Do konce diktátora zbývaly minuty. Na Hitlera už sahala smrt, přesto jej zachránila opět štěstěna

Adolf Hitler měl až neuvěřitelné štěstí, že vyvázl z mnoha atentátů, které na něho byly spáchány. Nejblíže k ,,úspěchu" měl Johann Georg Elser, ale nacistického diktátora zachránila opět štěstěna, podle něho ,,Prozřetelnost".

Je to až neuvěřitelná hříčka osudu, že Adolf Hitler dokázal přežít tolik atentátů. Některé z nich selhaly již na začátku, některé byly dovedeny téměř do úspěšného konce. Hlavního cíle - smrti diktátora - se však nepodařilo docílit nikdy.

Jeden z atentátů na Hitlera, kterému chybělo skutečně málo, aby uspěl, spáchal Johann Georg Elser, 36letý německý tesař a zavilý odpůrce nacismu. I když byl příznivec komunistické strany, podle něho dělala málo proto, aby se postavila nacismu. Elser odmítal hajlovat, provolávat Hitlerovi slávu, poslouchat jeho plamenné projevy v rádiu. Protože podle Elsera byla komunistická strana až příliš pasivní v boji proti nacismu, rozhodl se tedy vzít spravedlnost do vlastních rukou. Chtěl sám Hitlera zabít, aby zabránil budoucím katastrofám v podobě války a milionům mrtvých, přičemž věděl, že klíčová je především příprava celé akce a její preciznost.

Jako Den D byl určen 8. listopad 1939. Právě v tento den měl mít Hitler projev v mnichovské pivnici, která odkazovala na neúspěšný ,,pivní puč" o 16 let dříve. Zde se scházeli nacisté každoročně. Hitlerova řeč v roce 1939 byla určena zahraničním nepřátelům a měla mobilizovat Německo do války. Elser o konání událsti věděl a právě mnichovský Měšťanský pivovar se měl již zakrátko stát dějištěm dramatu.

Elser přitom nechtěl nechat nic náhodě, a jako člověk manuálně zručný dokázal vlastnoručně sestrojit bombu, která měla Hitlera usmrtit. Pozornost věnoval časovači, který rovněž sám vyrobil, umístění bomby a také únikové cestě po atentátu. Elser si velmi dobře zmapoval celý Měšťanský pivovar a hledal místo, kde by mohl dát bombu tak, aby její výbuch Hitler nepřežil. Rozhodl se ji tedy umístit do pilíře nacházející se za řečnickým pultem.

Na svém plánu pracoval se švýcarskou přesností a pravidelností: Před samotnou akcí chodil do pivovaru každý večer na večeři, pak se schoval v oddělení pro zaměstnance. Poté pracoval až do rána, než se do objektu dostavili první zaměstnanci. Elser pak vždy unikl včas zadním vchodem ven, nikým nezpozorován. Bomba měla nakonec vybuchnout 8. listopadu v 21:20, tedy asi v polovině naplánovaného Hitlerova projevu.

Vše se zdálo být na nejlepší cestě, a pak přišel konečně 8. listopad 1939 a Hitlerův projev v pivnici. Napětí se dalo krájet. Jako klíčové se však v celé akci posléze ukázalo, že Hitlerovy plány se na poslední chvíli změnily, protože se potřeboval ještě týž večer vrátit do Berlína. Tato skutečnost na druhé straně zasadila důmyslně připravenému atentátu fatální úder. Hitler pivnici opustil krátce po 21. hodině po zkráceném projevu, přibližně 21:07. O 13 minut později pak vybuchla bomba, která ho měla původně zabít. To již byl Hitler ve vlaku a zatím nic netušil. Místo toho usmrtila 8 lidí a zranila dalších 62. Heinrich Himmler nabídl vzápětí 500 000 marek za informace vedoucí k dopadení pachatele.

Elser se mezitím snažil překročit švýcarskou hranici, ale byl zatčen německou pohraniční hlídkou. Osudným se mu stalo, že u něho byly nalezeny klíčové důkazy - kleště, pohlednice s obrázkem Měšťanského pivovaru, rozbušku a další ,,předměty doličné." Elser byl posléze převezen do Mnichova k výslechu. Jeho rodiče, příbuzní včetně jeho bývalé přítelkyně Else Härlenové pak byli umístěni do nechvalné známé věznice Moabit a následně hotelu Kaiserhof.

Elser byl mučen a nacisté se snažili z něho ,,vytlouct", kdo jsou jeho komplicové. Když jim Elser po několika dnech mučení odpověděl, že za atentátem stojí on sám, zdráhali se jeho trýznitelé včetně Hitlera tomu věřit. Nacisté totiž v tomto případě podezírali britskou tajnou službu, která měla s Elserem na atentátu spolupracovat. Elser byl posléze převezen do koncentračního tábora Sachsenhausenu, a později Dachau. ,,Zvláštní vězeň" zde pobýval až do 9. dubna 1945, kdy byl vydán rozkaz k jeho likvidaci. Úkolu se zhostil důstojník SS, který na sklonku války Elsera zastřelil.

Elserův pokus o zabití Hitlera byl jedním z mnoha, které měly nacistického diktátora usmrtit. Nicméně v případě německého tesaře byl cíl skutečně blízko, a Hitlerově smrti zabránila náhoda, štěstí, které si Hitler pravidelně vybíral. Ironií osudu pak zůstává, že Hitler všechny atentáty přežil, aby se se sám v bezvýchodné situaci pro něho a Německo 30. dubna 1945 sprovodil ze světa.

Zdroj: history.com, Wikipedia