Děti jako marná spása Třetí říše - měly pilotovat Hitlerův proudový letoun

Děti jako marná spása Třetí říše - měly pilotovat Hitlerův proudový letoun
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Letoun Heinkel He 162
22 / 04 / 2023, 10:00

Letoun Heinkel He 162 měl zvrátit průběh druhé světové války, která se již nějakou dobu pro Německo nevyvíjela dobře. Stroj měly dokonce pilotovat i děti z Hitlerjugendu.

V posledních letech druhé světové války bylo jasné, že ji Německo nemá šanci vyhrát. Přesto se snažil Adolf Hitler přijít s novými koncepty zbraní, které mohly ,,zázračně" obrátit průběh války ve prospěch Německa. Jedním z těchto pokusů kromě nasazení proudového stíhacího letounu Messerschmitt Me 262 byl i Heinkel He 162 Spatz (Vrabec).

Hitlerova představa byla vlastně prostá - Německo vyrobí v roce 1944 jednoduchý stíhací letoun ze dřeva, protože začaly docházet materiály a suroviny pro výrobu letadel, který bude spalovat nikoliv nedostatkový benzín, ale kerosen (letecký petrolej). Letoun měl být hlavně levný, který by nespotřebovával nedostatkové a drahé suroviny. Jeho rychlost dle požadavků měla být kolem 750 km/h, hmotnost zhruba 2 tuny, výzbroj měl tvořit jeden či dva kanony ráže 30 mm.

V jednoduchém konceptu šli ještě ministr zbrojního průmyslu Albert Speer s Hermannem Göringem ještě dál - s letounem měly umět létat i děti z Hitlerjugendu. Ty měly absolvovat pouze základní výcvik, to znamená obsluhovat samotný letoun a samozřejmě zacházet se zbraněmi. Děti z Hitlerjugendu se tak měly obětovat pro dobro ,,nesmrtelné" Třetí říše.

Z několika návrhů vyšel vítězně ten od Heinkelu, a tak bylo přikročeno v říjnu 1944, tedy již na sklonku války, k jeho výrobě. Na druhé straně však bylo jasné, že nový letoun nesplňoval potřebné parametry, aby proti nepříteli uspěl, protože vydržel ve ve vzduchu jen 30 minut. S tím si němečtí konstruktéři ovšem již zřejmě nelámali hlavu vzhledem k vývoji války, která spěla k nezadržitelné porážce Německa.

První let netradičně vyhlížejícího proudového letounu se uskutečnil v prosinci 1944, kdy však došlo k technické závadě, jež se podařila posléze vyřešit. V únoru 1945 začala s výcvikem na novém stroji stíhací eskadra Jagdgeschwader 1 na letecké základně v německém městě Parchim. V dubnu došlo konečně k operačnímu nasazení He 162, které však bylo spíše sporadické, protože válka byla téměř u konce. Stroj si tak nepřipsal žádný významnější úspěch.

Celkem bylo vyrobeno 230 kusů tohoto stíhacího stroje. Ten po skončení války létal v USA, Velké Británii či Sovětském svazu. Jeho nasazení do boje, v němž se příliš ,,neohřál", však nemohlo nic změnit na definitivní porážce Německa.


Zdroj: nationalinterest.org

Tagy článku