Co se opravdu stalo mamutům a jiným obrům doby ledové? (2.)

Co se opravdu stalo mamutům a jiným obrům doby ledové? (2.)
Popisek: mamut
26 / 12 / 2018, 10:00

K vyhubení mnoha velkých zvířat došlo přibližně ve stejnou dobu, kdy se lidé rozšířili po světě. To vědci ví už více než sto let. Souvisí ale spolu obě události? A která teorie je správná? Může za to člověk?

Haynes tvrdí, že argumenty proti hypotéze nadměrného lovu jsou dané ,, neznalostmi, buď na základě neúplných znalostí, poškozených předchozími názory, nebo omyly". Říká, že jen proto, že nemáme přesvědčivé důkazy o této hypotéze, neznamená to, že není pravdivá. Jinak řečeno, absence důkazů by neměla být zaměňována s důkazy o nepřítomnosti.

Jako poněkud překvapující analogii Haynes používá legendárního Bigfoota. Zde chybí důkazy, pokud jde o dochované pozůstatky mytologické obří opice. Ale přísně vzato to není totéž, jako říkat, že Bigfoot neexistuje. Stejně tak může existovat nedostatek důkazů, že lidé lovili širokou škálu velkých savců. Ale to by nemělo být zaměňováno s důkazy, že to nedělali, a že takový lov neměl větší vliv na zánik megafauny, než změna klimatu.

,,Dávám větší váhu člověku," říká Haynes, i když připouští, že změna klimatu mohla také hrát svoji roli. ,,Nemůže být pochyb, že změny podnebí a vegetace měly těžký dopad na populaci megafauny, regionálně i kontinentálně. Ale neúprosný zánik tolika velkých savců v různých kontinentech v synchronizaci s expanzivním šířením moderních lidí Homo sapiens na tyto kontinenty je dost silný nepřímý důkaz, aby mě přesvědčil, že hlavním faktorem ve vymírání byla přítomnost lidí."

Haynes není jediný, kdo pevně věří v teorii nadměrného lovu. Todd Surovell, archeolog z University of Wyoming v Laramie, je také jejím zastáncem. Poukazuje na silnou korelaci mezi příchodem lidí do oblastí a následnými vlnami vymírání. Surovell také říká, že není dostatek důkazů na podporu teorie změny klimatu.

,,Nemáme žádné jasné případy rozsáhlých vymírání zvířat v nepřítomnosti lidí. Mamuti například přežili do holocénu na oceánských ostrovech nezasažených člověkem," říká Surovell. ,,Přestože změna klimatu dokonale kopíruje lidskou globální kolonizaci, nemůže vysvětlit vymírání na různých místech v různých časech," dodává Surovell.

Haynes také klade otázku, jak změna klimatu může být jediným viníkem. když tolik z vyhynulých rodů přežilo četné klimatické zvraty během posledních dvou až tří milionů let, které se nezdají být tak velmi odlišné od toho posledního, kdy došlo k vymírání.

,,Dalším problémem klimatických změn je to, že některá vyhynutí nastala, když nedošlo k žádným zásadním změnám klimatu," říká Haynes.

Psali jsme: Co se opravdu stalo mamutům a jiným obrům doby ledové? (1.)

Ross Barnett, expert na vymírání z univerzity v Kodani souhlasí s Haynesem. ,,Přechod mezi pleistocénem a holocénem se zásadně nelišil od mnoha předchozích změn dob ledových a meziledových - kromě toho, že tu byli moderní lidé," prohlásil Barnett.

Ale jiní vědci nesouhlasí. ,,Jen poukazovat na problémy s argumentem klimatu nedokazuje, že to museli být lidé," říká Tony Stuart, odborník na zánik megafauny z Durham University ve Velké Británii. Stuart však věří, že teorie změny klimatu není jednoznačná a že je potřeba mnohem více práce, aby se zjistilo, zda na konci poslední doby ledové bylo něco jedinečného.

Jiní odborníci si myslí, že ani jedna z těchto teorií není správná.

Teorie nemoci předkládáná vědci Rosse MacPhee a Prestonem Marxem naznačuje, že ,,supernemoc" byl přenesena na megafaunu díky migraci lidí, případně jejich psů. Že byli zasaženi obzvláště větší savci, podle zastánců teorie naznačuje, že tělesně menší druhy jsou odolnější v důsledku jejich větší populace a kratší doby březosti.

Tato nemoc by musela:

- být schopna existovat mimo hostitele,
- být vysoce nakažlivá,
- schopná infikovat velké množství různých druhů,
- schopná usmrtit alespoň 50% nakažených.

Nicméně tato teorie nemá mnoho důkazů a není pravděpodobné, že by byla hlavní příčinou vymírání doby ledové.

Všichni vidí stejné důkazy, ale vykládají je různými způsoby

Stuart se domnívá, že různé argumenty pohánějí konflikt mezi vědci, což má negativní vliv a zabraňuje to vyřešení otázky, jaká byla příčina vyhynutí.

Mohlo by to být tak, že vymírání bylo způsobeno jak měnícím se klimatem, tak nadměrným lovem?

To se zdá být důvodem vymírání megafauny v pozdním Pleistocénu v některých částech světa, zejména v jihovýchodní Asii. Takže je možné, že tato kombinace mohla být za pádem megafauna i v jiných oblastech.

,,Je to možné, neexistuje jednotné vysvětlení pro každou událost vyhynutí," říká Surovell. Stuart si myslí, že tato otázka není ani zdaleka vyřešena. ,,Jedná se o velmi složité otázky a důkazy jsou nedostatečné pro většinu částí světa, včetně Severní Ameriky," říká. ,,Takže jde o to, jak interpretovat dostupné důkazy. Můj názor je, že je zcela předčasné přijít na definitivní závěry dané současným stavem našich znalostí."

Surovell však souhlasí: ,,Všichni vidíme stejné důkazy, ale interpretujeme je různými způsoby."

Záhada, která obklopuje příčinu vymírání za poslední ledové doby zániku možná dosud nebyla vyřešena, ale současný masový zánik je způsoben bezpochyby kvůli lidem.

Vzhledem k tomu, že klima se nyní rychle mění a naše destruktivní činnosti probíhá i nadále nezmenšenou silou, snad vědci zabývající se pleistocénem konečně dospějí ke shodě s tím, že tyto kombinované faktory jsou faktorem, co pohání více skupin druhů ke globálnímu vyhynutí.

 

Zdroj: BBC

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace