975. Nicméně ani tehdy nenabylo čínské letectvo dojmu, že J-12 splňuje původní představy a zadání. Zejména kvůli nedostatečné výzbroji a tahu motoru byl v roce 1977 projekt opuštěn. Dalším faktorem, který k tomu přispěl, pak bylo představení letounu J-7, jenž vycházel z Migu-21, a který nabídl daleko lepší výkon než J-12. 

 

Zdroj: The Drive

Tagy článku

-->