Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Doug Hegdahl
Tehdy 20letý mladík Doug Hegdahl padl do severovietnamského zajetí, kde sehrál mistrnou hru se Severovietnamci.
Doug Hegdahl se narodil v roce 1946 a po absolvování střední školy se připojil k americkému námořnictvu. V dubnu 1967 mohl mladík přijít o život na křižníku USS Canberra, který se právě nacházel v Tonkinském zálivu.
2. dubna 1967 byla loď zasažena nepřátelskou palbou z břehu, která zranila 5 členů posádky a způsobila malou škodu. 6. dubna byl Hegdahl odhozen přes palubu v důsledku silné palby jednoho z děl křižníku. Mladík přežil, plaval několik hodin až do té doby, než jej našli kambodžští rybáři, kteří se o něho sice dobře postarali, ale posléze nečekaně předali Severovietnamcům.
Ti se nejprve domnívali, že Hegdahl je členem zvláštního komanda nebo agent a odmítali uvěřit jeho bizarní příhodě z křižníku USS Canberra. Hegdahl se však rozhodl pro jinou ,,taktiku" - sehrál roli zaostalého muže, který navíc neumí číst a psát a projevuje se značně nevyzrále na svůj věk.
Hegdahl svým věznitelům sdělil, že je nevyužitelný pro protiamerickou propagandu, jak to Severovietnamci obvykle dělali, když zajali Američana. Možná se to zdá nepravděpodobné, ale Severovietnamci skutečně uvěřili, že mají co do činění s člověkem, který není intelektuálně zrovna na výši. Snažili se ho dokonce naučit číst a psát, aby podepsal přiznání.
Přesto byl Hegdahl převezen do nechvalně známé věznice Hoa Lo, který dostal ironickou přezdívku Hanojský Hilton. Nejednalo se však o žádné rekreační zařízení, právě naopak, na denním pořádku bylo mnohdy až zvrácené mučení vězňů, které nezřídka končilo smrtí. Hegdahl však měl to štěstí, že mučen nebyl a hra na na zoastalého mu vycházela dokonale. Severovietnamci mu dokonce dali na poměry Hanojského Hiltonu relativní svobodu volného pohybu, kdy mu byla svěřena práce uklízeče, a nějak zvlášť se jím nezabývali.
Právě toho Hegdahl ale využil. S pomocí dalších dvou vězňů začal postupně shromažďovať jména a informace, osobní údaje o 256 dalších vězních, kteří se zde nacházeli. A co více - protože měl relativní svobodu pohybu, byl svědkem drastického mučení vězňů a jeho ,,metod". Věnoval se také záškodnické aktivitě, když vyřadil z provozu 5 nákladních vozů nasypáním písku do palivové nádrže. Severovietnamci vůbec netušili, že to byl právě Hegdahl, který tyto škody záměrně způsobil.
Hegdahl byl nakonec propuštěn v roce 1969 a mohl sdělit Američanům kromě zmíněných jmén a osobních údajů, kteří museli nedobrovolně dlít ve věznici, i o tom, jaké podmínky panují v Hanojském Hiltonu, a že Severovietnamci běžně surově mučí své vězně.
Ironií osudu zůstává, že Hegdahl, který svou ,,roli" zvládl hrát bravurně, se znovu setkal s dřívějšími vězniteli v roce 1970 na pařížských mírových jednáních, kdy konfrontoval zástupce Severního Vietnamu s informacemi, jak je zacházeno s vězni. Dokázal, že jsou běžně vražděni. Důsledkem Hegdahlovy statečnosti pak bylo určité zlepšení podmínek vězňů, kteří padli do severovietnamských rukou.
Hegdahl posléze pracoval jako instruktor v americkém námořnictvu a byla mu udělena řada vyznamenání za jeho činy. Hegdahl dodnes žije a je mu 76 let.
Zdroj: We Are The Mighty