Císařův železný pes a vybuchující bitevní křižníky Royal Navy

Císařův železný pes a vybuchující bitevní křižníky Royal Navy
Autor: By Unknown - https://www.flickr.com/photos/21298246@N04/2625228815/; this was scanned from, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39552711|Popisek: SMS Derfflinger
04 / 05 / 2021, 10:00

Německé bitevní křižníky jako předchůdci rychlých bitevních lodí druhé světové války ukázaly nadřazenost své konstrukce nad těmi britskými, přestože nápad byl původně právě z dílny admirála Royal Navy Jackieho Fishera.

Zajímavé na tom je, že za pevnou konstrukcí německých bitevních křižníků nestál šéf admirality Tirpitz, ale prozíravost samotného německého císaře, který chtěl udolat početní převahu Velké Británie kvalitou svých lodí, a navíc chtěl, aby jeho bitevní křižníky jen nelovily ty britské, ale aby byly schopné rovnocenně bojovat s bitevními loděmi nepřítele.

Video: YouTube

Vrcholem německého vývoje bitevních křižníků byla třída Derfflinger, ve které vznikly tři lodě, samotná první jednotka SMS Derfflinger a SMS Lutzov s SMS Hindenburg. Lodě dostaly jména podle polního maršálka Georga von Derfflingera, generálporučíka von Lutzova a polního maršálka Hindenburga. Lodě stály postupně od nejlevnějšího Derfflingeru 56, 59 a 59 miliónů marek. Poslední loď byla třídou sama o sobě, kdy se němečtí inženýři poučili na předchozích dvou lodích a implementovali změny designu na základě zkušeností s Derfflingerem a Lutzovem.

Revoluční lodě této třídy měly přežít i souboj s britskými bitevními loděmi, které již v té době disponovaly děly ráže 356 mm u HMS Canada, nebo dokonce 381 mm u legendární třídy Queen Elizabeth a díky tomu byla pancéřová ochrana zvednuta asi o 30 mm, došlo tedy ke zvýšení výtlaku a ztrátě rychlosti. Z lodí byly vlastně „rychlé bitevní lodě“. Lodě dostaly děla hlavní ráže 305 mm do čtyř dělových věží, výtlak vyrostl na téměř 27 000 tun!

Poslední loď této třídy Hindenburg byla o 2,5 metru delší, a díky efektivnějšímu uspořádání kotlů měla výkon větší o 10 000 koní. Děla byla také upgradována z Drh LC/1912 na Drh LC/1913, díky čemuž došlo ke zvětšení elevace děl z 13,5 na 16 stupňů a dostřel se díky tomu zvětšil o 2 kilometry. Ráže torpéd vzrostla z 50 na 60 cm.

Německá konstrukce jasně ukázala svoji nadřazenost nad britskou během bitvy u Dogger Banku, tak během slavné bitvy u Jutska.

U Dogger Banku 24. ledna 1915 zasáhl Derfflinger dvěma granáty ráže 305 mm britský bitevní křižník HMS Lion, který byl prakticky ochromen a z bitvy musel být neslavně odtažen.

Jeho hlavní chvíle ale přišla v květnu 1916, kdy během bitvy u Jutska SMS Derfflinger potopil bitevní křižník HMS Queen Mary zásahem svých granátů ráže 305 mm, které způsobily výbuch muničního skladu. Z 1266 mužů na palubě britské lodi se zachránilo pouhých 9! V této největší námořní bitvě všech dob se Derfflinegr podílel společně se svou sesterskou lodí Lutzov na zničení dalšího bitevního křižníku Royal Navy – HMS Invincible, což jim trvalo pouhých 10 minut, než také vybuchly skladiště munice britské lodi.

Derfflinger ale za potopení obou britských lodí těžce zaplatil v podobě 21 zásahů a 157 mrtvých námořníků. Britové poté začali Derfflingeru přezdívat Iron Dog, tedy Železný pes…

Konec obou skvělých bitevních křižníků Derfflinger a Hindenburg nastal 21. června 1919 v 14:45, kdy se lodě potopily ve Scapa Flow, aby nepadly do rukou vítězům Velké války. Ve Scapa Flow byla německá Hochseeflotte internována po skončení války v listopadu roku 1918.

Loď byla vyzvednuta v roce 1939 a byla zakotvena, stále převrácená u ostrova Risa do roku 1946, kdy loď získala pochybnou poctu, že strávila více času na vodě vzhůru kýlem než obvyklým způsobem. Derfflinger byl poté poslán do přístavu Faslane a do roku 1948 byl rozmontován. Jeden ze zvonů lodi byl dodán německému Spolkovému námořnictvu 30. srpna 1965 a druhý je vystaven před kostelem sv. Michaela na ostrově Eriskay.

Zbytky Železného psa leží stále ve Scapa Flow, kde byl objeven pod vodou jeden dieselový agregát z lodi a zbytky stožáru, který Derfflinger dostal během oprav po bitvě u Jutska, nebo velký reflektor císařova bitevního křižníku.

Zdroj: The Scotsman, SMSnavy.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace