Destrukce zaručena II: Pět nejsilnějších námořních děl spojenců za 2. světové války

Destrukce zaručena II: Pět nejsilnějších námořních děl spojenců za 2. světové války
08 / 01 / 2020, 16:00

Jakou výzbroj postavili proti německému, japonskému a italskému námořnictvu druhováleční spojenci? V článku o nejsilnějších námořních dělech států osy jsme se věnovali německým dělům ráže 380 mm bitevních lodí třídy Bismarck, skvělým italským dělům ráže 381 mm, německým kanónům ráže 406 mm pro projektované bitevní lodě třídy H, 410mm dělům japonských lodí třídy Nagato a 460mm dělům lodí třídy Jamato, největším námořním kanónům, jaké kdy byly v praxi nasazeny. Podobně jako v prvním článku vynecháme experimentální zbraně jako americké a britské 18palcové (457mm) kanóny. Pět nejvýkonnějších amerických, britských a francouzských děl si s parametry výzbroje protivníků nezadají.

Pěti nejvýkonnějšími děly ve službě spojeneckých námořnictev jsou americké 406mm kanóny Mark 7 a Mark 6 moderních rychlých bitevních lodí tříd Iowa, North Carolina a South Dakota, 406mm kanóny Mark I britských lodí třídy Nelson, 381mm děla Mark I britských bitevních lodí třídy Queen Elisabeth, R a Vanguard a také bitevního křižníku Hood. A pozadu nezůstala Francie s 380mm dělem vzor 1935 (1936) z výzbroje bitevní lodi Richelieu (a až po válce do služby uvedené Jean Bart).

380 mm/45 (14,96 palce) Model 1935/1936 (Francie, bitevní lodě třídy Richelieu)

Moderní francouzské zbraně pro moderní bitevní lodě třídy Richelieu (vstup do služby v červenci 1940; Jean Bart až v květnu 1955; Clemenceau nedostavěna a projekt Gascogne zrušen) si příliš s ohledem na vývoj válečných událostí nezabojovaly. Poněkud paradoxně však patří k nemnoha zbraním své kategorie, které se poměřily se srovnatelným protivníkem - v tomto případě ovšem s HMS Barham během bitvy o Dakar (září 1940) - velmi neúspěšně a bez zásahu, protože námořnictvo nemělo dost času na zkoušky, již sedmá vypálená rána byla v ostrém střetnutí s nepřítelem (a bývalým a budoucím spojencem). Podobně se zatím nedostavěná loď Jean Bart utkala u Casablanky v listopadu 1942 s USS Massachusetts a jejími níže popsanými 16palcovými děly. Po změně stran si již však v ostré protilodní akci nezabojovaly. Richelieu se neúčastnila podpory vylodění v Normandii (protože byla vybavena jen protipancéřovými granáty své specifické ráže). Během nasazení v Tichomoří v letech 1944-1945 několikrát pozemní cíle úspěšně ostřelovala. Celkem vzniklo 21 děl tohoto typu vyrobených v letech 1936-1940 (model 1936 se od vzoru 1935 lišil zjednodušením konstrukce) a 9 dalších pak po válce. Čtyři jsou dodnes vystavena na různých místech ve Francii a jedno v Itálii. Životnost hlavně byla asi 200 výstřelů. Děla měla vynikající balistický výkon.

  • Ráže: 380 mm (14,96 palce)
  • Hmotnost: 94 tun
  • Délka: 17,882 m
  • Rychlost palby: 1,2 - 2,2 rány za minutu
  • Hmotnost protipancéřové střely: 890 kg (885 kg u střely vzor 1943)
  • Délka projektilu: 190,05 cm
  • Prachová nálož: 288 kg
  • Úsťová rychlost: 830 m/s
  • Dostřel (protipancéřový granát): 35000 m (s maximálním náměrem lodní věže 25,5°) až 41700 m (náměr 35°)

15-inch (38,1 cm) Mark I
(Velká Británie, bitevní lodě tříd Queen Elisabeth, R a Vanguard, bitevní křižník Hood)

Vynikající britské námořní 15palcové kanóny Mark I jsou současně nejdéle ve službě nasazenými britskými zbraněmi svého druhu: od roku 1915 do roku 1954 - děla bojovala u Jutska, proti Bismarcku a byly jimi osazeny věže poslední bitevní lodě světa: HMS Vanguard. Je jistě možné o nich říci, že v době vypuknutí 2. světové války již byly za zenitem a ve srovnání s konkurencí nebyly jejich teoretické výkony oslnivé. V praxi jimi ovšem bitevní loď HMS Warspite zaznamenala jeden z nejdelších zásahů nepřátelského plavila v dějinách - bezmála 24 km (v červenci 1940 proti italské bitevní lodi Guilio Cesare). Dosáhla toho díky modernizaci věží, které umožnily až 30° náměr (původní byl na bitevních lodích jen 20°). Ne všechny lodě do začátku války ovšem modernizací prošly (a některé byly potopeny, než k nim mohlo dojít). Životnost hlavně byla asi 335 výstřelů.

  • Ráže: 381 mm (15 palců)
  • Hmotnost: 102 tun
  • Délka: 16,52 m
  • Rychlost palby: 2 rány za minutu
  • Hmotnost protipancéřové střely: 869,5 kg (Mark Va)
  • Délka projektilu: 142 cm
  • Prachová nálož: 196 kg ("super charge" - v praxi nenasazená - 222,2 kg)
  • Úsťová rychlost: 752 m/s
  • Dostřel (protipancéřový granát): 26520 m (s maximálním náměrem lodní věže 30,1° - při 20° činil dostřel 21385 m) až 40370 m (náměr 50° a "super charge")

16"/45 (40,6 cm) Mark I (Velká Británie, bitevní lodě třídy Nelson)

Největší námořní děla umístěná kdy na britských bitevních lodích byla původně určena pro bitevní křižníky projektu G3, který byl zrušen v důsledku washingtonských omezovacích dohod. Současně to byly jediné britské kanóny umístěné ve trojhlavňových věžích, a nelze říci, že by s nimi Královské námořnictvo udělalo dobrou zkušenost. Přes vyšší ráži nebyl jejich výkon o mnoho lepší než u 15palcových předchozích děl, přičemž měly výrazně nižší životnost (200-250 výstřelů) a vyšší rozptyl. Na druhou stranu byly spolehlivější než nové 14palcové kanóny lodí třídy King George V.

  • Ráže: 406 mm (16 palců)
  • Hmotnost: 106 tun
  • Délka: 18,852 m
  • Rychlost palby: 1,5 rány za minutu
  • Hmotnost protipancéřové střely: 929 kg
  • Délka projektilu: 168,2 cm
  • Prachová nálož: 224,5 kg
  • Úsťová rychlost: 797 m/s
  • Dostřel (protipancéřový granát): 34750 m (s maximálním náměrem lodní věže 40°)

16"/45 (40.6 cm) Mark 6 (USA, bitevní lodě tříd North Carolina a South Dakota)

16palcová děla Mark 6 byla vylepšením zbraní užitých na bitevních lodích třídy Colorado. Konstrukce byla zjednodušena, zbraň odlehčena. BB-59 Massachusetts dvěma zásahy u Casablanky v listopadu 1942 vyřadila jedinou dokončenou hlavní věž bitevní lodi Jean Bart. Ve stejnou dobu rozstřílela BB-56 Washington japonskou bitevní loď Kirišima v bitvě u Guadalcanalu v jednom ze vzácných přímých střetnutí těžkých hladinových plavidel během 2. světové války. Díky nižší úsťové rychlosti měla děla tohoto typu vyšší průraznost proti pancéřovaným palubám než jinak mocnější Mark 7. Životnost hlavně byla 395 výstřelů.

  • Ráže: 406 mm (16 palců)
  • Hmotnost: 97,2 tun
  • Délka: 18,694 m
  • Rychlost palby: 2 rány za minutu
  • Hmotnost protipancéřové střely: 1225 kg
  • Délka projektilu: 182,9 cm
  • Prachová nálož: 242,7 kg
  • Úsťová rychlost: 701 m/s
  • Dostřel (protipancéřový granát): 33741 m (s maximálním náměrem lodní věže 45°)

16"/50 (40.6 cm) Mark 7 (USA, bitevní lodě třídy Iowa)

16palcová děla Mark 7 jsou jednoznačně nejmocnějšími spojeneckými námořními děly druhé světové války a v některých parametrech, zejména v průraznosti, snesou srovnání se 460mm děly Typ 94 japonského císařského námořnictva. První dvě lodě třídy Iowa vstupují do služby v roce 1943 a poslední byla vyřazena v září 1991, a jestliže se tedy britské 15palcové kanóny Mark I chlubí 39letou službou, americké Mark 7 byly (s přestávkami) ve službě bezmála půl století. Na rozdíl od předchozího typu však nedostaly příležitost vypálit proti hladinovým cílům. Kromě třídy Iowa jimi měly být osazeny také věže lodí třídy Montana. Životnost hlavně je 290-350 výstřelů.

  • Ráže: 406 mm (16 palců)
  • Hmotnost: 108,5 tun
  • Délka: 20,726 m
  • Rychlost palby: 2 rány za minutu
  • Hmotnost protipancéřové střely: 1225 kg
  • Délka projektilu: 182,9 cm
  • Prachová nálož: 299,4 kg
  • Úsťová rychlost: 762 m/s
  • Dostřel (protipancéřový granát): 38720 m (s maximálním náměrem lodní věže 45°)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace