Deset let od obsazení Mavi Marmara s českými novináři - "mírumilovní aktivisté" kladli odpor zbytečně

Deset let od obsazení Mavi Marmara s českými novináři - &quote;mírumilovní aktivisté&quote; kladli odpor zbytečně
Autor: CC BY 2.0|Popisek: Zbraně nalezené na Mavi Marmara
03 / 06 / 2020, 10:00

Před deseti lety obsadili příslušníci elitní jednotky námořnictva Izraelských obranných sil (IDF) Šajetet 13 šest lodí "Hnutí za svobodnou Gazu" a turecké nadace "IHH", které hodlaly prolomit izraelskou námořní blokádu pásma Gazy a dopravit na místo humanitární pomoc. A to přesto, že humanitární pomoc bylo možné dopravit do Gazy oficiálně, z Izraele tam dopravována byla. O charakteru "humanitárního konvoje" vypovídá velmi dobře výsledek izraelské operace. Deset zraněných izraelských vojáků. Shodou okolností po deseti letech zažíváme opět intenzívní diskusi o izraelské politice. Opět zaznívají knížecí rady, odsudky, nesmyslné analogie mezi Judeou a Samařím na jedné a Krymem na druhé straně, a vedou se diskuse o vztahu České republiky k Izraeli, při nichž se zvláštním způsobem projevují nečekaná názorová spojenectví. Zásah na turecké lodi Mavi Marmara, ostatně jako mnohé další z četných incidentů, provázely podobné debaty. Mj. i proto, že na palubě Mavi Marmara byli také čtyři čeští novináři.

V Gaze vládlo a vládne teroristické hnutí Hamás. Kořeny tohoto stavu jsou spletité a důsledky mimořádně neblahé, a to jak pro Izrael, tak pro manipulované a zneužívané obyvatele oblasti. Teroristé a jejich různí podporovatelé od aktivních a situace znalých po naivní idealisty nevynechají jedinou příležitost, aby se před kamerami světových sdělovacích prostředků nevykreslili v roli nevinných obětí izraelské zvůle. A takovou příležitostí byl i konvoj "Hnutí za svobodnou Gazu", který byl jednou z reakcí podporovatelů na izraelskou blokádu Gazy coby místa, odkud teroristé opakovaně útočí na izraelské civilisty, odpalují rakety, budují podzemní tunely, aby unášeli Židy, a to s mocným finančním přispěním mj. Evropské unie, která v místě nemá žádné reálné prostředky, jak kontrolovat a zároveň vymáhat naplňování původního účelu finanční podpory, kterou do Gazy posílá skrz tzv. evropský program podpory.

Tím účelem jsou krásně znějící cíle jako "posílit fungování právního státu s ohledem na lidská práva a funkční demokracii, konkrétně pak zlepšit kapacity a důvěryhodnost poskytovaných služeb na komunální úrovni, rozvinout vhodné podmínky pro reintegraci justice se zaměřením na regulatorní funkci a v neposlední řadě podpořit proces sjednocení veřejné správy včetně strukturovaného plánování, sledování a vyhodnocování." Nelze přitom "posílit" něco, co neexistuje, tím méně s ohledem na "funkční demokracii". Jen v roce 2016 putovalo do "Palestiny" 40 milionů eur, část z toho do Gazy, mj. s cílem snižovat negativní dopady spojené s nedostatkem pitné vody. Pomoc měla být implementována prostřednictvím UNICEF. Té samé organizace, která okázale mlčí k faktu, že teroristé zneužívají ke svým aktivitám malé děti, indoktrinují je nenávistí různou formou, včetně dětských televizních pořadů neuvěřitelného obsahu.

"Flotila svobody" měla svůj kontext. Blokáda Gazy trvala tou dobou dva roky, a během těchto dvou let proběhlo několik incidentů, při nichž se "aktivisté" pokoušeli blokádu pod záminkou dodávání humanitární pomoci prorážet. Některé lodě byly Izraelci do Gazy vpuštěny, jiné byly zastaveny. Informace o připravovaném konvoji, který se má pokusit blokádu prorazit v květnu 2010, byly Izraelským obranným silám známy od února. Přípravy byly na straně IDF mimořádně intenzívní a kromě plánování zahrnovaly také simulaci postupů a psychologickou přípravu vojáků na situace, s nimiž se mohli setkat. Bylo více než zřejmé, že účelem konvoje není dopravit humanitární pomoc do Gazy (tu bylo možné do Gazy dopravit izraelským prostřednictvím legálně), ale provokace.

Zastavení lodí flotily mělo proběhnout na základě plánu, který počítal s vysazením vojáků na palubě lodí. Mělo jít ovšem o poslední možnost. Vyplutí konvoje se Izrael pokusil zabránit především diplomatickou cestou a předejít tak možným rizikům ozbrojeného zásahu.

Mezi 18. a 27. květnem vyplulo z Irska, Turecka a Řecka celkem osm lodí a šest z nich se 30. května shromáždilo jižně od Kypru. Mezi Kyprem a Libanonem hlídkovala turecká korveta Burak, která se však do dalšího děje nijak nezapojila. Na palubě turecké lodi Mavi Marmara patřící organizaci IHH bylo 630 osob. Pro zadržené aktivisty bylo připraveno přijetí v přístavu Ašdod, kde také měla flotila na opakované a oslyšené izraelské výzvy svůj náklad vyložit, aby byl zkontrolován a dopraven do Gazy. Vojáci měli při zásahu použít násilí jen v krajním případě - nesmrtícími prostředky, a zbraně použít jen v případě ohrožení vlastního života. Jednotky IDF vyrazily proti flotile 30. května krátce před půl pátou odpolední.

Lodě flotily byly opakovaně informovány, že směřují do oblasti, pro níž je vyhlášena námořní blokáda, a že jim nebude dovoleno do oblasti vplout. Bylo řečeno, že izraelská vláda podporuje dodávky humanitární pomoci do Gazy, a že flotila tak může učinit vyložením nákladu v přístavu Ašdod. Flotila odpověděla, že IDF nemá pravomoc je zastavit a že pokračují v cestě do pásma Gazy. Kromě jiného zazněly výroky jako "vrať se do Osvětimi" a "nezapomeňte na 9/11". Ve 4:28 31. května bylo zahájeno obsazení lodi Mavi Marmara, což bylo z důvodu značného počtu osob na palubě nejnáročnějším úkolem. "Aktivisté" se shromáždili na bocích a zádi lodi. Vojáci se pokusili vyšplhat na palubu a poprvé se setkali s násilným odporem: vodními děly, železnými tyčemi, řetězy a kameny. Čluny se odpoutaly a podle plánu byl vyslán výsadek z vrtulníku Black Hawk. Prostor výsadku byl vyčištěn omračovacími granáty. První lano bylo posádkou lodi přivázáno ke střeše plavidla. Po druhém laně se spouštěli vojáci, kteří byli okamžitě napadáni tyčemi, noži a sekerami ozbrojenými "mírovými aktivisty". Druhý z vojáků byl jedním z "aktivistů" střelen do břicha. Následovalo použití zbraní. Jednoznačně v sebeobraně a tváří v tvář iracionálnímu a zcela zbytečnému násilí.

video: youtube IDF

Pět vojáků bylo zraněno bodnutím nožem, úderem nebo střelnou zbraní. Druhý vrtulník vysadil ve 4:35 dalších 12 vojáků. Postupují ze střechy lodi na nižší palubu. "Aktivisté" stále kladou ozbrojený odpor. A s násilným odporem se vojáci setkali také na dalších dvou lodích - kde se jej ovšem podařilo zlomit nesmrtícími prostředky. Ve 4:46 přiváží třetí Black Hawk dalších 14 vojáků na Mavi Marmaru, a je zahájen postup proti můstku, kam se Izraelci dostávají v 5:04. Kapitán lodi poté vyzval všechny "aktivisty", aby se odebrali do svých kajut. K lodi přirazí opět izraelské čluny a vojáci jsou z paluby opět napadeni. V důsledku dalších zranění na své straně obnovují Izraelci palbu - přesně mířenou proti nejagresivnějším "aktivistům". Po vystoupení na palubu lodi a určitém uklidnění situace Izraelci zjišťují, že mají tři pohřešované vojáky. Ti jsou spatřeni na přídi - jsou zranění a vedení "aktivisty", kteří jsou okamžitě napadeni palbou nesmrtícími projektily. Dva z vojáků situace využili a skočili do vody, odkud byli vyzvednuti čluny. Třetí byl v bezvědomí a zůstával na přídi Mavi Marmara a byl zachráněn spolubojovníky.

Akce končí v 5:17. Byly zaznamenány případy střelby proti izraelským vojákům. Přičemž patrně prvním výstřelem bylo zranění druhého ze slaňujících vojáků krátce po zahájení operace. Celkem bylo zabito 9 "aktivistů", všichni Turci, část z nich předem sdělila svým příbuzným, že si přeje zemřít mučednickou smrtí, a 55 bylo zraněno, z nich jeden později zraněním podlehl. Na izraelské straně bylo deset zraněných vojáků. Všechny lodě zakotvily v přístavu Ašdod a byly prohledány, bylo nalezeno množství provizorních zbraní a vybavení (tyče, praky, slzný plyn, plynové masky, Molotovovy koktejly, nože, apod.), jež svědčí o tom, že "aktivisté" od začátku počítali s násilným střetem s IDF. To potvrdily také nalezené záznamy brífingů posádek připravujících se na odražení očekávaného výsadku, mj. na nich zaznělo: "Pokud vstoupí na naši loď, hodíme je do moře!" Odpovědí bylo volání Allahu akbar. Pasažéři (celkem na šesti lodích 718 osob) byli zadrženi a všichni vyhoštěni, poslední 6. června. Mezi nimi štáb České televize, který si stěžoval na podmínky vazby a hovořil v dopise ministru zahraničí Kohoutovi o týrání a vydírání. 

Reakce světa byly očekávatelně rozdílné. Americký viceprezident Joe Biden hovořil o právu Izraele kontrolovat, jestli aktivisté nepašují zbraně. Předseda Evropského parlamentu Buzek o "neoprávněném útoku", britský premiér David Cameron řekl, že zásah byl "zcela nepřijatelný" a Erdogan rovnou mluvil o "státním terorismu". Vztahy mezi Tureckem a Izraelem se normalizovaly až po izraelské omluvě z roku 2013 dohodou z roku 2016 (Izrael odškodnil rodiny zabitých aktivistů, Turecko se zavázalo dodávat humanitární pomoc do Gazy přes Ašdod). Předseda Senátu Přemysl Sobotka řekl, že vypravení konvoje bylo plánovanou provokací. Tehdejší zahraniční expert ČSSD a dnes ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že izraelský postup byl "naprosto neadekvátní" a "porušením mezinárodního práva." Na stranu "aktivistů" se samozřejmě postavila také KSČM. Jak by se kritici izraelského postupu chovali v situaci, kdy by byla česká či moravská města masivně ostřelovány různými raketami odpalovanými necivilizovanými barbary, to se, doufejme, nikdy nebudeme mít příležitost dozvědět.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace