,,Děti války". Bojovaly za Rusko s neskrývaným nadšením. Oddanost, která neznala mezí

,,Děti války”. Bojovaly za Rusko s neskrývaným nadšením. Oddanost, která neznala mezí
foto: Risto Šuković, volné dílo/Momčilo Gavrić

Dětští dobrovolníci bojovali v ruské armádě na frontách první světové války. Fakt, který je zřejmě dostatečně znám. Nicméně právě dětští vojáci patřili k těm nejoddanějším v řadách armády, na druhé straně jejich nadšení, zápal do bitev nakonec stejně Rusko neochránily od pozdější válečné katastrofy.

Je zajímavé, že to bylo právě Rusko, které na začátku vítalo vypuknutí Velké války s neskrývaným entusiasmem. Lidé se domnívali, že vítězství nad Německem, Rakousko-Uherskem a jejich spojenci bude rychlé a vlastně ohromující. Nepřekvapí proto, že se dobrovolníci doslova tlačili, aby mohli narukovat do armády a urvali si svůj ,,spravedlivý" díl konečného vítězství Ruska nad nepřítelem.

Mezi rekruty byli však i tací, kterým nebylo ani 19 let, což byla platná hranice odvodu člověka do armády. Tu doplňovaly i děti, kterým nebylo v mnohých případech ani 10 let. Houfně opouštěly základní školy a chtěly bojovat na frontách Velké války, z velké části z dětské naivity, protože chtěly zažít i nějaké to dobrodružství, s tím rozdílem, že tato válka byla skutečná a umíralo se v ní. V Rusku se tak rozhořela debata o tom, že první světová válka se stane svědkem další dětské křížové výpravy, která se uskutečnila v roce 1212.

Aby se mohly děti oficiálně přihlásit do armády, potřebovaly z důvodu nedostatečného věku pro odvedení písemný souhlas svých rodičů, které ve většině případů ale neměly. Nikdo nechtěl za ně navíc v armádě převzít zodpovědnost, protože byly ještě dětmi, které měly v té době sedět ve škole, a ne se přece účastnit konfliktu, kde se umírá. Pokud se chlapci nějakým způsobem podařilo, aby byl přijat jako tzv. ,,syn pluku", jeho hlavními úkoly bylo obvykle nést munici, doručovat naléhavé zprávy či pomáhat zraněným.

Pak ovšem existovala skupina dětských dobrovolníků, která plnila náročnější, ale současně i nebezpečnější úkoly. Vojáci z nich dělali průzkumníky v nepřátelském teritoriu a někteří vybraní chlapci se pak skutečně zúčastnili ostré akci na bitevním poli. Příkladem je 15letý kadet Georgij Levin, kterému se podařilo zneškodnit dělo a ještě zachránit život svému spolubojovníkovi. Teprve 12letý chlapec Georgij Naumov, který byl pověřen průzkumnou činností na nepřátelském územím, byl dvakrát zraněn a vyznamenán. 11letý Vladimir Vladimirov byl při průzkumných operacích zajat, ale podařilo se mu dokonce utéct.

Ruské dívky nezaostávaly za chlapci v touze jít do války. Ale z větší části sloužily jako milosrdné sestry, nicméně i některé z nich poznaly ostří boje na vlastní kůži. Například 14letá Kira Baškirovová, která si dočasně změnila identitu a vydávala se za chlapce, k čemuž použila totožnost jejího bratrance. Baškirovové byly svěřeny průzkumné úkoly, utrpěla však zranění, a navíc se později ukázalo, že není chlapec, ale dívka.

Zajímavé je, že nejen děti z Ruska chtěli bojovat, ale to samé se týkalo i například tisíců mladých Britů, kteří se chtěli ,,tady a teď" stát vojáky. Například Sidney Lewis, kterému bylo 12 let, bojoval ve slavné bitvě na Sommě, známý je také příběh George Mahera, 13letého chlapce, který byl nejmladším brtiským vojákem v první světové válce. A našly se samozřejmě i další. Podle odhadů v první světové válce bojovalo v britské armádě 250 000 chlapců pod hranicí 18 let.

Zmiňme v této souvislosti i Srba Momčila Gavriće, jenž byl nejmladším vojákem vůbec, přijatým do armády ve věku pouhých 7 let. O rok později byl dokonce povýšen do hodnosti desátníka.

Nicméně se sluší dodat, že samozřejmě i děti umíraly v první světové válce a nepřítel s nimi neměl přirozeně slitování, protože je bral jako ,,regulérní" vojáky. V mnoha případech se však dětští rekruti ve válce skutečně vyznamenali a bylo na ně nahlíženo jako na dospělé vojáky, požívající všeobecného respektu.

Zdroj: Russia Beyond

Tagy