Autor fotografie: U.S. Navy National Museum of Naval Aviation / Public Domain / Wikimedia Commons|Popisek: Poslední (McDonnell) Douglas A-4 Skyhawk v letu v únoru 1979. A-4M BuNo 160264 (c/n 14607) byl 2960. Skyhawk, který byl v únoru 1979 dodán útočné letce námořní pěchoty USA VMA-331 „Tomcats“
Douglas A-4 Skyhawk představuje úspěšný námořní podzvukový letoun, který byl nasazen v celé řadě konfliktů během studené války.
Douglas A-4 Skyhawk je jednomístný jednomotorový námořní podzvukový letoun, jehož vznik sahá do počátku 50. let. Na pěti závěsnících mohl nést protizemní i protivzdušnou výzbroj v celkové hmotnosti přesahující nosnost druhoválečných strategických bombardérů B-17. Jeho maximální nosnost činila až 4 000 kilogramů, což zahrnovalo kromě bomb a raket také jaderné zbraně. Díky tomu byl letoun schopen plnit strategické mise. Díky své malé velikosti a robustní konstrukci mohl operovat z letadlových lodí bez potřeby skládání křídel, což značně zjednodušovalo logistiku na palubě.
_on_25_May_1972_(6430106).jpg "PH3 Adrian, U.S. Navy / Public Domain / Wikimedia Commons")
Letoun, navržený Edem Heinemannem, byl jedním z prvních letounů, které mohly být nasazeny s takzvanou „buddy" tankovací technikou. To znamenalo, že jeden Skyhawk mohl tankovat jiný ve vzduchu, což výrazně zvýšilo jejich operační flexibilitu, zejména na letadlových lodích, kde nebylo místo pro speciální tankovací letadla. Další konstrukční zvláštností Skyhawku bylo jeho extrémně kompaktní křídlo, které nemuselo být skládací, což šetřilo váhu a zjednodušovalo údržbu letounu. I přesto, že byl A-4 Skyhawk malý, dokázal unést velké množství munice a i atomové bomby, což z něj dělalo ideální letoun pro nasazení jak při konvenčních bombardování, tak strategických operacích během studené války.
Nasazení letounu Douglas A-4 Skyhawk
Útočné letouny Douglas A-4 Skyhawk sehrály významnou roli v řadě horkých konfliktů studené války. První zahraniční kupcem Skyhawku byla Argentina, která letouny využila během konfliktu o Falklandy v roce 1982. Tyto letouny se ukázaly jako klíčové pro argentinské letectvo, přičemž se účastnily náletů na britské válečné lodě. Další významné státy, které Skyhawky zařadily do své výzbroje, byly Izrael, který letouny nasadil během šestidenní války a Jomkipurské války, a také Singapur, kde sloužily až do začátku 21. století.
Americké námořnictvo (US Navy) a námořní pěchota je nasazovaly ve Vietnamu, když letouny byly v USA nahrazeny novějšími stroji, jejich spolehlivost a výkonnost vedly k tomu, že byly prodávány do zahraničí a modernizovány v mnoha zemích ještě dlouhá léta po ukončení výroby. Americká námořní pěchota své Skyhawky vyřadila v roce 1998, námořnictvo v roce 2003, a minimálně do roku 2025 s nimi počítá letectvo Brazílie. Mezi roky 1954 a 1979 bylo postaveno 2960 kusů. Letoun však dosud používá řada dalších států také v roli cvičného stroje.
Douglas A-4 Skyhawk ve službách Izraele
Když v létě roku 1967 po konci šestidenní války vypukla tzv. opotřebovací válka (1967-1970) mezi Sovětským svazem podporovanou arabskou koalicí Egypta, Jordánska, Sýrie a Organizace pro osbovození Palestiny na jedné straně a Izraelem na straně druhé, byl hlavním izraelským bitevním letounem americký Douglas A-4 Skyhawk. Spojené státy jeho dodávkami kompenzovaly francouzské zbrojní embargo po šestidenní válce, v jehož důsledku Izrael nedostal již zaplacené stíhací bombardéry Mirage 5.
Izrael byl největším zahraničním uživatelem těchto strojů, od roku 1966 jich pořídil pro své letectvo 263 kusů. Byly nasazované v protizemních útočných misích, ale v květnu 1970 se plukovníku Dotanovi podařilo sestřelit nad jižním Libanonem také dva letouny MiG-17, jednoho řízenou střelou, druhého palbou 30mm kanónu. Tři izraelské letouny byly naopak sestřeleny egyptskými MiGy-21 a dva sovětskými piloty na stejných stojích, právě během opotřebovací války.
A-4H - Speciální verze letounu Douglas A-4 Skyhawk pro Izrael
Pro Izrael byla vyvinuta mj. speciální verze označená jako A-4H. Od amerických A-4E se lišila dokonalejší avionikou a silnějším motorem J52-P-8A. Namísto 20mm kanónů colt Mk.12 také nesly účinnější 30mm kanóny DEFA, a ve službě prošly dalšími vylepšeními, mj. prodloužením výfuku, který pak letounu poskytoval lepší ochranu proti tepelně naváděným střelám země-vzduch. Vývoj pokračoval variantou A-4N, která byla postavena na A-4M americké námořní pěchoty.
Izraelské Skyhawky byly stahovány ze služby u bojových jednotek teprve od října 2008, kdy je v jejich rolích postupně nahradily stroje F-16. Poslední bojový let absolvovaly A-4 v roce 2012, kdy shazovaly letáky nad pásmem Gaza. Poslední letouny byly stažené 13. prosince 2015, tedy po bezmála půlstoletí v izralské službě, a více než šest desítek let od svého prvního letu, který proběhl 22. června 1954.
Zdroj: www.britannica.com, www.history.navy.mil, ahtc360.org