foto: Falter, John Philip, Boston Public Library / Wikimedia Commons / CC BY 2.0/WW2 poster
Při příležitosti 80. výročí Dne D si připomínáme nejen hrdinství spojeneckých vojáků, ale i žen, jejichž klíčové role byly zásadní pro úspěch operace Overlord. Od tajných agentek po zdravotní sestry, svou odvahou a nasazením významně přispěly k vítězství spojenců.
Dnes, 6. června 2024 si svět připomíná osmdesáté výročí vylodění v Normandii, známého také jako Den D. Operace, kdy spojenecké síly podnikly největší námořní invazi v historii, představuje klíčový moment druhé světové války. V rámci těchto oslav je důležité zaměřit se i na méně známé příběhy žen, které hrály zásadní role v přípravách a průběhu vylodění. Jejich odvaha a přínos byly klíčové pro úspěch operace Overlord, a přesto zůstávají často přehlíženy v širších historických výkladech. Mezi těmito hrdinkami byly i tajné agentky, které riskovaly své životy při sabotážích, pašování zbraní a zpravodajské činnosti, aby zajistily úspěch spojeneckých sil.
Bílá myš vylodění v Normandii Nancy Wake
Nancy Wake, přezdívaná "Bílá myš", se stala legendou odboje díky své schopnosti unikat Gestapu. Nepolapitelná agentka, narozená na Novém Zélandu a vyrůstající v Austrálii, byla jednou z nejhledanějších osob Gestapa. Vedla útoky na německé konvoje a organizovala sabotáže. Mezi její nejvýznamnější akce patřil útok na gestapácké velitelství v Montluçonu, kde zabila strážného holýma rukama, aby zabránila spuštění poplachu. Němci na její hlavu vypsali odměnu pěti milionů franků, což svědčilo o její důležitosti. Její cesta odboje začala v roce 1933, kdy během práce pro pařížské noviny cestovala do Vídně a byla svědkem brutálního zacházení s židovskými obyvateli. Tento zážitek v ní probudil odhodlání bojovat proti nacistům. Když Německo v roce 1940 napadlo Belgii, Nizozemsko a Francii, připojila se Wake spolu se svým manželem Henrym Fioccem k francouzskému odboji. Pracovali jako kurýři a později vytvořili únikovou síť, která pomáhala spojeneckým vojákům a židovským uprchlíkům.
Nancy Wake byla také klíčovou postavou při přípravách na Den D. V dubnu 1944 byla sesazena padákem do okupované Francie, kde měla za úkol koordinovat zásobování a distribuci zbraní pro odbojové skupiny. Vedla útoky na německé konvoje a organizovala sabotáže, aby podpořila spojeneckou invazi. Její dovednosti a odvaha byly zásadní pro úspěch mnoha operací v regionu Auvergne. Během jedné z klíčových misí ujela na kole přes 500 kilometrů, aby zajistila spojení mezi různými odbojovými skupinami a zabránila jejich zničení nacisty.
.jpg "Australian War Memorial/ Public Domain / Wikimedia Commons")
Nathalie Sergeyev a Elvira de la Fuente Chaudoir: Mistryně dezinformací Dnu-D
Nathalie Sergeyev a Elvira de la Fuente Chaudoir byly klíčovými postavami v dezinformačních operacích spojenců během druhé světové války, zejména při operaci Fortitude, která byla součástí většího plánu na oklamání německých sil ohledně místa spojenecké invaze. Nathalie Sergeyev, známá také pod kódovým jménem "Treasure", byla původně rekrutována německou zpravodajskou službou Abwehr, ale měla v plánu přejít na stranu Britů. Po příchodu do Anglie začala pracovat pro MI5, kde přenášela dezinformační zprávy zpět Němcům. Sergeyev byla velmi efektivní, ale také problémová, zejména kvůli jejímu citovému vztahu ke svému psovi. Když se dozvěděla, že její pes zemřel, hrozila odhalit své skutečné záměry Němcům, což mohlo ohrozit celou operaci Fortitude.
Elvira de la Fuente Chaudoir, známá jako "Bronx", byla peruánská dvojnásobná agentka pracující pro britské MI6. Podobně jako Sergeyev šířila polopravdy a dezinformace, které měly zmást Němce ohledně plánů spojenců. Její úsilí bylo klíčové při odvrácení pozornosti německých sil od Normandie, včetně přesvědčení Němců, že spojenci mají připravené chemické zbraně. V roce 1944 poslala kritický telegram, který Němce přiměl přesunout 11. tankovou divizi do oblasti daleko od místa skutečného vylodění, což významně přispělo k úspěchu operace Overlord.
Tajné agentky Speciální operační výkonné služby (SOE) pro Den-D
Andrée Borrel, známá pod kódovým jménem "Denise", byla jednou z prvních žen, které se staly agentkami britské Speciální operační výkonné služby (SOE). Narodila se 18. listopadu 1919 na předměstí Paříže. Když vypukla druhá světová válka, Borrel se přestěhovala s matkou do Toulonu, kde se stala dobrovolnicí Červeného kříže a pracovala v nemocnici v Beaucaire, kde pečovala o zraněné francouzské vojáky. V roce 1941 se Borrel připojila k odporu a spolu s Mauricem Dufourem organizovala první útěkovou síť z Francie, známou jako Pat O’Leary nebo PAT escape line. Tato síť pomáhala spojeneckým vojákům utéct z okupované Evropy do neutrálního Španělska. Borrel riskovala svůj život ukrýváním vojáků v bezpečných domech a organizováním jejich úniků přes Pyreneje.
.jpg "Records of Special Operations Executive / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0")
V noci na 25. září 1942 byla Borrel, společně s Lise de Baissac, vysazena padákem v rámci operace Whitebeam, aby vytvořila odbojové sítě v Paříži a severní Francii. Stala se kurýrkou pro síť Prosper, největší a nejdůležitější síť SOE ve Francii. Její práce zahrnovala přepravu zpráv, zbraní a zásob od spojenců, což bylo nesmírně nebezpečné a vyžadovalo to nejen odvahu, ale i značné organizační schopnosti. Její společnicí byla Lise de Baissac, další významná agentka SOE, známá svou schopností pohybovat se po okupované Francii, jako by tam nikdy nebyla válka. De Baissac cestovala po celé zemi, roznášela zprávy a koordinovala operace odboje. Její práce byla neuvěřitelně riskantní, ale její schopnost zůstat nenápadná a efektivní z ní udělala nepostradatelnou součást odboje. Jejich práce ve vytváření a podpory odbojových sítí přispěla k oslabení německé obrany a připravila cestu pro invazi v Normandii. Andrée Borrel byla gestapem zajata v červnu 1943 a po měsících vzdoru byla v červenci 1944 popravena v koncentračním táboře Natzweiler-Struthof.
Na bitevním poli samozřejmě také působilo nespočet zdravotních sester a lékařek, které poskytovaly péči zraněným vojákům. Ženy zastávaly i technické a logistické role, jež byly klíčové pro úspěch operace. Členky Women's Royal Naval Service (WRNS) a Auxiliary Territorial Service (ATS) se podílely na údržbě radarů a komunikačních zařízení, čímž zajišťovaly nezbytnou koordinaci invaze. Tyto ženy často pracovaly v zákulisí, ale jejich přínos byl nezbytný pro hladký průběh operací. Bez jejich odborných znalostí a neúnavné práce by spojenecké síly nebyly schopny dosáhnout takové úrovně koordinace a efektivity. Právě tyto neviditelné hrdinky zajistily, že invaze proběhla s maximální přesností a minimálním zmatkem
Zdroj: nationalmuseumneworleans.com, historiamag.com, historyskills.com
Tagy