Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Ilustrační obrázek
Paul Kern byl maďarský voják, který byl v první světové válce vážně zraněn do hlavy. Přežil, nicméně utrpěl vážný důsledek: ztratil schopnost spánku.
Zranění vojáků ve válečných konfliktech jsou vskutku rozmanitá. Někdo si odnese trvalé následky, někdo naopak lehčí zranění, z něhož se brzy vyléčí. Paul Kern byl maďarský voják, kterého v roce 1915 střelil nepřátelský Rus do hlavy. Zdálo se na první pohled, že své zranění nepřežije. Kern byl v bezvědomí převezen do nemocnice a už se zdálo, že jeho stav je beznadějný. Opak byl nakonec pravdou.
Když se maďarský voják nakonec probral, tak si neuvědomil jednu zásadní skutečnost: že ztratil životně důležitou schopnost spánku v důsledku těžkého poranění hlavy. Když zjistil, že nemůže usnout, tak to přirozeně zkoušel stále znovu, ale neúspěšně. Musel se ale smířit se svým stavem, který nemá z medicínského hlediska obdoby.
Kern tak fungoval 24 hodin denně bez spánku. O to více překvapí, že i bez životně důležité potřeby dokázal Maďar žít relativně normálně. 8 hodin navíc mu umožnilo se vzdělávat - hodně četl a často navštěvoval své příbuzné. Lékaři byli zpočátku z jeho stavu v šoku, protože se s ničím podobným ve svých praxích nesetkali.
,,Případ Kern" je poměrně dlouho zaměstnával, když se snažili zjistit, jak je možné, že muž po zranění nemůže usnout, a to žádným způsobem.
Jeden z lékařů později stanovil diagnózu, podle níž Kern prodělává v pravidelných intervalech mikrospánek, kterého si není vědom a alespoň tak částečně ulevuje svému tělu. Další teorie říkala, že kulka, která způsobila Kernovi závažné zranění, navždy odstranila specifickou část mozku ,,zodpovědnou" za spánek.
Každopádně Kern dokázal i bez spánku žít až do roku 1955, kdy měl zemřít. Přesné datum Kernova úmrtí však neznáme, některé zdroje uvádějí také rok 1943. I tak je jeho případ ojedinělý.
Zdroj: Warhistoryonline.com