Devět životů Vasilije Brjuchova – sovětské tankové eso proti Pantherům a Tigrům

Devět životů Vasilije Brjuchova – sovětské tankové eso proti Pantherům a Tigrům
foto: Mil.ru / CC BY (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0)/Ilustrační obrázek T-34 s pěchotou u Kursku

Narodil se roku 1924 na Urale, tedy krátce poté, co Sovětský svaz vyhrál občanskou válku a ve věku 17 let začal bojovat proti nacistům. Bojoval pod Moskvou, u Kursku, prošel Ukrajinou, Moldávií, Rumunskem, Jugoslávií až do Rakouska. Na svém kontě má 28 zničených nepřátelských tanků.

V listopadu 1941 byl zraněn během náletu Němců na vlak, který vykládal sovětské vojáky nedaleko Moskvy. Po svém návratu z nemocnice patřil k těm, kteří zabránili vstupu Němců do hlavního města. Byl poslán do Stalingradské tankové školy a následně do Kurganu, kde se 4 měsíce učil ovládat tank, koordinovat své pohyby s dalšími tanky a pěchotou.

Vasilij Brjuchov

Bojový křest absolvoval u Kursku v červenci 1943, kde velem 3 tankům T-34, které čelily německé ofenzivě. Jeho tank byl zničen německou palbou a on přesedl do jiného, který byl také zničen. Jen pro představu – pokud tank okamžitě nevybuchl, měla posádka cca 90 vteřin na opuštění svého hořícího stroje, a stejně největší šanci měli velitel tanku a střelec. Pokud se stalo něco s poklopy u radisty a řidiče, v tanku uhořeli nebo se udusili.

Na konci bitvy u Kursku zbylo z původních 260 vojáků Vasjovy jednotky jen 100 mužů.

A své téměř kočičí životy utrácel dál během sovětských ofenziv, které hnaly útočníky zpátky do Německa. Když osvobozoval se svou jednotkou klíčovou silniční a železniční křižovatku v městě Orel, dal příkaz k útoku na německé jednotky, které ale následně zlikvidovaly veškeré útočící sovětské tanky. Přežil jen Vasilij a jeden z jeho posádky. Sovětské velené provedlo analýzu útoku a vyslalo další jednotky zaútočit na detekovaná slabá místa obrany a město bylo dobito.

Vasilij převzal velení další jednotky a pokračoval v osvobozování své země.

V létě 1944 začala sovětská armáda vyhánět Němce z východní Evropy. Vasilij se svou jednotkou vstoupil do Rumunska, klíčového německého spojence, který poskytoval Německu palivo. Když Sověti zaútočili, mnoho rumunských jednotek uteklo z bojů nebo se vzdalo, což narušilo německou obranu.

Protože Rudá armáda postrádala obrněné transportéry pro pěchotu, vojáci jezdili na tancích, kterým poskytovali důležitou ochranu před nepřátelskými protitankovými zbraněmi. Tato kombinovaná týmová práce umožnila Sovětům v říjnu překročit hranice Maďarska. V lednu 1945 Vasilij a jeho tanky pomohly prorazit obranu Budapešti. Vyznamenal se i při přechodu řeky Tisy.

Než v roce 1945 vstoupil s tanky do Rakouska, byl Vasilij velitelem praporu, který měl na starosti zhruba dvacet sedm tanků. Zde se jeho muži setkali s Američany, kde společně oslavili porážku nacistů a konec války.

Ve válce zemřelo přes dvacet pět milionů Sovětů a Vasilij byl jedním z těch, kdo přežil. Když se vrátil domů, jeho otec vyběhl z domu a objal ho, matka mu řekla, že se modlila za jeho bezpečný návrat. Poté, co Vasilij odpověděla, že modlitby jiných rodin nebyly zodpovězeny, řekla: „Modlila jsem se lépe než ostatní.“

Vasilij se svými posádkami zlikvidoval 28 nepřátelských tanků a byl vyznamenán mimo jiné i Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu.

Zdroj: iremeber.ru, nps.gov

Tagy