Do posledního dechu a posledního náboje - statečný poslední boj „pobožného střelce“ ze Tří králů Václava Morávka

Do posledního dechu a posledního náboje - statečný poslední boj „pobožného střelce“ ze Tří králů Václava Morávka
Autor: Petr Blahuš|Popisek: Dnešní, jen několik let stará podoba místa posledního boje hrdinného Čecha, kapitána Václava Morávka
21 / 03 / 2018, 10:00

Přesně před 76 roky opustilo štábního kapitána Václava Morávka, posledního člena legendární odbojové sabotážně-zpravodajské skupiny Tři králové, jemuž dosud věrně sloužilo štěstí. V zuřivé přestřelce s přesilou komanda německého gestapa padl v první jarní den roku 1942 na dohled Pražského hradu a doslova na dostřel vily protektorátního prezidenta Emila Háchy. Bylo mu 37 let.

Václav Morávek byl předválečným dělostřeleckým důstojníkem, vynikajícím jezdcem na koni a ještě lepším střelcem z pistolí - před válkou vyhrál několik armádních přeborů. „Věřím v boha a své pistole“, to bylo oblíbené krédo tohoto „pobožného střelce“, protože Morávek byl také silně věřícím člověkem, členem Československé církve bratrské, který u sebe stále, i na útěku před Němci, nosil výtisk Bible kralické. Přesto byl svým okolím považován za veselou kopu, ve volném čase také rád četl a psal verše.  Kvůli nedostatku peněz- ze svého platu podporoval celou svou rodinu, včetně bratra, se neoženil, ačkoliv po něm toužila řada žen. Miloval i zvířata, hlavně psy a koně, se kterými závodil v parkúru i drezuře. Bezprostředně po obsazení zbytku ČSR nacisty se pokusil u Moravské Ostravy o přechod hranic do Polska, ale nebyl úspěšný. Stal se tedy příslušníkem domácího odboje, ve spolupráci s plk. Josefem Buršíkem se podílel na vybudování ilegální divize „Pribina“ v rámci ilegální podzemní armády Obrana národa., kde později pracoval jako zpravodajský důstojník jejího hlavního štábu.

psali jsme:Zapomenutá legenda 2. světové války: Nepolapitelný Jan Smudek, který vyzrál nad všemi gestapáky

Koncem podzimu 1939 se spojil s pplk. Josefem Balabánem a pplk. Josefem Mašínem, se kterými vytvořil dnes už legendární odbojovou skupinu v rámci sabotážní sekce ON „Perun“, která později obdržela název „Tři králové“. Od jara 1940 byl v úplné ilegalitě a na útěku před gestapem. Několikrát se mu podařilo prostřílet a utéci z obklíčení (např. v květnu 1941, kryt pplk. Mašínem, sjel po ocelovém lanku hromosvodu ze třetího patra tak rychle, že si sám uřízl prst). Osobně se pokusil svého kamaráda Mašína osvobodit z přísně střežené nemocnice, ale pouhý den předtím byl Mašín po svém vlastním neúspěšném pokusu, ač těžce raněný, převezen jinam. V noci z 19. na 20. 12. 1941 se sám prostřílel z obklíčení osmi gestapáků v ilegálním bytě v Karlově 25 na Praze 1 - tehdy za ním zůstali mrtví i ranění gestapáci. A také nápis na papíru v kuchyni, na kterém bylo přesně podle protektorátních jazykových nařízení nejprve německy a pak teprve česky napsáno: Polibte mi prdel (bohužel také vysílačka, kódy a seznam udavačů gestapa, SD a Abwehru).

Václav Morávek v roce 1939

I jinými svými kousky rozpaloval Němce do běla- vsadil se třeba s pplk. Mašínem, že – ač jeho podobiznu měl u sebe každá příslušník gestapa - si nechá zapálit cigaretu od šéfa skupiny gestapa, která po nich šla, komisaře Fleichera. A sázku, maskovaný jako věrný nacista a sudetský Němec, také vyhrál, což nezapomněl napsat doporučeně šéfovi pražského gestapa JUDr. Geschkemu, který pak dotyčnému policistovi udělal po celém gestapu ostudu. Morávek také sám plánoval likvidaci šéfa německé okupační správy Reinharda Heydricha, ale k tomu už nedošlo. V březnu 1942, jen pár dní před svou smrtí, se ale podařilo s Morávkem spojit paravýsadku Silver A, která jako jeden ze svých hlavních úkolů dostala navázání spojení s Otou, jak znělo jedno z jeho krycích jmen.

Václav Morávek jen těsně před svou smrtí

Muž, který se předtím několikrát doslova zázrakem prostřílel a unikl z totálního obklíčení mnohonásobné přesily německého gestapa a nechal za sebou vždy hromadu mrtvých a raněných Němců, se onoho osudového prvního jarního dne, 21. března 1942 pokusil osvobodit svou spojku a kamaráda v jednom Václava Řeháka, kterého gestapo prakticky před jeho očima zatklo zradou dvojitého německo-českého agenta a příslušníka Abwehru Paula Thümmela. Vyskočil přitom z tramvaje a zahájil ihned po Němcích palbu ze svých dvou pistolí. Jenže ten den ho oproti dřívějšku brzy opustilo štěstí: v rychlém sledu dostal za sebou dvě střely do holeně a upadl na zem.

Kruh kolem něj se rychle uzavíral. Pochopil, že tentokrát už gestapu neunikne, ale rozhodl se prodat svůj život co nejdráže (o tom, že by se nechal zajmout a pak zradit svou zem ani na vteřinu nezauvažoval). Stále střílel po svých pronásledovatelích a kulhal směrem k parčíku, kde se schoval za malé topoly, které tu tehdy rostly. Cestou inkasoval ještě jeden zásah do dolní části zad, ale i přesto stihl uprostřed boje ještě vytáhnout z kapsy obálku s několika fotografiemi, horečně je trhat na malé kousky a mezi střelbou je vypouštět do větru (když se pak některé gestapu podaří složit, zjistí na nich podobenku člena paraskupiny Silver A Josefa Valčíka, pro kterého měl Morávek zařídit nové falešné doklady).  A pak se to stalo. Od skupiny německých gestapáků přilétla střela, která Morávkovi proťala aortu. K ještě umírajícímu hrdinovi, který se podle hlášení samotného gestapa zabil sám posledním výstřelem do spánku, pak jako první přiběhl jeho osobní nepřítel Oscar Fleischer a v zuřivosti mu vystřílel do obličeje a těla celý svůj zásobník.

psali jsme: Před 75 lety se konala konference, která rozhodla o konečném řešení Židů. Dohodu nacisté stvrdili koňakem

Zpravodajsko-sabotážní skupina Perun vznikla v rámci ilegální, podzemní armády Obrana národa jen pár týdnů po okupaci Čech a Moravy. Od podzima 1939 ji tvořili podplukovníci Josef Mašín a Josef Balabán a štábní kapitán Václav Morávek, kterým se podařilo s pomocí své sítě shromáždit celkem velké množství zbraní, např. z rušených skladů Finanční stráže nebo Dělostřeleckého pluku 1 v Praze- Ruzyni, se kterým chtěl jeho zástupce velitele pplk. Mašín bránit 15. března 1939 Prahu před Němci. Bohužel jen nemnoho z nich zůstalo v držení odboje až do května 1945, kdy byly konečně použity proti německým okupantům. Většinu tajných skladů objevili po mučení odbojářů Němci, část zůstává dodnes zakopána neznámo kde. Dokonce ještě před několika lety byl jeden z takových skladů, obsahující i čs. kulomety, náhodně objeven při orání pole na Olomoucku. Hlavním úkolem skupiny byla sabotážní (použili podomácku vyráběné bomby maskované jako brikety uhlí proti sídlu pražského gestapa nebo u vojenských vlaků do Itálie) ale i kurýrní a zpravodajská činnost, když pro spojení s Londýnem používala síť kurýrů i vysílačku Spartu II. Nespravedlivě málo známý pokus Tři králů o atentát na Adolfa Hitlera, který nevyšel jen proto, že jeho vlak byl zcela mimořádně odkloněn ze svého obvyklého nádraží, na kterém Tři králové umístili nálož. Ve snaze přenést boj také na území odvěkého nepřítele provedli Tři králové pumové útoky na policejní ředitelství (říšské sídlo gestapa) a ministerstvo letectví v Berlíně. „Kdyby byl Morávek Američan- nebo kdyby Češi jako národ za něco stáli - byly by o něm dnes natáčeny velkofilmy a hrdinské eposy. Realita je ale bohužel zcela tristní,“ řekl o významu štábního kapitána Václava Morávka, jedné z nejvýznamnějších person československého II. odboje historik a badatel Petr Úpický. 8. května 2005, při příležitosti výročí 60 let od konce 2. světové války, jmenoval president Václav Klaus Josefa Balabána a Josefa Mašína do hodností generálmajorů in memoriam a Václava Morávka do hodnosti brigádního generála in memoriam.

 

Zdroj: Eduard Stehlík, P. Kettner

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace